Bible21Job14

Job

1 Smr­telník z že­ny zro­zenýmá jen pár dnů – a plných trápení. 2 Jako květ vzejde a uvadne, jako stín prch­ne, ne­za­staví se. 3 Přesto však z něho oči ne­spouštíša k sou­du s te­bou ho po­háníš. 4 Kdo umí nečis­té v čis­té obrátit? Ani je­diný! 5 Ty jsi mu spočítal jeho dny, počet měsíců jsi mu odměřil, dal jsi mu me­ze, jež ne­smí pře­kročit. 6 Od­vrať svůj po­hled, nech ho být, ať si uži­je život jako ná­deník! 7 Strom, ten má aspoň naději: Když bude po­ražen, znovu vyraší, nic ne­za­staví jeho výhonky. 8 I kdy­by jeho koře­ny v zemi zpuchřely, i kdy­by jeho kmen v pra­chu tlel, 9 jen ucítí vo­du, vy­pučí zase, jak mladý stro­mek větve vy­žene. 10 Člověk však zemře a kles­ne bezvládně, naposled vy­dech­ne – a kam se poděje? 11 Jako se vy­pařuje voda z jezer, jako po­tok vy­schne a vy­prah­ne, 12 právě tak člověk leh­ne a nevstane; dokud trvá ne­be, ne­pro­budí se, nic ne­pře­ruší jeho sen. 13 Kéž bys mě jen schoval v hrobě, kéž bys mě ukryl, než po­mi­ne tvůj hněv, a určil chví­li, kdy na mě vzpo­meneš! 14 Když člověk zemře, copak ožije? Po všech­ny dny své těžké ro­bo­tyče­kal bych na chví­li té úlevy! 15 Za­vo­lal bys a já se ti ohlásil, po díle svých ru­kou by ses roz­toužil. 16 Ačko­li teď mé kroky počítáš, pak už bys na můj hřích nečíhal. 17 Do mě­chu za­pečetil bys mé přestupkya moje viny přikryl bys. 18 Jako se však hora na prach rozdrolí, jako se balvan z mís­ta od­valí, 19 jako voda omílá kamení, jako příval pů­du odplaví – tak­to ty be­reš člověku na­dě­ji! 20 Když ho na­padneš, navž­dy odchází, strnou mu rysy a ty ho pro­pouštíš. 21 O slávě svých dětí pak ne­ví nic, nedozví se ani, zda bu­dou nicotní. 22 Je­diné, co cítí, je bo­lest v těle, v duši oplakává jenom sám sebe.“

Bible21Job14

Překlad „Bible21Klikněte pro další prěklady

Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s.
Použité s láskavým zvolením vydavateľa. Všetky práva vyhradené.

Bible21, King James Version, Ekumenický, Evanjelický, Roháček