Bible21 › Job › 34

Job

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36
• 37
• 38
• 39
• 40
• 41
• 42

Bůh nedělá nic zlého1 A Eli­hu mlu­vil dál: 2 „S­lyš­te má slova, mudrci, vy znal­ci, na­s­lou­chej­te mi. 3 Vž­dyť ucho umí roz­lišovat slova, jako umí jazyk pokrm ochutnat. 4 Roz­hodně­me sa­mi, co je správné, co je dob­ré, tu spo­lu po­suď­me. 5 Job pro­hlašuje: ‚Jsem nevinen, a Bůh mi právo ode­přel. 6 I když jsem po­ctivý, jsem brán za lháře, mé rá­ny se ne­ho­jí, ač jsem nic neproved!‘ 7 Je snad Jo­bovi někdo podobný? Rouhá se, jako by vodu pil! 8 Dává se do spolku se zločinci, řadí se mezi niče­my! 9 Vž­dyť říká: ‚Člověku není k niče­muu­si­lovat o Boží oblibu!‘ 10 Ať mě slyší každý, kdo ro­zum má: Bůh pře­ce nic zlého nedělá, Všemohoucímu je křiv­da vzdálená. 11 Každé­mu ovšem jeho skutky odplácí, chová se k li­dem, jak si kdo za­s­louží. 12 Bůh v žádném případě ne­bu­de jednat zle, Všemohoucí nemůže právo převracet. 13 Kdo mu asi svěřil zem? Kdo mu předal ce­lý svět? 14 Kdy­by ho jen tak na­pad­lo­svůj dech, svého du­cha ode­jmout, 15 všech­no živé by rázem pomřelo, lidstvo by se bylo do pra­chu vrá­ti­lo! 16 Máš-li tedy ro­zum, poslouchej, na moje slova po­zor dej: 17 Jak by mohl vládnout ten, kdo právo nesnáší? Chceš snad Mo­cného a Sprave­dlivého od­sou­dit? 18 Vž­dyť on i krá­li řekne: ‚Jsi ničemník!‘ a šlech­ticům: ‚Vy zločinci!‘ 19 On ani knížatům nestraní, nestaví vel­može před nuzáky – dílo jeho ru­kou jsou je­den jak druhý! 20 Upro­střed noci náhle umírají, i mo­cní se za­chvějí a mu­sí pryč, odstraněni jsou bez lid­ské po­mo­ci. 21 Oči­ma sle­duje ces­ty všech lidí, každý je­jich krok on dobře vi­dí. 22 Není temno­ty a není příšeří, kde by se zločin­ci před ním schova­li. 23 Bůh ne­mu­sí shro­mažďovat další důkazy, aby se k ně­mu člověk na soud do­stavil. 24 Mo­cné roz­dr­tí bez ptaní, jiné pak do­sadí místo nich. 25 O je­jich skutcích dobře ví, v noci je svrh­ne, a jsou zničeni. 26 Ztrestá je za je­jich zloči­nyveřejně a všem na očích. 27 To pro­to, že od něj ode­š­lia na jeho ces­ty vůbec ne­dba­li. 28 Křik chudých kvů­li nim k Bohu vy­stou­pi­la on vy­s­lýchá křik ubo­hých. 29 Když ale mlčí, kdo ho odsoudí? Když skryje svou tvář, kdo ho uvidí? On při­tom bdí nad lid­mi i náro­dy, 30 tak aby bezbožní vládnout ne­moh­lia ne­svádě­li lidi do pasti. 31 Co kdybys tedy Bohu pověděl: ‚Zhřešil jsem, už se to ne­stane; 32 pokud co ne­vi­dím, pro­sím pouč mne, a pokud jsem křiv­dil, bylo to naposled.‘ 33 Má snad Bůh odplácet pod­le tebe, když se ti to ne­líbí pod­le něj? Ty sám si vy­ber, ne já za tebe, pověz nám, co ses do­zvěděl! 34 Všich­ni ro­zumní mi to po­tvrdíi moud­ří mě slyší a sou­hlasí: 35 Job vůbec ne­ví, o čem hovoří, v jeho slovech není špetka soudnosti! 36 Jen ať je Job zkoušen ještě víc, vždyť tu od­po­vídá jako hanebník! 37 Vž­dyť jenom vrší je­den hřích na druhý, šíří mezi ná­mi po­chybya mluví pro­ti Bohu víc a víc!“