Bible21 › Deuteronomium › 27

Deuteronomium

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34

Vyhlášení smlouvy1 Mo­jžíš teh­dy se stařeši­ny Iz­rae­le přikázal li­du: Za­chovávej­te všech­na přikázání, která vám dnes udílím. 2 V den, kdy přejdeš Jordán do země, kte­rou ti dává Hos­po­din, tvůj Bůh, vztyč ve­liké ka­me­ny, které nabílíš vápnem. 3 Jakmi­le pře­kročíš Jordán, na­piš na ně všech­na slova to­ho­to Záko­na. Pak bu­deš moci vejít do země, kte­rou ti dává Hos­po­din, tvůj Bůh – do země oplývající mlékem a me­dem, kte­rou ti za­s­lí­bil Hos­po­din, Bůh tvých ot­ců. 4 Dnes vám přikazu­ji: Až přejdete Jordán, vztyč­te tyto ka­me­ny na hoře Ebal a naběl­te je vápnem. 5 Po­stav tam ol­tář Hos­po­di­nu, své­mu Bo­hu, ol­tář z ka­menů ne­opracovaných že­le­zem. 6 Až Hos­po­di­nu, své­mu Bo­hu, po­stavíš ol­tář z netknutých ka­menů, při­ne­seš na něm Hos­po­di­nu, své­mu Bo­hu, zápalné obě­ti. 7 Při­ne­seš také pokojné obě­ti, bu­deš je tam jíst a ra­dovat se před Hos­po­di­nem, svým Bo­hem. 8 Na ty ka­me­ny pak na­píšeš všech­na slova to­ho­to Záko­na, a to důkladně a zřetelně. 9 Mo­jžíš s levi­tský­mi kněží­mi pak pro­mlu­vil k ce­lé­mu Iz­rae­li: Zmlkni a slyš, Iz­rae­li! Dnešního dne se stáváš li­dem Hos­po­di­na, svého Bo­ha. 10 Pro­to po­s­lou­chej Hos­po­di­na, svého Bo­ha, a do­držuj jeho přikázání a pravi­dla, která ti dnes udílím. 11 Toho dne Mo­jžíš lidu přikázal: 12 Až přejdete Jordán, ať se Ši­me­on, Levi, Juda, Isa­char, Josef a Ben­jamín po­staví na hoře Ge­ri­zim, aby žeh­na­li li­du. 13 Ru­ben, Gád, Ašer, Za­bulon, Dan a Neftalí se pak po­staví na hoře Ebal, aby zlořeči­li. 14 Levi­té teh­dy za­čnou na všech­ny Iz­rae­li­ty hla­si­tě vo­lat: 15 „Zlořečený, kdo vy­tesá či od­li­je modlu, ohavnost před Hos­po­di­nem, výtvor ši­kovných ru­kou, i kdy­by ji schoval do skrýše!“ A vše­chen lid od­po­ví: „Amen!“ 16 „Zlořečený, kdo zne­váží svého otce či matku!“ A vše­chen lid od­po­ví: „Amen!“ 17 „Zlořečený, kdo po­su­ne mez­ník svého bližního!“ A vše­chen lid od­po­ví: „Amen!“ 18 „Zlořečený, kdo sve­de slepého z cesty!“ A vše­chen lid od­po­ví: „Amen!“ 19 „Zlořečený, kdo pře­kroutí právo přis­těhoval­ce, si­ro­tka či vdovy!“ A vše­chen lid od­po­ví: „Amen!“ 20 „Zlořečený, kdo ob­cuje s manželkou svého otce – ta­kový zne­u­ctil svého otce!“ A vše­chen lid od­po­ví: „Amen!“ 21 „Zlořečený, kdo ob­cuje s jakýmko­li zvířetem! " A vše­chen lid od­po­ví: „A­men!" 22 „Zlořečený, kdo ob­cuje se svo­jí sestrou – dce­rou svého otce nebo své matky!“ A vše­chen lid od­po­ví: „Amen!“ 23 „Zlořečený, kdo ob­cuje se svou tchyní!“ A vše­chen lid od­po­ví: „Amen!“ 24 „Zlořečený, kdo tajně za­bi­je svého bližního!“ A vše­chen lid od­po­ví: „Amen!“ 25 „Zlořečený, kdo se dá upla­tit, aby pro­lil ne­vinnou krev!“ A vše­chen lid od­po­ví: „Amen!“ 26 „Zlořečený, kdo by ne­plnil a ne­do­držoval slova to­ho­to Zákona!“ A vše­chen lid od­po­ví: „Amen!“