Bible21 › Izaiáš › 7

Izaiáš

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36
• 37
• 38
• 39
• 40
• 41
• 42
• 43
• 44
• 45
• 46
• 47
• 48
• 49
• 50
• 51
• 52
• 53
• 54
• 55
• 56
• 57
• 58
• 59
• 60
• 61
• 62
• 63
• 64
• 65
• 66

Sám Pán vám dá znamení1 Za vlá­dy jud­ského krále Achaze, syna Jo­ta­mova, syna Uziášova, vy­táhl ara­mej­ský král Re­cin s iz­rael­ským králem Pe­kachem, synem Re­ma­liášovým, do boje pro­ti Je­ruzalé­mu, ale ne­dokázal jej dobýt. 2 Když bylo domu Davi­dovu ozná­meno: „A­ram se spo­lčil s Efraimem,“ královo srd­ce i srd­ce jeho lidu se ro­ze­chvělo, jako se chvějí stro­my ve vět­ru. 3 Hos­po­din teh­dy ře­kl Iza­iášovi: „Vez­mi svého syna Šear-jašu­ba a vy­jdi s ním Achazovi na­pro­ti. Po­tkáš ho u kon­ce strouhy Horního rybníka, u silnice k Val­chářovu po­li, 4 a řekneš mu: Zůstaň klidný, ne­boj se! Nenech se dě­sit tě­mi dvě­ma doutnající­mi oharky – zuřivým hněvem Ara­mej­ce Re­ci­na a syna Re­ma­liášova. 5 Ano, Aram s Efrai­mem, to­tiž Re­ma­liášovým synem, chys­tal tvou zká­zu a říkal: 6 ‚Po­jď­me na­padnout Jud­sko! Po­razí­me ho, roz­dělí­me si ho a králem tam udělá­me syna Tabealova.‘ 7 Panovník Hos­po­din však praví: To se nestane, tak to ne­bu­de! 8 Hlavou Ara­mu je Da­maše­ka hlavou Da­mašku Recin. Za pětaše­desát let bude Efraim rozdrcen, takže už ne­bu­de náro­dem. 9 Hlavou Efrai­ma je Sa­mařía hlavou Sa­maří Re­ma­liášův syn. Jestliže neuvěříte, jistěže neobstojíte!“ 10 Hos­po­din pak Achazovi ještě ře­kl: 11 „Požá­dej Hos­po­di­na, svého Bo­ha, o zna­mení, ať už dole v hlu­binách nebo v ne­bes­kých výšinách.“ 12 „Nepožádám,“ od­po­věděl však Achaz. „Ne­bu­du pokoušet Hospodina.“ 13 „S­lyš, dome Davidův!“ ře­kl na to pro­rok. „To vám ne­stačí unavovat li­di, že unavujete i mého Bo­ha? 14 Sám Pán vám pro­to dá zna­mení: Hle, pan­na počne a po­rodí syna a dá mu jméno Im­manuel, Bůh je s ná­mi. 15 Než se naučí odmítat zlo a vo­lit dob­ro, bude jíst smet­a­nu a med. 16 Než se to dítě naučí odmítat zlo a vo­lit dob­ro, bude země, jejíchž dvou králů se děsíš, zpustoše­na. 17 Na te­be, na tvůj lid a na tvůj ot­cov­ský dům pak Hos­po­din přive­de ča­sy, jaké ne­byly ode dne, kdy se Efraim od­tr­hl od Judy – přive­de na tebe krále Asýrie!“ Asyrská břitva18 V ten den Hos­po­din hvízdne na mou­chy v končinách egyptského Nilu a na vče­ly v asyr­ské kra­jině. 19 Ti všich­ni při­táhnou a sne­sou se na str­mé rokle i na skalní průrvy, na všech­ny houš­ti­ny i mokři­ny. 20 V ten den Pán vez­me břitvu naja­tou za Eufra­tem, to­tiž asyr­ského krále, a oho­lí vám hlavu i chlu­py na no­hách, ba i bra­du vám ostříhá. 21 V ten den člověku zůstane jen kravka a pár ov­cí, 22 nado­jí mu však to­lik mléka, že bude jíst smet­a­nu. Ano, každý, kdo bude po­ne­chán v ze­mi, bude jíst med a smet­a­nu. 23 V ten den každá vi­nice s tisícem keřů za tisíc stříbrných za­ros­te trním a bod­láčím. 24 Člověk se tam od­váží jen s lu­kem a šípy, ne­boť ce­lá zem za­ros­te trním a bod­láčím. 25 Na žádnou ze strání kdy­si ob­dělávaných mo­tykou se už ne­vy­dáš ze stra­chu z trní a bod­láčí. Bu­dou z nich do­bytčí pas­t­vi­ny, bu­dou zdu­pá­ny ov­ce­mi.