Bible21 › Izaiáš › 25

Izaiáš

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36
• 37
• 38
• 39
• 40
• 41
• 42
• 43
• 44
• 45
• 46
• 47
• 48
• 49
• 50
• 51
• 52
• 53
• 54
• 55
• 56
• 57
• 58
• 59
• 60
• 61
• 62
• 63
• 64
• 65
• 66

Hostina národů1 Hos­po­di­ne, můj Bůh jsi ty, tebe vy­vyšu­ji, tvé jméno velebím, neboť jsi věrně a jis­tě uči­nil­divy, které jsi zdáv­na připravil. 2 Ty jsi ob­rá­til město v sutiny, z pevnosti zbyly hro­ma­dy rozvalin, baštu cizáků jsi z měs­ta od­stranil – ne­bu­de vy­stavě­na znovu navěky! 3 Pro­to ať ti vzdá čest mo­cný lid, město krutých po­hanů ať tě ctí, 4 ne­boť ses pro slabé stal pevností, pevností ubo­hých v je­jich úzkosti, jejich útočištěm před bouřía za­stíněním před výhní. Soptění ukrutnýchje jako bouře pro­ti zdi 5 a jako výheň na poušti. Povyk cizáků jsi však přerušil, jako když ob­lak výheň za­stíní – umlk­la píseň ukrutných! 6 Hos­po­din zástupů na této hoře vy­stro­jí­bo­haté hody pro všech­ny národy, hody se zralým vínem a ma­sem šťavnatým, s vínem vy­zrálým a vy­braným. 7 Na této hoře od­stranízávoj všech­ny lidi halící, roušku kryjící všech­ny náro­dy – 8 samu smrt navž­dy odstraní! Panovník Hos­po­din setře všem slzy z tváří, na vší zemi zbaví svůj lid potupy. Tak pro­mlu­vil Hos­po­din. 9 V ten den pak řekneš: „Hle, toto je náš Bůh, v něj jsme doufa­li a on nás zachránil. Toto je Hos­po­din, v něj jsme doufali; jásejme a ra­duj­me se z jeho záchrany!“ 10 Hos­po­di­nova ruka na této hoře spočine, Moáb však bude du­pán v zemi své, jako bývá za­du­pá­na slá­ma do hno­je. 11 Moáb v tom hno­ji ruce rozpřáhne, jako se roz­přahuje plavec ve vodě; jeho pý­cha ale kles­ne každým po­hybem. 12 On strh­ne tvé vy­soké ne­do­bytné zdi, zboří a srazí je do pra­chu na ze­mi!