Bible21Job33

Job

Bůh převyšuje člověka1 „Tak te­dy, Jo­be, slyš mou řeč, všemu, co říkám, dobře na­s­lou­chej. 2 Po­zor, už ús­ta otvírám, slova mi za­čínají prou­dit z jazyka. 3 Z upřímného srd­ce má řeč pramení, mé rty vy­je­vují čis­té po­znání. 4 Duch Boží mě pře­ce učinil, dech Vše­mo­hou­cího mě oživil. 5 Od­po­věz mi, pokud to dokážeš, předlož mi svou při, po­stav se! 6 Hle, jsem ti rovný před Bohem, i já jsem pře­ce z hlí­ny uhně­ten. 7 Ne­le­kej se mě tedy a neměj strach, nebudu na tebe silně naléhat. 8 Na vlastní uši jsem tě slyšel říct, co jsi v mé přítom­nosti pro­hlásil: 9 ‚Jsem zce­la ryzí, ni­jak jsem nechybil, jsem ne­vinný a nemám hřích. 10 Bůh však pro­ti mně hledá zá­minky – mys­lí si, že jsem jeho pro­tivník. 11 Nohy mi svírá do klády, na každém kroku na mě dohlíží!‘ 12 V tom se však mýlíš, to ti povídám, Bůh pře­ce převy­šuje člověka! 13 Pro­č si tedy na něj stěžuješ, že ne­dává na vše od­po­věď? 14 Bůh to­tiž mluví jednou i podruhé, člověk to ale sotva po­střeh­ne. 15 Ve spánku, v noční vidině, když lidi zmáhá těžký sen, když na lůžku leží v dří­mo­tě, 16 teh­dy Bůh li­dem otevírá ušia svý­mi hroz­ba­mi je děsí. 17 To aby člověka od skutku odvrátil, aby mu v jeho pýše za­bránil, 18 aby jeho duši uchránil od jámy, aby jeho život ne­pro­ni­kl šíp. 19 Ane­bo ho na lůžku trestá bolestí, takže má v kos­tech stálé hlodání, 20 až se mu pokrm k smrti pro­tivía ztratí po­myšlení i na po­choutky. 21 Hubne tak, že z očí ztrácí se, dříve skryté kosti vy­stu­pují ven. 22 Jeho duše na­klání se do jámy, vykročil po­s­lům smrti vstříc. 23 Bude-li však an­děl při tom člověku, prostředník, je­den z tisíců, který pro­hlásí jeho ne­vi­nu, 24 smi­lu­je se nad ním a řekne: ‚Vysvoboď jej, Bože, ať do jámy neklesne, nalezl jsem za něj výkupné!‘ 25 Jeho tělo se pak jako dítě uzdraví, do dnů svého mládí se náhle navrátí. 26 Bude se mod­lit k Bohu a on si ho oblíbí, znovu spatří jeho tvář s jásání­ma Bůh mu navrátí jeho blahobyt. 27 A teh­dy vy­jde k li­dem se slovy: ‚Hřešil jsem a právo převrátil, nedostal jsem však, co jsem za­s­loužil. 28 Bůh mě vy­kou­pil, abych nešel do jámy, uvidím svět­lo a budu žít!‘ 29 Toto vše tedy dělá Bůhdva­krát i třikrát při člověku, 30 aby jeho duši od­vrá­til od jámy, ve svět­le živých aby mohl žít. 31 Dej po­zor, Jo­be, na­s­lou­chej mi, mlč a já pro­mluvím. 32 Máš-li co říci, od­po­věz mi, mluv – chtěl bych tě ob­há­jit! 33 Pokud ne, po­tom na­s­lou­chej mi, mlč a já tě moud­ře poučím.“

Bible21Job33

Překlad „Bible21Klikněte pro další prěklady

Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s.
Použité s láskavým zvolením vydavateľa. Všetky práva vyhradené.

Bible21, King James Version, Ekumenický, Evanjelický, Roháček