Bible21 › Izaiáš › 47

Izaiáš

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36
• 37
• 38
• 39
• 40
• 41
• 42
• 43
• 44
• 45
• 46
• 47
• 48
• 49
• 50
• 51
• 52
• 53
• 54
• 55
• 56
• 57
• 58
• 59
• 60
• 61
• 62
• 63
• 64
• 65
• 66

Pád Babylonu1 Kles­ni a seď v prachu, panno, Dce­ro babylonská! Seď na ze­mi, a ne na trůnu, Dcero chaldejská! Nikdy víc už tě nena­zvou­něžnou a hýčkanou. 2 Chop se mlýnku a mou­ku mel, odlož své závoje. Vyhrň si sukni, obnaž nohy, broď se ře­ka­mi! 3 Ať se ukáže tvá nahota, tvá han­ba ať je odkryta! Pustím se do po­mstya niko­ho ne­ušetřím. 4 Náš vy­ku­pi­tel je Svatý Izraelův, má jméno Hos­po­din zástupů. 5 Ode­jdi a seď mlčky v tmách, Dcero chaldejská! Nikdy víc už tě nena­zvou­nad králov­ství­mi královnou. 6 Rozhněval jsem se na svůj lida po­tu­pil své dědictví; vydal jsem ti je napospas, tys ale nad nimi lítost neměla, svým jhem jsi i starce krutě tíži­la. 7 Říkalas: „Jsem věčná královna,“ a nic sis k srd­ci nebrala, na ko­nec jsi ne­po­mýš­le­la. 8 Teď tedy slyš, ty mi­lovnice rozkoší, která si sedíš v bez­pečí a v srd­ci mys­líš si: „Já – a kdo je víc? Nebudu vdovou, ne­při­jdu o děti!“ 9 Při­jde to ale na tebe obo­jív je­diné chví­li, v jednom dni: staneš se vdovou a při­jdeš o děti. Všechno to na tebe při­jde v plnosti, spoustě tvých kou­zel navzdory, navzdory moci čárů tvých. 10 Ve své zlobě ses cí­ti­la bezpečná, říkala sis „Nikdo mě nevidí.“ Svou moud­rostí a věděním jsi byla svedena, takže sis v srd­ci myslela: „Já – a kdo je víc?“ 11 Pro­to na tebe při­jde pohroma, kterou ne­bu­deš umět zažehnat. Dopadne na tebe neštěstí, které ne­bu­deš moci odvrátit. Náhle na tebe při­jde záhu­ba – ani se nena­dáš! 12 Jen se teď po­stav se svý­mi čáry, s tím množstvím kou­zel svých, jimiž ses za­býva­la od mládí. Třeba ti nějak prospějí, třeba něko­ho vy­strašíš! 13 Vy­čerpá­na jsi vše­mi tě­mi radami! Jen ať se teď tví as­t­ro­logo­vé postaví, hvězdopravci se svou před­po­vědí na měsíc, ať tě za­chrání z to­ho, co na tebe při­chází. 14 Hle – jsou pouhá slá­ma, oheň spálí je, ani sebe ne­zachrání z moci plamene! K za­hřátí tu ne­zůstane ani uhlí řeřavé, žádný oheň, u něhož by se dalo po­sedět. 15 Tak­to ti pro­spějí ti tvo­ji kupčíci, s ni­miž ses za­býva­la od mládí. Každý se po­tácí svý­mi cestami, nezachrání tě nikdo z nich!