Bible21 › Izaiáš › 32

Izaiáš

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36
• 37
• 38
• 39
• 40
• 41
• 42
• 43
• 44
• 45
• 46
• 47
• 48
• 49
• 50
• 51
• 52
• 53
• 54
• 55
• 56
• 57
• 58
• 59
• 60
• 61
• 62
• 63
• 64
• 65
• 66

Spravedlivý král1 Hle – při­chází sprave­dlivý král, jehož kníža­ta bu­dou po­ctivá! 2 Každý z nich bude jak skrýše před větre­ma úkryt před deštěm, jako po­toky vody v pustiněa stín mo­cné skály v zemi vy­prahlé. 3 Oči vi­dou­cích už ne­bu­dou zavřené, uši slyšících bu­dou po­zorné. 4 Srd­ce ustrašených nabu­de poznání, jazyk kok­tavých plynně a jasně pro­mluví. 5 Hlupák už ne­bu­de na­zýván šle­chetný­ma pa­dou­chovi přestanou ří­kat cti­hodný. 6 Hlupák pře­ce říká nesmysly, zlé věci v srd­ci vy­mýšlí – jak by se do­pustil nějaké podlosti, jak by o Hos­po­di­nu scestně promluvil, jak by hla­dové o pokrm připravil, jak by ode­přel nápoj žíznivým. 7 Pa­douch používá pod­lé podvody, zamýšlí samé zvrh­losti – jak by lživou řečí zničil chudáky, když se dovo­lávají práva ubozí. 8 Šle­chetný má však ušlech­ti­lé úmys­lya v ušlech­ti­losti ob­sto­jí. Duch shůry9 Že­ny bezstarostné, vstaňte a slyš­te mě! Vy dce­ry, jež si v kli­du žijete, mé řeči ucho na­kloň­te! 10 Do roka a do dne třást se budete, vy, jež si v kli­du žijete. Vinobraní to­tiž přestanea sklizeň ne­při­jde. 11 Vy bez­sta­rostné, třes­te se, vy se­be­jis­té, chvěj­te se! Vysvlečte se a obnažte, pytlem za­hal­te se na bed­rech! 12 Tlu­č­te se v prsa nad vý­tečný­mi poli, nad úrodný­mi vi­nice­mi, 13 nad zemí mého lidu truchlete – za­ros­te trním a bodlákem! Plačte nad vše­mi domy veselí, nad tím­to měs­tem hýření! 14 Palác zůstane opuštěn, hluk měs­ta utichne, z pevnosti a věže bude pustina, potěšení os­lů, pas­t­vi­na do­bytka. 15 Až se však na nás vy­li­je shů­ry Duch, tehdy se z pouště stane sada sad se bude za les počítat. 16 Na pouš­ti pak bude právo pře­býva­ta do­movem sprave­dlnosti bude sad. 17 Ovo­cem sprave­dlnosti bude mír, dílem sprave­dlnosti bude kli­da bez­pečí až navěky. 18 V pokojných příbyt­cích bude můj lid žít, v do­movech plných bezpečí, v odpoči­nutí bez sta­rostí. 19 I kdy­by byl les po­bit krou­pa­mia město srovnáno bylo se zemí, 20 blaze vám, kdo se­jete při každém potoku, kdo býka i osla vy­pouští­te na pas­tvu!