Bible21 › Deuteronomium › 28

Deuteronomium

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34

Požehnání poslušnosti1 Bu­deš-li oprav­dově po­s­lou­chat Hos­po­di­na, svého Bo­ha, a peč­livě do­držovat všech­na jeho přikázání, která ti dnes udílím, Hos­po­din, tvůj Bůh, tě vy­výší nade všech­ny náro­dy země. 2 Bu­deš-li po­s­lou­chat Hos­po­di­na, svého Bo­ha, při­jdou na tebe a do­stih­nou tě všech­na tato požeh­nání: 3 Požeh­naný bu­deš ve městě, požehnaný bu­deš i na po­li! 4 Požeh­naný plod tvého lůna, plody tvé půdy, plod tvého dobytka, vrh tvého sko­tui mláďa­ta tvého bravu. 5 Požeh­naná tvá nůše i tvá díže! 6 Požeh­naný bu­deš při vcházení, požehnaný bu­deš i při vy­cházení. 7 Hos­po­din před te­bou po­razí ne­přá­te­le, kteří tě na­padnou. Jednou cestou pro­ti to­bě vy­táhnou, sed­mi cesta­mi před te­bou utečou. 8 Hos­po­din ti sešle požeh­nání pro tvé sýpky i pro vše, k če­mu při­ložíš ru­ku; Hos­po­din, tvůj Bůh, ti požeh­ná v ze­mi, kte­rou ti dává. 9 Hos­po­din si tě zbu­duje ve svatý lid, jak ti přísahal, bu­deš-li za­chovávat přikázání Hos­po­di­na, svého Bo­ha, a kráčet po jeho cestách. 10 Všech­ny náro­dy země spatří, že ne­seš Hos­po­di­novo jméno, a bu­dou se tě bát. 11 Hos­po­din ti dá na­d­by­tek vše­ho dob­rého: plo­du tvého lů­na, plo­du tvého do­bytka i plodů tvé země, o níž Hos­po­din přísahal tvým ot­cům, že ti ji dá. 12 Hos­po­din ti otevře svůj nád­herný poklad – ne­besa – aby dal tvé zemi déšť v pravý čas a požeh­nal všech­no tvé počínání, takže bu­deš půjčovat mno­hým národům, ale sám si ne­vy­půjčíš. 13 Hos­po­din tě učiní hlavou, niko­li chvos­tem a bu­deš vž­dycky na­hoře a nikdy do­le, bu­deš-li po­s­lou­chat a peč­livě do­držovat přikázání Hos­po­di­na, svého Bo­ha, která ti dnes udílím. 14 Od těch­to slov, která vám dnes vy­dávám, se ne­u­chyluj na­pravo ani nale­vo – ne­choď za cizí­mi bohy a ne­s­luž jim! Prokletí neposlušnosti15 Ne­bu­deš-li však po­s­lou­chat Hos­po­di­na, svého Bo­ha, ne­bu­deš-li peč­livě do­držovat všech­na jeho přikázání a pravi­dla, která ti dnes udílím, při­jdou na tebe a do­stih­nou tě všech­na tato pro­kletí: 16 Pro­kletý bu­deš ve městě, prokletý bu­deš i na po­li. 17 Pro­kletá tvá nůše i tvá díže. 18 Pro­kletý plod tvého lůna, plody tvé půdy, vrh tvého sko­tui mláďa­ta tvého bravu. 19 Pro­kletý bu­deš při vcházení, prokletý bu­deš i při vy­cházení. 20 Hos­po­din na tebe pošle pro­kletí, děs a zmar při veškerém tvém počínání, dokud ne­bu­deš vy­hlazen. Kvů­li své­mu zlé­mu jednání rych­le za­hyneš, pro­tože jsi ho opustil. 21 Hos­po­din tě po­stih­ne mo­rem, dokud s te­bou ne­s­kon­cuje v ze­mi, kte­rou jdeš ob­sa­dit. 22 Hos­po­din tě raní úbytě­mi, zimnicí a záně­tem, palčivým horkem a vy­prah­lostí, plísní a snětí; to vše tě bude pronásledovat, dokud ne­za­hyneš. 23 Nebe se ti nad hlavou pro­mění v bronz a země pod te­bou v že­le­zo. 24 Hos­po­din ti pro tvou zem dá místo deště prach; z nebe tě bude za­sypávat písek, dokud ne­bu­deš vy­hlazen. 25 Hos­po­din ne­chá tvé ne­přá­te­le, ať tě po­razí. Jednou cestou vy­táh­neš pro­ti nim, sed­mi cesta­mi utečeš před ni­mi. Staneš se od­strašujícím příkla­dem pro všech­na králov­ství země. 26 Na vašich mrt­vo­lách se bude pást veškeré ptactvo i divá zvěř a ne­bu­de, kdo by je od­háněl. 27 Hos­po­din tě raní egyptský­mi vře­dy, nádo­ry, svrabem a prašivi­nou, z ni­chž se nikdy ne­vy­léčíš. 28 Hos­po­din tě raní šílen­stvím, slepo­tou a po­ma­tením mys­li. 29 I v po­ledne bu­deš tápat jako slepec v temno­tách. Tvé snažení ne­bu­de mít úspěch, po všech­ny dny bu­deš jen utis­kován a vy­kořisťován a ne­bu­de, kdo by tě za­chránil. 30 Za­snou­bíš se s ženou a jiný muž ji zne­u­ctí; po­stavíš si dům, a ne­bu­deš v něm byd­let; vy­sázíš vi­nici, a ne­oku­síš její ovo­ce. 31 Tvého býka ti po­razí před oči­ma, a ne­bu­deš z něj jíst; tvého osla ti vezmou před no­sem a nikdy se ti ne­vrátí; tvé ovce dají tvým ne­přá­te­lům a ne­bu­de, kdo by tě za­chránil. 32 Tvé syny a dce­ry dají cizím li­dem; vlastní­ma oči­ma tomu bu­deš přihlížet. Ce­lý den pro ně bu­deš pro­lévat sl­zy, ale bu­deš bezmo­cný. 33 Plo­dy tvé země a všech­no tvé úsi­lí zhltne národ, který jsi ne­znal, a po všech­ny dny bu­deš jen utis­kován a utlačován. 34 Zešílíš z podívané, kte­rou uvi­díš. 35 Hos­po­din tě na ko­lenou i steh­nech raní nej­horší­mi vře­dy, z ni­chž se nikdy ne­vy­léčíš, od hlavy až k patě. 36 Hos­po­din tě od­ve­de i s králem, je­hož si us­tanovíš, k náro­du, který jsi ne­znal ty ani tví ot­cové. Tam bu­dete sloužit cizím bo­hům ze dře­va a ka­mene. 37 Všem národům, mezi něž tě Hos­po­din roz­ptýlí, bu­deš za strašáka, poře­ka­dlo a po­směšek. 38 I když na poli za­se­ješ spoustu zrní, skli­díš málo; seže­rou je ko­bylky. 39 I když vy­sázíš vi­nice a bu­deš je ob­dělávat, ne­bu­deš mít víno k pi­tí ani skla­dování; seže­rou to červi. 40 I když bu­deš mít olivy po ce­lém kra­ji, ne­po­mažeš se ole­jem; tvá oliva opadá. 41 I když zplodíš syny a dce­ry, ne­zůstanou ti; ode­jdou do za­jetí. 42 Všech­ny tvé stro­my a plo­dy tvé země si vez­me hmyz. 43 Přis­těhovalec ve tvém stře­du tě bude přerůstat výš a výš a ty bu­deš klesat níž a níž. 44 On bude půjčovat to­bě, a ne ty je­mu; on bude hlavou a ty oca­sem. 45 Všech­na tato pro­kletí na tebe při­jdou, pro­tože jsi ne­po­s­lou­chal Hos­po­di­na, svého Bo­ha, a ne­do­držoval jeho přikázání a pravi­dla, která jsem ti udě­lil. Bu­dou tě pronásledovat a stíhat, dokud ne­bu­deš vy­hlazen. 46 Bu­dou na to­bě i na tvém se­meni zna­mením a divem až navěky. 47 Když jsi měl na­prostou hojnost, ne­s­loužil jsi s ra­dostným a vděčným srd­cem Hos­po­di­nu, své­mu Bo­hu. 48 Pro­to bu­deš sloužit svým ne­přá­te­lům, které na tebe Hos­po­din pošle, a to v hla­du a žízni, v na­ho­tě a na­pro­stém ne­do­statku. Vloží na tvou ší­ji že­lez­né jho, dokud tě ne­vy­hladí. 49 Z dale­ka, až od kon­ce svě­ta, na tebe Hos­po­din přive­de národ, jenž při­letí jako orel, národ, je­hož jazyku ne­ro­zumíš, 50 su­rový národ, jenž ne­be­re ohled na starce a nes­li­tuje se nad dítě­tem. 51 Bude požírat plod tvého do­bytka i plo­dy tvé pů­dy, dokud ne­bu­deš vy­hlazen. Nene­chá ti obi­lí, víno ani olej, vrh tvého sko­tu ani mláďa­ta tvého bravu, dokud tě ne­vy­hu­bí. 52 Sevře tě ve tvých všech měs­tech po ce­lé ze­mi, dokud se ne­zhroutí tvé vy­soké hrad­by a opevnění, na něž jsi spo­léhal. Sevře tě ve všech tvých měs­tech po ce­lé ze­mi, kte­rou ti dal Hos­po­din, tvůj Bůh! 53 V tom zoufalém sevření, až tě sevřou tví ne­přá­te­lé, bu­deš po­jídat svůj vlastní plod – maso vlastních synů a vlastních dcer, které ti dal Hos­po­din, tvůj Bůh. 54 Nej­cit­livější a nej­chou­lostivější z vás se bude la­ko­mě ohlížet po svém brat­ru, po manžel­ce ve svém náručí i po dě­tech, které mu ještě zbyly. 55 V tom zoufalém sevření, až tě tví ne­přá­te­lé sevřou ve všech tvých měs­tech, ne­dá niko­mu ani kou­sek masa svých dětí. Bude je po­jídat, pro­tože mu nic jiného ne­zbylo. 56 Nej­cit­livější a nej­chou­lostivější z vás, která se dříve pro samý útlo­cit a chou­lostivost sotva do­tkla země špičkou no­hy, se bude la­ko­mě ohlížet po manže­lovi ve svém náručí, po svém synu i své dceři, 57 po plodovém lůžku, které jí vy­jde mezi no­ha­ma, i po děťátkách, která po­rodí. V tom na­pro­stém ne­do­statku a v zoufalém sevření, až tě tví ne­přá­te­lé sevřou ve tvých měs­tech, je tajně sní! 58 Ne­bu­deš-li peč­livě do­držovat všech­na slova to­ho­to Záko­na, za­psaná v této knize, ne­bu­deš-li mít úctu k tomu slavné­mu a hroz­né­mu Jménu, k Hos­po­di­nu, své­mu Bo­hu, 59 pak Hos­po­din po­divuhodně roz­množí tvé rá­ny i rá­ny tvého se­mene – mo­hutné a vy­trvalé rá­ny, hroz­né a vy­trvalé ne­mo­ci! 60 Ob­rátí na tebe všech­ny egyptské cho­ro­by, jichž ses děsil, a tak tě po­stih­nou. 61 Hos­po­din na tebe přive­de i všech­ny ne­mo­ci a všech­ny rá­ny, které nejsou za­psá­ny v knize to­ho­to Záko­na, dokud ne­bu­deš vy­hlazen. 62 Pro­tože jsi ne­po­s­lou­chal Hos­po­di­na, svého Bo­ha, zůstane vás jen ne­pa­trný počet, ačko­li vás bylo jako hvězd na ne­bi! 63 Stane se, že tak jako vám Hos­po­din rád pro­kazoval dob­ro­diní a dával vám vzrůst, stejně tak rád vás Hos­po­din zničí a vy­hladí, takže bu­dete vy­rváni ze země, kte­rou při­cházíš ob­sa­dit. 64 Hos­po­din vás roz­ptýlí mezi všech­ny náro­dy, od jedno­ho kon­ce svě­ta po druhý. Tam bu­dete sloužit cizím bo­hům, které jsi ne­po­znal ty ani tví ot­cové, bo­hům ze dře­va a z ka­mene. 65 Mezi tě­mi náro­dy si však ne­od­dych­neš; nena­jdeš tam odpoči­nek ani pro své cho­di­dlo. Hos­po­din ti tam dá báz­livé srd­ce, vy­has­lé oči a sklíčenou duši. 66 Tvůj život bude stále viset na vlás­ku, v noci i ve dne se bu­deš strachovat, nikdy si ne­bu­deš jis­tý živo­tem! 67 Kvů­li obavám, kterých se bo­jíš, a kvů­li podívané, kte­rou uvi­díš, bu­deš ráno vzdychat: „Kéž by byl večer!“ a večer zas: „Kéž by bylo ráno!“ 68 Hos­po­din tě vrátí do Egyp­ta! S naříkáním půjdeš cestou, o níž jsem ti ře­kl, že už ji nikdy ne­spatříš. Tam se bu­dete pro­dávat svým ne­přá­te­lům za ot­roky a ot­ro­kyně, ale nikdo vás ani ne­bu­de chtít kou­pit. 69 Toto jsou slova smlou­vy, o níž Hos­po­din Mo­jžíšovi přikázal, aby ji uzavřel se syny Iz­rae­le v moáb­ské ze­mi, kro­mě smlou­vy, kte­rou s nimi uzavřel na Orébu.