Bible21 › Deuteronomium › 8

Deuteronomium

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34

Nezapomeň na Hospodina1 Peč­livě do­držuj­te všech­na přikázání, která ti dnes udílím, abys­te byli živi, roz­množi­li se a moh­li vejít a ob­sa­dit zem, kte­rou Hos­po­din s přísahou za­s­lí­bil tvým ot­cům. 2 Pa­ma­tuj na ce­lou tu ces­tu, kte­rou tě Hos­po­din, tvůj Bůh, vedl těch­to čtyřicet let po pouš­ti, aby tě pokořil a vy­zkoušel a aby po­znal, co je v tvém srd­ci – zda bu­deš za­chovávat jeho přikázání, nebo ne. 3 Pokořoval tě a do­pouštěl na tebe hlad; kr­mil tě manou, kte­rou jsi ne­znal ty ani tví ot­cové, aby ti dal po­znat, že nejen chle­bem bude člověk živ, ale vším, co vy­chází z Hos­po­di­nových úst. 4 Tvůj oděv za těch čtyřicet let ne­z­chátral a tvé nohy ne­o­tek­ly. 5 Věz tedy ve svém srd­ci, že jako člověk vy­chovává svého sy­na, tak Hos­po­din, tvůj Bůh, vy­chovává te­be. 6 Za­chovávej přikázání Hos­po­di­na, svého Bo­ha, choď po jeho cestách a cti jej. 7 Hos­po­din, tvůj Bůh, tě to­tiž uvádí do krásné země, do země s po­toky a vodní­mi pra­me­ny, jež vy­věrají z hlu­bin v údo­lích i na horách; 8 do země pšenice a ječ­mene, vinné révy, fíků a granátových jablek, do země olivového ole­je a me­du, 9 do země, v níž ne­bu­deš jíst chléb po­skrovnu a v ničem ne­bu­deš mít ne­do­sta­tek, do země, jejíž ka­mení je že­le­zo a z jejíchž hor bu­deš těžit měď. 10 Tam bu­deš jíst do sytosti a bu­deš dob­rořečit Hos­po­di­nu, své­mu Bo­hu, za tu krásnou zem, kte­rou ti dal. 11 Měj se však na po­zo­ru, abys ne­za­po­mněl na Hos­po­di­na a ne­přestal za­chovávat jeho přikázání, pravi­dla a us­tano­vení, která ti dnes udílím. 12 Až se najíš do sytosti, až po­stavíš krásné domy a za­byd­líš se v nich, 13 až se tvůj skot a brav roz­množí, až bu­deš mít hojnost stříb­ra a zla­ta, až se vše­chen tvůj majetek bude roz­růstat, 14 pak ať se tvé srd­ce ne­pozdvih­ne, takže bys za­po­mněl na Hos­po­di­na, svého Boha. To on tě vy­ve­dl z Egyp­ta, z domu ot­ro­ctví! 15 To on tě pro­ve­dl ve­likou a hroz­nou pouští plnou jedovatých hadů a štírů, tím su­chopárem bez vo­dy. To on ti vy­ve­dl vodu z nej­tvrdší skály. 16 To on tě na pouš­ti kr­mil manou, kte­rou tví ot­cové ne­zna­li, aby tě pokořil a vy­zkoušel, aby se ti v bu­dou­cnu ve­dlo šťastně. 17 Neříkej si pro­to v srd­ci: „Díky svým schopnos­tem a své vlastní síle jsem se tak­to vzmohl,“ 18 ale pa­ma­tuj na Hos­po­di­na, svého Bo­ha. Je to pře­ce on, kdo ti dává sílu, aby ses vzmáhal, aby tak po­tvr­dil svou smlou­vu, kte­rou odpřisáhl tvým ot­cům a která platí dodnes. 19 Pokud bys však sku­tečně za­po­mněl na Hos­po­di­na, svého Bo­ha, a následoval cizí bo­hy, sloužil jim a klaněl se jim, pak vás dnes va­ru­ji, že zce­la vy­hynete. 20 Jako náro­dy, které před vá­mi Hos­po­din vy­hu­bil, tak vy­hynete, pro­tože jste ne­po­s­lou­cha­li Hos­po­di­na, svého Bo­ha.