Bible21 › Deuteronomium › 5

Deuteronomium

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34

Deset přikázání1 Mo­jžíš svo­lal ce­lý Iz­rael a ře­kl jim: Slyš, Iz­rae­li, pravi­dla a záko­ny, které vám dnes předkládám k slyšení. Uč­te se jim a peč­livě je do­držuj­te. 2 Hos­po­din, náš Bůh, s ná­mi na Orébu uzavřel smlou­vu. 3 Tuto smlou­vu Hos­po­din ne­u­zavřel s naši­mi ot­ci, ale s ná­mi, kteří tu dnes jsme, s ná­mi vše­mi, kteří ži­je­me. 4 Hos­po­din s vá­mi na oné hoře mlu­vil z pro­středku ohně tváří v tvář. 5 (Já jsem tenkrát stál mezi Hos­po­di­nem a vá­mi, abych vám ozná­mil Hos­po­di­novo slovo, pro­tože jste se bá­li toho ohně a ne­ch­tě­li jste vy­stou­pit na ho­ru. ) Ře­kl: 6 „Já jsem Hos­po­din, tvůj Bůh, který tě vy­ve­dl z Egyp­ta, z domu ot­ro­ctví. 7 Neměj žádné bohy kro­mě mne. 8 Ne­vy­tvářej si mod­ly v podobě če­hoko­li na­hoře na ne­bi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. 9 Ne­klaň se jim a ne­s­luž jim, ne­boť já Hos­po­din, tvůj Bůh, jsem Bůh žár­livě mi­lu­jící. Trestám ne­pravost ot­ců na synech do třetího i čtvr­tého poko­lení těch, kdo mě nenávi­dí, 10 a pro­kazu­ji mi­lo­sr­den­ství tisícům poko­lení těch, kdo mě mi­lu­jí a za­chovávají má přikázání. 11 Ne­užívej jméno Hos­po­di­na, svého Bo­ha, na­dar­mo, ne­boť to­ho, kdo by užil jeho jmé­na na­dar­mo, Hos­po­din ne­po­ne­chá bez tre­s­tu. 12 Za­chovávej so­botní den, aby ti byl svatý, jak ti přikázal Hos­po­din, tvůj Bůh. 13 Šest dní bu­deš pracovat a dělat všech­nu svo­ji práci, 14 ale sedmý den je dnem odpočinku, za­svěceným Hos­po­di­nu, tvé­mu Bo­hu. Ne­bu­deš dělat žádnou práci – ty, tvůj syn ani tvá dce­ra, tvůj ot­rok ani tvá děvečka, tvůj býk ani tvůj osel, žádné z tvých do­bytčat. Také přis­těhovalec ve tvých branách ať si odpoči­ne spo­lu s te­bou, tvým ot­rokem a tvou děvečkou. 15 Pa­ma­tuj, že jsi byl v egyptské zemi ot­rokem a Hos­po­din, tvůj Bůh, tě od­tud vy­ve­dl mo­cnou ru­kou a vztaženou paží. To pro­to ti Hos­po­din, tvůj Bůh, přikázal, abys do­držoval so­botní den. 16 Cti svého otce i matku, jak ti přikázal Hos­po­din, tvůj Bůh, ať jsi dlouho živ a vede se ti dobře na ze­mi, kte­rou ti dává Hos­po­din, tvůj Bůh. 17 Ne­zabíjej. 18 Ne­cizo­lož. 19 Ne­kraď. 20 Ne­lži o svém bližním. 21 Ne­prahni po manžel­ce svého bližního. Ne­záviď své­mu bližní­mu jeho dům, jeho po­le, ot­roka, děvečku, býka ani osla – ne­záviď své­mu bližní­mu vůbec nic.“ Mojžíš prostředníkem22 Tato slova pro­mlu­vil Hos­po­din k ce­lé­mu vaše­mu shro­máždění na oné hoře. Ře­kl je mo­cným hla­sem z pro­středku ohně, ob­la­ku a mrač­na a nic k nim ne­do­dal. Na­psal je na dvě ka­menné des­ky a dal je mně. 23 Když jste us­lyše­li ten hlas z pro­středku tmy, za­tím­co hora plá­la ohněm, přistou­pi­li jste ke mně – všich­ni před­stavi­te­lé vašich kmenů a vaši stařeši­nové – 24 a řek­li jste: „Hle, Hos­po­din, náš Bůh, nám ukázal svou slávu a svou ve­likost; slyše­li jsme jeho hlas z pro­středku ohně! Dnešního dne jsme vi­dě­li, že Bůh může mlu­vit s člověkem a ten může zůstat naživu. 25 Pro­č ale má­me ri­s­kovat smrt? Vž­dyť nás ten ohrom­ný oheň může po­hl­tit! Bu­de­me-li na­dále mu­set po­s­lou­chat hlas Hos­po­di­na, naše­ho Bo­ha, zemře­me. 26 Kdy který smr­telník slyšel hlas živého Boha mluvícího z pro­středku ohně a zůstal naživu? 27 Přistup k ně­mu sám a vy­s­lech­ni vše, co Hos­po­din, náš Bůh, řekne. Po­tom nám po­víš všech­no, co Hos­po­din, náš Bůh, po­ví to­bě a my to po­s­lech­ne­me a vykonáme.“ 28 Když jste se mnou tak­to mlu­vi­li, Hos­po­din us­lyšel vaše slova a ře­kl mi: „S­lyšel jsem slova, která ti ten­to lid ře­kl. Dobře to všech­no po­vědě­li. 29 Kéž by jen mě­li ta­kové srd­ce, aby mne po všech­ny dny cti­li a za­chováva­li všech­na má přikázání, aby se jim i je­jich dě­tem navěky ve­dlo dobře! 30 Jdi a řekni jim, ať se vrátí ke svým stanům. 31 Ty však zůstaň zde u mne. Sdělím ti všech­na přikázání, pravi­dla a záko­ny, ji­mž je bu­deš učit, aby je do­držova­li v ze­mi, kte­rou jim dávám za dědictví.“ 32 Pro­to peč­livě do­držuj­te, co vám Hos­po­din, váš Bůh, přikázal. Ne­u­chyluj­te se na­pravo ani nale­vo. 33 Vž­dy jdě­te po cestě, kte­rou vám určil Hos­po­din, váš Bůh. Pak bu­dete mít dlouhý a šťastný život v ze­mi, kte­rou se chys­tá­te ob­sa­dit.