Bible21Deuteronomium4

Deuteronomium

Připomenutí smlouvy1 Nyní te­dy, Iz­rae­li, slyš pravi­dla a záko­ny, které vás učím do­držovat, abys­te byli živi a veš­li do země, kte­rou vám dává Hos­po­din, Bůh vašich ot­ců, a ob­sa­di­li ji. 2 Ke slovům, která vám udílím, nic ne­při­dávej­te a nic z nich ne­u­bírej­te, ale za­chovávej­te přikázání Hos­po­di­na, svého Bo­ha, která vám udílím. 3 Na vlastní oči jste vi­dě­li, co Hos­po­din uči­nil v Baal-pe­o­ru. Hos­po­din, tvůj Bůh, vy­hla­dil z tvého stře­du každého, kdo následoval pe­or­ského Baa­la. 4 Vy, kdo jste se při­mkli k Hos­po­di­nu, jste však až dodnes všich­ni naživu. 5 Po­hleď, učím vás pravi­dla a záko­ny, které mi Hos­po­din, můj Bůh, svěřil, abys­te je do­držova­li v ze­mi, kte­rou při­chází­te ob­sa­dit. 6 Řiď­te se ji­mi, do­držuj­te je a ostatní náro­dy uvi­dí vaši moud­rost a ro­zum­nost. Až us­lyší o všech těch­to pravi­dlech, řeknou: „Jak moud­rý a ro­zumný lid! Jak zna­meni­tý národ!“ 7 A vskutku – který mo­cný národ má bohy tak blízké, jako je Hos­po­din, náš Bůh, kdyko­li k ně­mu vo­lá­me? 8 A který mo­cný národ má pravi­dla a záko­ny tak sprave­dlivé, jako je ce­lý ten­to Zákon, který vám dnes předkládám? 9 Střez se však a dávej dob­rý po­zor, abys ne­za­po­mněl, co jsi na vlastní oči spatřil. Po všech­ny dny svého živo­ta to nenech vy­mizet ze svého srd­ce, ale se­z­na­muj s tím své syny a vnu­ky. 10 Toho dne, kdy jste stá­li před Hos­po­di­nem, svým Bo­hem, na Orébu, mi Hos­po­din ře­kl: „Shro­máž­di mi lid. Chci, ať slyší má slova a učí se mne ctít po všech­ny dny svého živo­ta na ze­mi. Té­muž ať učí i své děti.“ 11 A tak jste se při­blíži­li a stanu­li pod ho­rou. Hora plá­la ohněm až k samé­mu ne­bi; ko­lem tma, ob­lak a mračno. 12 Teh­dy k vám Hos­po­din pro­mlu­vil z pro­středku ohně. Slyše­li jste slova, ale ne­ro­ze­z­náva­li žádnou podo­bu, pou­ze hlas. 13 Vy­hlásil vám svou smlou­vu, kte­rou vám přikázal plnit, to­tiž Desa­te­ro, jež na­psal na dvě ka­menné des­ky. 14 Tenkrát mi Hos­po­din přikázal, abych vás učil těm­to pravi­dlům a zákonům, abys­te je do­držova­li v ze­mi, kte­rou jdete ob­sa­dit. Zákaz modlářství15 Toho dne, kdy k vám Hos­po­din pro­mlu­vil na Orébu z pro­středku ohně, jste pře­ce ne­vi­dě­li žádnou podo­bu. Měj­te se tedy vel­mi na po­zo­ru, 16 abys­te se ne­zvrh­li a ne­vy­tvoři­li si modlu v jakéko­li podobě, ať by to byla so­cha ve tva­ru muže či že­ny, 17 jakéhoko­li zvířete na ze­mi, jakéhoko­li ptáka lé­tajícího po ne­bi, 18 če­hoko­li, co leze po ze­mi, nebo jakéko­li ryby ve vodě pod zemí. 19 Když po­zvedneš oči k nebi a po­hlédneš na slun­ce, měsíc a hvěz­dy, na ce­lý ne­bes­ký zástup, nenech se strh­nout, aby ses jim klaněl a sloužil jim. Hos­po­din, tvůj Bůh, je věnoval všem národům pod ne­bem, 20 ale vás Hos­po­din vzal a vy­ve­dl z tavicí pe­ce, z Egyp­ta. Tak jste se jako lid sta­li jeho dě­dictvím a tak je tomu dodnes. 21 Na mě se ale Hos­po­din kvů­li vašim slovům rozhněval. Přísahal, že ne­pře­kročím Jordán a ne­ve­jdu do té krásné země, kte­rou ti Hos­po­din, tvůj Bůh, dává za dě­dictví. 22 Ano, zemřu v této ze­mi. Ne­přejdu Jordán, ale vy ho přejdete a ob­sadí­te tu krásnou zem. 23 Měj­te se tedy na po­zo­ru, abys­te ne­za­po­mně­li na smlou­vu Hos­po­di­na, svého Bo­ha, kte­rou s vá­mi uzavřel, a ne­vy­tvoři­li si modlu v jakéko­li podobě, což ti Hos­po­din, tvůj Bůh, za­kázal. 24 Hos­po­din, tvůj Bůh, je stravující oheň, žár­livě mi­lu­jící Bůh! 25 V té zemi bu­deš plo­dit syny a vnu­ky a ze­stárneš. Jest­liže se pak zvrh­nete a vy­tvoří­te si modlu v jakéko­li podobě, spáchá­te v očích Hos­po­di­na, svého Bo­ha, zlou věc a po­pudí­te ho. 26 Do­svědču­ji vám dnes před ne­bem a zemí, že pak v ze­mi, kte­rou se za Jordánem chys­tá­te ob­sa­dit, rych­le a na­prosto vy­hynete. Ne­zůstanete v ní dlouho; bu­dete na­prosto vy­hlazeni. 27 Hos­po­din vás roz­ptýlí mezi náro­dy, takže vás upro­střed po­hanů, kam vás Hos­po­din za­žene, zůstane jen hrstka. 28 Tam bu­dete sloužit bo­hům vy­tvořeným lid­ský­ma ruka­ma, bo­hům ze dře­va a ka­mene, kteří ne­vi­dí ani nes­lyší, ne­jedí ani ne­cítí. 29 Tam pak za­čnete hledat Hos­po­di­na, svého Bo­ha. Bu­deš-li jej hledat ce­lým svým srd­cem a ce­lou svou duší, na­jdeš ho. 30 Toto vše tě ve tvém trápení po­stih­ne, avšak na­ko­nec se vrátíš k Hos­po­di­nu, své­mu Bo­hu, a bu­deš jej po­s­lou­chat. 31 Hos­po­din, tvůj Bůh, je sou­citný Bůh – nene­chá tě a ne­do­pustí tvou záhu­bu; ne­za­po­mene na smlou­vu s tvý­mi ot­ci, kte­rou jim po­tvr­dil přísahou. Hospodin je Bůh32 Vy­ptávej se na staré ča­sy. Ptej se, co bylo před te­bou ode dne, kdy Bůh na zemi stvořil člověka. Ptej se od jedno­ho kon­ce nebe po druhý, zda se kdy stalo něco tak ve­likého ane­bo bylo o něčem ta­kovém slýcháno. 33 Slyšel kdy nějaký lid hlas Boha mluvícího z pro­středku ohně, jak jsi jej slyšel ty, a zůstal živ? 34 Zku­sil kdy nějaký bůh při­jít a za ve­likých zkoušek, zna­mení a divů si vzít národ zpro­střed jiného národa, a to bo­jem, mo­cnou ru­kou, vztaženou paží a ve­liký­mi a hroz­ný­mi či­ny, jak to vše před vaši­ma oči­ma v Egyptě udělal Hos­po­din, váš Bůh, pro vás? 35 To­bě to však bylo ukázáno, abys po­znal, že Hos­po­din je Bůh; kro­mě něj není žádný jiný. 36 Z nebe ti dal slyšet svůj hlas, aby tě vy­učil, a na zemi ti ukázal svůj ve­liký oheň, abys slyšel jeho slova z pro­středku ohně. 37 To pro­to, že mi­loval tvé ot­ce, vy­vo­lil je­jich bu­dou­cí símě. Tebe pak osobně vy­ve­dl svou ve­likou mo­cí z Egyp­ta, 38 aby před te­bou vy­hnal náro­dy větší a mo­cnější, než jsi ty, aby tě uve­dl do je­jich země a dal ti ji za dě­dictví, jak se to právě dnes děje. 39 Dnešního dne tedy věz a vez­mi si k srd­ci, že Hos­po­din je Bůh; kro­mě něj žádný není. 40 Za­chovávej tedy jeho pravi­dla a přikázání, která ti dnes udílím. Pak se to­bě i tvým dě­tem po­ve­de šťastně a bu­deš mít dlouhý život v ze­mi, kte­rou ti navž­dy dává Hos­po­din, tvůj Bůh. Útočištná města v Zajordání41 Mo­jžíš pak určil tři měs­ta na východní straně Jordánu, 42 aby se tam směl uchý­lit každý, kdo něko­ho neúmy­s­lně za­bil, aniž ho kdy před­tím měl v nenávisti. Uchýlí se do jedno­ho z těch měst a zůstane naživu: 43 Be­cer na pusté náhorní rovině pro poko­lení Ru­ben, Rá­mot v Gi­leá­du pro poko­lení Gád a Go­lan v Bášanu pro poko­lení Mana­ses. 44 Toto je Zákon, který Mo­jžíš pře­dložil synům Iz­rae­le. 45 Toto jsou svě­de­ctví, pravi­dla a záko­ny, které Mo­jžíš předne­sl synům Iz­rae­le po je­jich od­cho­du z Egyp­ta. 46 Stalo se to v Za­jordání, v roklině na­pro­ti Bet-pe­o­ru, v zemi emo­rej­ského krále Si­cho­na, sídlícího v Cheš­bo­nu. Toho Mo­jžíš se syny Iz­rae­le po od­cho­du z Egyp­ta po­razil. 47 Ob­sa­di­li jeho zem i zem bášan­ského krále Oga, tedy zem obou emo­rej­ských králů na východním bře­hu Jordánu: 48 od Aro­eru na bře­hu po­toka Arnon až k hoře Si­ri­on (což je Her­mon) 49 a ce­lou východní stranu jordán­ského údo­lí Arava až k Mrt­vé­mu moři pod ú­bočím Pisgy.

Překlad „Bible21Klikněte pro další prěklady

Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s.
Použité s láskavým zvolením vydavateľa. Všetky práva vyhradené.

Bible21, King James Version, Ekumenický, Evanjelický, Roháček