Bible21 › Job › 35

Job

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36
• 37
• 38
• 39
• 40
• 41
• 42

Bůh tě neslyší1 A Eli­hu mlu­vil dál: 2 „Mys­líš si, že máš právo říkat: ‚Jsem sprave­dlivější než Bůh‘? 3 Říkáš to­tiž, co prý tím získáš: ‚Co z toho mám, být bez hříchu?‘ 4 Na tyhle řeči ti tedy od­po­vídá­ma s te­bou i tvým přá­te­lům: 5 Podívej se k ne­bi, jen pohlédni, pozoruj mra­ky – jsou vy­šší, než jsi ty. 6 Když bu­deš hřešit, co mu způsobíš? Když roz­množíš své vi­ny, jak mu ublížíš? 7 Když bu­deš sprave­dlivý, jak ho tím obdaříš? Co by si od tebe mohl vzít? 8 Tvá ničem­nost škodí člověku jako ty, tvou sprave­dlnost po­cítí jen smr­telník! 9 Li­dé úpějí pod hroz­ným útlakem, pod vládou mo­cných křičí o po­moc. 10 Nikdo však ne­ptá se: ‚Co Bůh, můj Stvořitel, který písně­mi ro­ze­z­nívá noc, 11 který nás vy­učuje i skrze do­by­te­ka který nám na ptácích ukazuje moudrost?‘ 12 Když tedy vo­lají a on se nehlásí, je to pro zpupnost těch li­dí zlých. 13 Je to marné, Bůh je neslyší, Všemohoucí je po­míjí! 14 Co teprve, říkáš-li, že ho nikde nevnímáš, že tvá pře leží u něj a ty na něj čekáš, 15 že prý ve svém hněvu nikdy netrestáa že se o ničem­nost vůbec ne­stará! 16 Job si tu však otevírá ús­ta na­prázdno – mluví dál a dál, a při­tom ne­ví co!“