Bible21 › Izaiáš › 22

Izaiáš

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36
• 37
• 38
• 39
• 40
• 41
• 42
• 43
• 44
• 45
• 46
• 47
• 48
• 49
• 50
• 51
• 52
• 53
• 54
• 55
• 56
• 57
• 58
• 59
• 60
• 61
• 62
• 63
• 64
• 65
• 66

Ortel nad Jeruzalémem1 Or­tel nad Údo­lím vidění: Co je ti, že jsi ce­lé vy­stou­pi­lo na stře­chy, 2 město plné křiku a bouření, město hýření? Tví mrt­ví ne­by­li mečem zabiti, v boji ne­pad­li. 3 Všich­ni tví vůd­ci se rozprchli, bez výstře­lu z luku byli zajati. Všichni tví utečen­ci byli spoutáni, jakkoli dale­ko utek­li. 4 A pro­to říkám: „Nech­te mě, abych se hořce vyplakal. Utěšit se mě ne­s­naž­te – můj lid stih­la záhuba!“ 5 Pán, Hos­po­din zástupů, způsobil v Údo­lí vi­dění­den hrů­zy, porážky a zmatení, den boření hra­deb a křiku mezi ho­ra­mi. 6 Elam svůj tou­lec uchopil, muži na vo­zech a na koních, i Kír ukázal svůj štít! 7 Vozy za­plavi­ly tvá krásná údolí, brány obklopi­li jezd­ci na koních – 8 Juda byl zba­ven ochrany! V ten den ses ohlížel po zbraních Les­ního paláce. 9 Pro­hléd­li jste mno­hé trh­li­ny ve Městě Davi­dově a shro­máž­di­li jste vodu v Dolním rybníce. 10 Sečet­li jste je­ruzalém­ské domy a něk­teré jste zboři­li, abys­te zpevni­li hrad­by, 11 a mezi obě hrad­by jste na­pusti­li vodu ze Starého rybníka. Neohlíželi jste se však po Tvůrci měs­ta; ne­vší­ma­li jste si To­ho, kdo je ode­dáv­na bu­doval! 12 Pán, Hos­po­din zástupů, vás vo­lal toho dne: „Plačte a truchlete, oholte hlavy, pyt­lem se oblečte!“ 13 A hle – ra­dost a veselí, porážení do­bytka, za­bíjení ovcí, masné ho­dy, vinné pitky: „Jezme a pijme, vždyť zít­ra zemřeme!“ 14 Hos­po­din zástupů mi ře­kl do uší: „­Ten hřích vám ne­bu­de odpuštěn až do smrti.“ Tak praví Pán, Hos­po­din zástupů. Ortel nad Šebnou a Eliakimem15 Toto praví Pán, Hos­po­din zástupů: Jdi říci tomu slouhovi, správci paláce Šebnovi: 16 Co tu pohledáváš? Co mys­líš, že tu znamenáš, že sis tu dokon­ce i hrobku vytesal? Vytesal sis hrobku pěkně ve výšce, místo odpočinku sis vy­kutal ve skále. 17 Jen se, ty hr­di­no, podívej, jak tě Hos­po­din pevně popadne, jak prud­ce s te­bou za­třese! 18 Za­vi­ne tě do klu­bíčka jako míč, zakutálí tě do ši­ré krajiny. Tam umřeš i s chlou­bou svých vozů – do­mu svého pá­na jsi dělal ostu­du! 19 Z tvého po­sta­vení tě vyženu, budeš zba­ven svého úřa­du! 20 V ten den po­vo­lám svého služebníka Eli­a­ki­ma, syna Chilkiášova, 21 ob­léknu mu tvé rou­cho a opášu ho tvou šerpou. Do jeho ru­kou předám tvou pravo­moc a stane se ot­cem obyva­tel Je­ruzalé­ma a domu Ju­dova. 22 Na jeho rámě vložím klíč domu Davi­dova; když otevře, nikdo ne­zavře, a když za­vře, nikdo ne­o­tevře. 23 Za­pustím ho jako hřeb v pevné zdi a stane se trůnem chlou­by svého ot­cov­ského do­mu. 24 Na něm bude viset všech­na váha jeho ot­cov­ského do­mu, jeho ra­to­lestí a výhonků – vše­možné drobné nádobí od po­hárků až po džbá­ny. 25 V ten den, praví Hos­po­din zástupů, onen hřeb za­puštěný v pevné zdi po­vo­lí, vy­lo­mí se a spadne a náklad na něm visící se roz­tříští. Tak pro­mlu­vil Hos­po­din.