Bible21 › Job › 28

Job

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36
• 37
• 38
• 39
• 40
• 41
• 42

Píseň o skryté moudrosti1 Stříbro má své naleziště, zlato má místo, kde čis­tí se. 2 Že­le­zo li­dé těží ze zeměa ká­men taví v měď. 3 Vy­tlačují tmu za nové hranice, pronikají každou krajní mez, po rudě pátrají v černé tmě. 4 Šach­ty razí, kam poutník nezavítá, kam ani ne­zabloudí noha člověka, spouští se na laně, kde není živáčka. 5 Země na po­vrchu skýtá chleba, v jejích hlu­binách však sálá žár. 6 Safír se ukrývá v jejích skalách, blyští se tam zlatý prach. 7 Stezku tam ne­zná dravý pták, nespatřilo ji oko jestřá­ba. 8 Ne­kráčí po ní pyšná šelma, lev nikdy ne­zavítá tam. 9 Li­dé však na kře­men vztahují ruku, hory vy­vracejí z kořenů. 10 Ve skále dokáží razit štolu, očima pátrají po každém kleno­tu. 11 Za­hra­dit umějí pro­sa­kující vodu, skryté pokla­dy vy­nášejí ke světlu. 12 Kde se však moud­rost nalézá? A ro­zum­nost kde pře­bývá? 13 Člověk netuší, kudy k ní; nenajde ji na zemi mezi živý­mi. 14 Pro­past praví: „Ve mně není.“ Moře říká: „Nemám ji.“ 15 Ne­dá se poří­dit za zla­to nejčistší, její cenu nelze stříbrem vy­vážit. 16 Ne­dá se za­pla­tit zla­tem ofirským, vzácným onyxem ani safí­ry. 17 Zla­to ani křišťál s ní nelze porovnat, nedá se kou­pit za šperky ze zla­ta. 18 Korál či alabastr za zmínku nestojí, cena moud­rosti je nad per­ly. 19 Ne­vy­rovnají se jí ani af­ri­cké topasy, nejryzejším zla­tem se ne­dá za­pla­tit. 20 Odkud tedy moud­rost vyvěrá? A ro­zum­nost kde pře­bývá? 21 Skrytá je očím všech živých na ze­mii ptákům na nebi je tajem­stvím. 22 Záhu­ba i Smrt praví: „Samy jsme o ní jen slyšely.“ 23 Jen Bůh ro­zumí cestě k ní, to on ví, kde se na­chází. 24 On vi­dí všech­ny zem­ské končiny, všechno pod ne­bem si pro­hlíží. 25 Když vítr si­lou ob­daři­la vodu mírou odměřil, 26 když deš­ti určil cí­la dráhu mrakům bouř­kovým, 27 teh­dy ji spatřil a ocenil, prozkoumal ji a po­tvr­dil. 28 A ře­kl člověku: „Moudrost je v tom, ctít Hospodina, rozum je v tom, va­rovat se zla.“