Bible21 › Exodus › 14

Exodus

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36
• 37
• 38
• 39
• 40

1 Hos­po­din pro­mlu­vil k Mo­jžíšovi: 2 „Mluv k synům Iz­rae­le, ať se ob­rátí a utá­boří před Pi-chi­ro­tem, mezi Migdo­lem a mořem. Utá­boř­te se u moře na­pro­ti Baal-cefo­nu. 3 Fa­rao si o synech Iz­rae­le po­mys­lí: ‚Zablou­di­li v ze­mi, sevře­la je poušť!‘ 4 Teh­dy po­sílím fa­rao­novo od­hod­lání, takže je bude pronásledovat. Teh­dy se na fa­rao­novi a ce­lém jeho voj­s­ku oslavím a Egypťané po­znají, že já jsem Hospodin.“ A tak se stalo. 5 Když bylo egyptské­mu krá­li ozná­meno, že lid uprchl, srd­ce fa­rao­na i jeho dvořanů se ob­rá­ti­lo pro­ti li­du. „Co jsme to uděla­li? Pro­č jsme Iz­rael pro­pusti­li z otroctví?“ zvo­la­li. 6 Fa­rao dal za­přáhnout do svého vozu a vzal s se­bou svůj lid: 7 vzal šest set vy­braných vozů a všech­ny ostatní vozy Egyp­ta a na každém tři jezd­ce. 8 Hos­po­din po­sí­lil od­hod­lání egyptského krále fa­rao­na, aby pronásledoval Iz­rae­li­ty, kteří se opo­váži­li ode­jít. 9 Egypťané je pronásledova­li – všech­ny fa­rao­novy vo­zy, jeho jezd­ci i ce­lé jeho voj­sko – a do­stih­li je, když tá­boři­li u moře u Pi-chi­ro­tu před Baal-cefo­nem. 10 Když se fa­rao při­blížil, synové Iz­rae­le po­zve­dli oči a hle, táh­li na ně Egypťané! Iz­rae­li­té samým stra­chem úpě­li k Hos­po­di­nu. 11 Teh­dy za­ča­li Mo­jžíšovi vy­čítat: „Ne­bylo snad v Egyptě dost hrobů? Pro­č jsi nás od­tud vy­ve­dl? Abychom zemře­li na pouš­ti? Cos nám to udělal? Pro­č jsi nás vy­váděl z Egyp­ta? 12 Neříka­li jsme ti to už v Egyptě? Říka­li jsme: Nech nás být, ať ot­ročí­me Egyp­tu! Ot­ročit Egyp­tu bylo urči­tě lepší než zemřít na poušti!“ 13 Mo­jžíš lidu od­po­věděl: „Ne­boj­te se! Zůstaň­te stát a dívej­te se, jak vás dnes Hos­po­din za­chrání. Jak dnes vi­dí­te Egypťa­ny, tak je už nikdy ne­u­vi­dí­te. 14 Hos­po­din bude bo­jovat za vás a vy bu­dete mlčet.“ 15 Hos­po­din teh­dy Mo­jžíšovi ře­kl: „Pro­č ke mně úpíš? Řekni synům Iz­rae­le, ať jdou dál. 16 Zvedni svou hůl, na­přáhni ruku k moři a roz­děl je! Synové Iz­rae­le pro­jdou skrz moře su­chou no­hou. 17 Já sám za­tím po­sílím od­hod­lání Egypťanů, takže ve­jdou do moře za vá­mi. Teh­dy se oslavím na fa­rao­novi a ce­lém jeho voj­s­ku, na jeho vo­zech i jeho jezd­cích. 18 Teh­dy Egypťané po­znají, že já jsem Hos­po­din – až se oslavím na fa­rao­novi i na jeho vo­zech a jezdcích.“ 19 Vtom se Boží an­děl, který kráčel před iz­rael­ským tá­bo­rem, po­hnul a šel teď za ni­mi. Ob­la­kový sloup, který byl před ni­mi, se to­tiž po­hnul, po­stavil se za ně 20 a vstou­pil mezi egyptský a iz­rael­ský tá­bor. Jedněm byl ob­la­kem a tmou, ale druhým osvěcoval noc, a tak se jedni k druhým po ce­lou noc ne­při­blíži­li. 21 Mo­jžíš pak na­přáhl ruku nad moře a Hos­po­din se do moře opřel silným východním větrem. Ten vanul ce­lou noc, až se z moře sta­la souš. Vody se ro­ze­stou­pi­ly 22 a synové Iz­rae­le pro­š­li skrz moře su­chou no­hou. Vody jim byly stěnou po pravici i levici! 23 Egypťané je pronásledova­li – všich­ni fa­rao­novi koně, jeho vozy i jezd­ci – a tak za nimi veš­li do­prostřed moře. 24 K ránu pak Hos­po­din shlé­dl z oh­nivého a ob­la­kového slou­pu na tá­bor Egypťanů a uvr­hl egyptský tá­bor do zmatku. 25 Za­dr­hl je­jich vozům ko­la, aby je mu­se­li těžce táhnout. Teh­dy Egypťané vy­křik­li: „U­teč­me před Iz­rae­lem! Hos­po­din za ně bo­juje pro­ti Egyptu!“ 26 Hos­po­din Mo­jžíšovi ře­kl: „Na­přáhni ruku nad moře, ať se vody vrátí zpět – na Egypťa­ny, na je­jich vozy i je­jich jezdce.“ 27 Mo­jžíš tedy na­přáhl ruku nad moře. Když na­stalo ráno, moře se vrá­ti­lo na původní místo a Egypťané utíka­li pro­ti ně­mu. Tak Hos­po­din vmetl Egypťa­ny do­prostřed moře. 28 Jak se vody vrace­ly, po­hř­bi­ly vozy i jezd­ce, ce­lé fa­rao­novo voj­sko, jež vešlo za Iz­rae­li­ty do moře. Ne­zůstal z nich ani je­den. 29 Synové Iz­rae­le však pro­š­li skrz moře su­chou no­hou a vody jim byly stěnou po pravici i levici. 30 Toho dne Hos­po­din za­chránil Iz­rael z ruky Egypťanů; Iz­rael pak vi­děl egyptské mrt­vé na bře­hu moře. 31 Iz­rael vi­děl ve­likou moc, kte­rou Hos­po­din pro­kázal na Egypťanech, a tak se lid bál Hos­po­di­na a uvěřil Hos­po­di­nu i jeho služebníku Mo­jžíšovi.