Bible21 › Izaiáš › 13

Izaiáš

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36
• 37
• 38
• 39
• 40
• 41
• 42
• 43
• 44
• 45
• 46
• 47
• 48
• 49
• 50
• 51
• 52
• 53
• 54
• 55
• 56
• 57
• 58
• 59
• 60
• 61
• 62
• 63
• 64
• 65
• 66

Ortel nad Babylonem1 Or­tel nad Babylo­nem, jak jej vi­děl Iza­iáš, syn Amo­sův: 2 Zvedně­te ko­rouhev na ho­lém návrší, hlasitě na ně křikněte, rukou jim pokyňte, ať vtrh­nou do bran vznešených. 3 Svým po­svěceným dal jsem příkazy, povolal jsem své hrdiny, své roz­jařené vítěze, aby vy­ko­na­li můj hněv. 4 Slyš ten hř­mot na horách – ja­ko když táh­ne armáda! Slyš lo­moz králov­ství a shro­mážděné náro­dy – Hos­po­din zástupů chys­tá voj­sko do války! 5 Táhnou ze země daleké, od kon­ce svě­ta za ob­zo­rem – Hos­po­din s nástro­ji svého hněvu, aby zniči­li ce­lou zem! 6 Kví­lej­te, ne­boť je blízko Hos­po­dinův den, zhouba od Vše­mo­hou­cího blíží se! 7 A pro­to všech­ny ruce ochabnou, všechna srd­ce se stra­chy roz­plynou. 8 Bu­dou zděšeni, sevřeni úzkostí, bolestí se bu­dou svíjet jako rodičky. Jeden nad druhým bude ohromen, tváře jim vzplanou pla­menem. 9 Hle, Hos­po­dinův den neúpro­sně při­cházís hněvem hor­livým a planoucím, aby zemi zce­la zpustoši­la vy­hla­dil z ní hříšníky. 10 Ne­bes­ké hvěz­dy a sou­hvěz­díse ne­bu­dou moci rozsvítit; slunce se za­tmí už od svítánía měsíc ne­vy­dá svůj svit. 11 Po­trestám svět za jeho zločiny, všechny niče­my za je­jich hřích. S pýchou na­dutců teh­dy skoncuji, pokořím zpupnost ukrutných. 12 Způsobím, že člověk bude nad zla­to vzácnější, nad ofi­r­ské zla­to bude smr­telník. 13 To pro­to, že otřesu ne­be­ma země se po­hne v zákla­de­chhor­lením Hos­po­di­na zástupův den, kdy vzplane jeho hněv. 14 Jako vy­plašená gazela, jako stádo, jež nikdo nesvolá, každý se vrátí za svým lidem, každý uteče do své země. 15 Každý nale­zený bude proboden, každý do­pa­dený padne pod mečem. 16 Je­jich ne­mluvňa­ta bu­dou utlu­čena­před je­jich očima, jejich domy vyloupeny, jejich že­ny znásilně­ny. 17 Hle, já pro­ti nim poštvu Médy, kteří si stříb­ra ne­vážía o zla­to zájem ne­mají. 18 Svý­mi luky roz­stří­lejí mladíky, nebudou mít sou­cit ani s kojenci, neslitují se nad dět­mi. 19 Babylon, to věhlasné království, ta chlou­ba a sláva Chaldejských, dopadne jako Bo­hem roz­vrácená měs­ta – ja­ko Sodo­ma a Go­mo­ra! 20 Ne­bu­de se v něm už nikdy žít, žádné poko­lení jej neobydlí; neutáboří se tam beduín, nezastaví se tam pastýři. 21 Bu­dou tam uléhat pouštní příšery, domy se za­plní sovami, zabydlí se v nich pštrosi, roztančí se tam běsi. 22 Ve věžích bu­dou výt hyeny, v ho­nosných palácích šakali. Dny Babylo­nu jsou sečteny, jeho čas při­chází!