Bible21 › Izaiáš › 49

Izaiáš

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36
• 37
• 38
• 39
• 40
• 41
• 42
• 43
• 44
• 45
• 46
• 47
• 48
• 49
• 50
• 51
• 52
• 53
• 54
• 55
• 56
• 57
• 58
• 59
• 60
• 61
• 62
• 63
• 64
• 65
• 66

Světlo národů1 Po­s­lou­chej­te mě, ostrovy, daleké náro­dy, slyš­te mě: Hospodin mě po­vo­lal už od narození, pojmenoval mě už v lůně matčině. 2 Jak os­t­rý meč má ús­ta učinil, v stínu své ruky ukryl mě; učinil ze mě vy­broušený šípa schoval si mě do toul­ce. 3 Ře­kl mi: „Jsi můj služebník, Izraeli, v to­bě se oslavím.“ 4 Od­po­věděl jsem: „Na­dar­mo jsem se dřel, vyčerpal jsem se marně a zbytečně.“ Mé právo je však u Hospodina, u mého Boha je má odmě­na. 5 Teď ale praví Hos­po­din – ­ten, který mě v lůně zformoval, abych byl jeho služebníka přive­dl k ně­mu na­zpět Jákoba, aby se Iz­rael k ně­mu shromáždil(takto jsem po­ctěn před Hos­po­di­nový­ma očima, neboť můj Bůh je sí­la má) – 6 nuže, on praví: Málo na tom, abys jako můj služebníkobnovil Jáko­bovy kmenya přive­dl na­zpět ty, kdo z Iz­rae­le přežili. Světlem národů pro­to činím tě, aby má spása ob­sáh­la ce­lý svět. 7 Toto praví Hospodin, vykupitel Iz­rae­le, jeho Svatý, tomu, jímž li­dé po­hrdají a náro­dy si ho oškliví, služebníku vládnoucích: Králové po­vstanou, až tě uvidí, a vel­moži se pokloníkvů­li Hos­po­di­nu, který je věrný, Svatému iz­rael­ské­mu, jenž tě vy­vo­lil. 8 Toto praví Hospodin: V čas mi­losti tě vyslyším, pomohu ti v den spasení. Já tě ochrání­ma dám tě lidu do smlouvy, tak abys zemi obnovi­la roz­dě­lil zpustlá dě­dictví, 9 abys ře­kl vězňům: „Vyjděte!“ a těm, kdo jsou ve tmě: „Ukaž­te se!“ Podél cest se bu­dou moci občerstvit, naleznou pas­tvu na všech pustých návrších; 10 ne­bu­dou hla­dovět ani žízeň mít, žár ani slun­ce ne­u­blíží jim, neboť je po­ve­de Ten, jenž je soucitný, a do­pro­vodí je mezi vodní studánky. 11 Všech­ny své hory v ces­tu ob­rátí­ma mé stez­ky bu­dou zpevně­ny. 12 Hle – už při­cházejí z dálky, od se­ve­ru jedni, od zápa­du dalšía jiní z asuán­ské kra­ji­ny. 13 Jásej­te, ne­besa, země, ra­duj se, vy ho­ry, zvučně zpívejte! Hospodin to­tiž svůj lid potěšil, projevil sou­cit ke svým ubo­hým! Nezapomenu na tebe14 Sion však říká: „Hos­po­din mě opustil, zapomněl na mě Panovník.“ 15 Za­po­mene snad že­na na své nemluvně? Nemá snad sou­cit s vlastním dítětem? I kdy­by však ony za­po­mněly přece, já nikdy ne­za­po­menu na te­be! 16 Hle, vy­ryl jsem si tě do dlaní, tvé zdi mám stále na očích. 17 Tvo­ji stavi­te­lé už k to­bě spěchají, ti, kdo tě boři­li a niči­li, jsou pryč. 18 Po­zvedni oči, jen se roz­hlédni – ­ti všich­ni se shro­máž­di­li, aby k to­bě šli. Jakože jsem živ, praví Hospodin, všechny si je připneš jako ozdoby, jako ne­věs­ta se jimi okrášlíš. 19 Ano, tvé tros­ky a tvé su­ti­nya roz­va­li­ny tvé kra­ji­nybu­dou teď přeplně­ny obyva­te­lia dale­ko bu­dou ti, kdo tě hu­bi­li. 20 Ještě ti řeknou – sama to us­lyšíš – synové ve tvé bez­dětnosti zplození: „Je mi tu těsno, uhni mi, ať se tu zabydlím.“ 21 Teh­dy si v srd­ci pomyslíš: „Kdo mi je porodil? Byla jsem pře­ce bez­dětná a neplodná, odstrčená a vy­hnaná – kdo všech­ny tyhle vychoval? Byla jsem opuštěná v sa­mo­tě – kde všich­ni tihle vza­li se?“ 22 Toto praví Panovník Hospodin: Hle, vztáhnu svou ruku k pohanům, zvednu ko­rouhev na zna­mení národům! V náručí tvé syny přinesou, tvé dce­ry po­ne­sou na ra­menou; 23 králové bu­dou tvý­mi pěstounya je­jich kněž­ny tvý­mi chůvami. Tváří k zemi se bu­dou klanět před tebou, lízat ti bu­dou prach na no­houa teh­dy po­znáš, že já jsem Hos­po­di­na že se ne­zkla­mou, kdo ve mě doufají. 24 „Lze válečníka ob­rat o kořist? Lze tyra­na o vězně připravit?“ 25 Nuže, toto praví Hospodin: Ano, válečníci bu­dou o vězně obráni, tyrani bu­dou zba­veni kořisti! Já sám se po­stavím tvé­mu odpůrci, já sám tvé dě­ti za­chráním! 26 Ty, kdo tě utiskovali, jejich vlastním ma­sem nakrmím, svou vlastní krví se jako vínem opijí. A teh­dy všich­ni li­dé poznají, že já Hos­po­din jsem tvůj spasitel, Bůh Jákobův, tvůj vy­ku­pi­tel.