Bible21 › Izaiáš › 15

Izaiáš

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36
• 37
• 38
• 39
• 40
• 41
• 42
• 43
• 44
• 45
• 46
• 47
• 48
• 49
• 50
• 51
• 52
• 53
• 54
• 55
• 56
• 57
• 58
• 59
• 60
• 61
• 62
• 63
• 64
• 65
• 66

Ortel nad Moábem1 Or­tel nad Moábem: V je­diné noci vypleněn, Ar Moáb­ský je zahuben! V je­diné noci vypleněn, Kir Moáb­ský je za­hu­ben! 2 Di­bonští do svého chrá­mu stoupají, jdou pla­kat na své výšiny. Nad osu­dem Ne­bó a Me­de­by­Moáb­ci kvílejí. Všechny hlavy oholeny, všechny bra­dy ostříhá­ny, 3 v pyt­lovině chodí v ulicí­cha na stře­chách i náměstíchjen samé kvílení; slzy se valí po tvářích. 4 Cheš­bon a Ele­ale bědují, jejich nářek zní až do Jahcy. Moábští bo­jovníci křičí na poplach, jejich duše je zděšená. 5 Mé srd­ce nad Moábem běduje! K Co­a­ru proudí jeho uprchlíci, až k Eglat-šelišiji. Luchitským svahems pláčem stoupají, cestou k Cho­ro­naim­nad zkázou bě­dují. 6 Z nimrim­ských vod zby­la pustina, tráva je spálená, bylina uvadla, zeleň zmize­la. 7 A pro­to vše, co moh­li zachránit, odnesli s se­bou přes po­tok Ara­bim. 8 Moáb­s­kou zemí ob­chází je­jich křik, až do Eglaim zní je­jich kvílení, až do Beer-elim zní je­jich kvílení! 9 Vody Di­mo­nu jsou na­plně­ny krví, já však Di­mo­nu při­dám ještě víc – pošlu lva na ty, kdo z Moábu prchli, i na ty, kdo v zemi zůsta­li.