Bible21 › Exodus › 19

Exodus

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36
• 37
• 38
• 39
• 40

Budete mým lidem1 Přes­ně tři měsíce po vy­ji­tí z Egyp­ta přiš­li synové Iz­rae­le na poušť Si­naj. 2 Když to­tiž vy­táh­li z Refi­di­mu, přiš­li na poušť Si­naj a tam po­stavi­li tá­bor. Iz­rael se utá­bořil na­pro­ti hoře. 3 Mo­jžíš pak vy­stou­pil k Bohu a Hos­po­din na něj z té hory za­vo­lal: „To­to pro­mluvíš k domu Jáko­bovu a oznámíš synům Iz­rae­le: 4 ‚Sa­mi jste vi­dě­li, co jsem uči­nil Egypťanům a jak jsem vás nesl na or­lích křídlech, abych vás přive­dl k sobě. 5 Nyní te­dy, bu­dete-li oprav­du po­s­lou­chat můj hlas a za­chovávat mou smlou­vu, bu­dete mi zvláštním pokla­dem jako žádný jiný lid. Ano, ce­lý svět patří mně, 6 ale vy mi bu­dete králov­stvím kněží a svatým národem.‘ Toto jsou slova, která pro­mluvíš k synům Izraele.“ 7 Mo­jžíš se vrá­til, svo­lal stařeši­ny z lidu a pře­dložil jim všech­na tato slova, jež mu Hos­po­din přikázal. 8 Vše­chen lid mu spo­lečně od­po­věděl: „Bu­de­me dělat vše, co Hos­po­din řekl!“ a Mo­jžíš vy­ří­dil slova lidu Hos­po­di­novi. 9 Hos­po­din Mo­jžíšovi ře­kl: „Hle, já k to­bě při­jdu v hustém ob­la­ku, aby lid slyšel, jak s te­bou mluvím, a aby i to­bě věřil navěky.“ Mo­jžíš pak Hos­po­di­nu opět vy­ří­dil slova li­du. 10 Hos­po­din Mo­jžíšovi ře­kl: „Jdi k lidu a dnes i zít­ra je po­svěcuj. Ať si vy­perou ša­ty 11 a připraví se na třetí den, ne­boť třetího dne Hos­po­din se­stoupí před oči­ma vše­ho lidu na horu Si­naj. 12 Vy­mezíš lidu hranice ze všech stran a řekneš: ‚Ne­o­po­važuj­te se vy­stou­pit na horu nebo se jen do­tknout jejího okraje. Každý, kdo se do­tkne ho­ry, mu­sí zemřít, 13 ovšem bez do­te­ku lid­ské ru­ky. Bude uka­menován nebo za­stře­len šípem. Ať už to bude zvíře nebo člověk, ne­smí zůstat naživu.‘ Na horu bu­dou smět vy­stou­pit, teprve až za­zní dlouhé trou­bení rohu.“ 14 Mo­jžíš tedy se­stou­pil z hory k li­du, po­svě­til je a oni si vy­pra­li ša­ty. 15 Ře­kl li­du: „Připrav­te se na třetí den; vy­va­ruj­te se manžel­ského styku.“ 16 Ráno třetího dne pak na­stalo hřmění a blýskání. Nad ho­rou se ob­jevil těžký ob­lak a znělo mo­cné trou­bení ro­hu. Vše­chen lid v tá­boře se třá­sl. 17 Mo­jžíš vy­ve­dl lid z tá­bo­ra vstříc Bohu a lid se po­stavil při úpatí ho­ry. 18 Hora Si­naj byla ce­lá za­hale­na kouřem, ne­boť na ni Hos­po­din se­stou­pil v ohni. Stou­pal z ní dým jako z pece a ce­lá hora se mo­hutně otřása­la. 19 Trou­bení rohu sí­li­lo stále více, Mo­jžíš mlu­vil a Bůh mu od­po­vídal hro­movým hla­sem. 20 Hos­po­din se­stou­pil na vr­chol hory Si­naj. Hos­po­din za­vo­lal Mo­jžíše na vr­chol hory a ten tam vy­stou­pil. 21 Hos­po­din Mo­jžíšovi ře­kl: „Jdi do­lů a va­ruj lid, ať se ne­pokoušejí pro­niknout k Hos­po­di­nu, aby ho spatři­li. Mno­ho by jich padlo. 22 Také kněží, kteří přistu­pují k Hos­po­di­nu, ať se po­světí, aby se na ně Hos­po­din neobořil.“ 23 „­Lid nemůže vy­stu­po­vat na horu Sinaj,“ od­po­věděl Mo­jžíš Hos­po­di­nu. „Sám jsi nás pře­ce va­roval slovy: ‚O­hranič horu a po­svěť ji.‘“ 24 „Jdi dolů!“ opa­koval Hos­po­din. „Po­tom se vrátíš na­ho­ru spo­lu s Áro­nem. Kněží ani lid ať se však ne­pokoušejí pro­niknout vzhů­ru k Hos­po­di­nu, aby se na ně neobořil.“ 25 Mo­jžíš tedy se­stou­pil k lidu a ře­kl jim to.