Bible21 › Leviticus › 23

Leviticus

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27

Svaté dny1 Hos­po­din pro­mlu­vil k Mo­jžíšovi: 2 „Mluv k synům Iz­rae­le: Toto jsou Hos­po­di­novy slavnosti, jež bu­dete vy­hlašovat jako svatá shro­máždění; jsou to mé slavnosti: 3 Šest dní se bude pracovat, ale sedmého dne je so­bo­ta, den odpočinku, svaté shro­máždění: ne­dě­lej­te žádnou práci. Ve všech vašich příbyt­cích bude so­bo­ta náležet Hos­po­di­nu. 4 Toto jsou Hos­po­di­novy slavnosti, svatá shro­máždění, jež bu­dete vy­hlašovat v je­jich určený čas: 5 Za sou­mra­ku čtrnáctého dne prvního měsíce bude Pesach – Hos­po­dinův Hod beránka. 6 Patnáctého dne téhož měsíce bude Hos­po­dinův Svá­tek ne­kvašených chle­bů. Po sedm dní bu­dete jíst ne­kvašené chle­by. 7 Prvního dne bu­dete mít svaté shro­máždění; ne­bu­dete dělat žádnou běžnou práci. 8 Po sedm dní bu­dete Hos­po­di­nu přinášet oh­nivé obě­ti. Sedmého dne bude další svaté shro­máždění; ne­bu­dete dělat žádnou běžnou práci.“ 9 Hos­po­din pro­mlu­vil k Mo­jžíšovi: 10 „Mluv k synům Iz­rae­le: Až při­jdete do země, kte­rou vám dávám, a bu­dete sklízet její obi­lí, při­nes­te první snop své sklizně ke knězi. 11 Kněz pak ten snop po­zvedne před Hos­po­di­nem, abys­te doš­li za­líbení; po­zvedne jej v den násle­dující po so­bo­tě. 12 V den po­zvedání vaše­ho snopu připraví­te Hos­po­di­nu jako zápalnou oběť ročního beránka bez va­dy. 13 Jako moučnou oběť k ně­mu při­dá­te dvě deseti­ny efy jemné mou­ky za­dělané ole­jem. To je příjemně vonící oh­nivá oběť Hos­po­di­nu. K tomu při­dá­te čtvr­tku hinu ví­na jako ú­lit­bu. 14 Ne­bu­dete ze sklizně jíst chléb ani pražené nebo čer­stvé zrní, dokud ne­při­ne­sete ten­to dar své­mu Bo­hu. To je věčné us­tano­vení pro všech­na vaše poko­lení, ve všech vašich příbyt­cích. 15 Ode dne násle­dujícího po oné so­bo­tě, to­tiž ode dne, kdy jste při­nes­li snop po­zvedání, si odpočítá­te sedm plných týdnů. 16 Do dne násle­dujícího po sedmé so­bo­tě tak na­počítá­te pa­desát dní. Teh­dy při­ne­sete Hos­po­di­nu novou moučnou oběť. 17 Ze svých příbytků při­ne­sete jako prvo­ti­ny Hos­po­di­nu dva chle­by po­zvedání; bu­dou ze dvou desetin efy jemné mou­ky pečené s kva­sem. 18 S tím chle­bem při­ne­sete sedm ročních beránků bez va­dy, jedno­ho mladého býčka a dva be­ra­ny – to bude zápalná oběť Hos­po­di­nu. Spo­lu s moučný­mi oběť­mi a ú­lit­ba­mi bu­dou oh­nivou obětí příjemně vonící Hos­po­di­nu. 19 Obě­tuj­te rovněž jedno­ho koz­la jako oběť za hřích a dva roční beránky jako pokojnou oběť. 20 Kněz je pak spo­lu s chle­by prvo­tin a se dvě­ma beránky zvedáním nabídne Hos­po­di­nu. Bude to svaté Hos­po­di­nu, připadne to knězi. 21 V ten den vy­hlásí­te slavnost. Bu­dete mít svaté shro­máždění; ne­bu­dete dělat žádnou běžnou práci. To je věčné us­tano­vení pro všech­na vaše poko­lení ve všech vašich příbyt­cích. 22 Když bu­dete sklízet obi­lí své země, ne­sklízej své pole až do kraje a ne­paběrkuj, co po sklizni zůstalo; nech to chudá­kovi a přis­těhoval­ci. Já jsem Hos­po­din, váš Bůh.“ 23 Hos­po­din pro­mlu­vil k Mo­jžíšovi: 24 „Mluv k synům Iz­rae­le: Prvního dne sedmého měsíce bu­dete mít den odpočinku, svaté shro­máždění s památným trou­bením. 25 Ne­bu­dete dělat žádnou běžnou práci; bu­dete přinášet oh­nivé obě­ti Hospodinu.“ 26 Hos­po­din pro­mlu­vil k Mo­jžíšovi: 27 „­Desátého dne téhož sedmého měsíce bude Den smíření. Bu­dete mít svaté shro­máždění: bu­dete se pokorně postit a přinášet oh­nivé obě­ti Hos­po­di­nu. 28 Toho dne ne­bu­dete dělat žádnou práci, ne­boť je to Den smíření, kdy bu­dete smířeni před Hos­po­di­nem, vaším Bo­hem. 29 Kdoko­li by se toho dne ne­postil, bude vy­ob­cován ze svého li­du. 30 Kdoko­li by toho dne dělal ja­kou­ko­li práci, toho vy­hu­bím z jeho li­du. 31 Ne­bu­dete dělat žádnou práci – to je věčné us­tano­vení pro všech­na vaše poko­lení, ve všech vašich příbyt­cích. 32 Bude to pro vás so­bo­ta všech so­bot. Od veče­ra devátého dne ono­ho měsíce do násle­dujícího veče­ra se bu­dete postit a za­chovávat so­botní odpočinek.“ 33 Hos­po­din pro­mlu­vil k Mo­jžíšovi: 34 „Mluv k synům Iz­rae­le: Od patnáctého dne téhož sedmého měsíce bude po sedm dní trvat Hos­po­dinův Svá­tek stánků. 35 Prvního dne bude svaté shro­máždění; ne­bu­dete dělat žádnou běžnou práci. 36 Po sedm dní bu­dete Hos­po­di­nu přinášet oh­nivé obě­ti. Os­mého dne bu­dete mít další svaté shro­máždění; bu­dete přinášet oh­nivé obě­ti Hos­po­di­nu. Je to svá­tek; ne­bu­dete dělat žádnou běžnou práci. 37 Toto jsou Hos­po­di­novy slavnosti, jež bu­dete vy­hlašovat jako svatá shro­máždění. Při nich bu­dete Hos­po­di­nu přinášet oh­nivé obě­ti – zápalnou i moučnou oběť, oběť pokojnou i ú­lit­bu, každou z nich v přís­lušný den. 38 To vše kro­mě Hos­po­di­nových so­bot a kro­mě všech vašich darů, sli­bů a dob­rovolných obětí, jež bu­dete přinášet Hos­po­di­nu. 39 Patnáctého dne sedmého měsíce, když shro­máždí­te úro­du země, tedy bu­dete po sedm dní slavit Hos­po­di­novu slavnost. Prvního dne bude den odpočinku, rovněž os­mého dne bude den odpočinku. 40 Prvního dne si vez­mete ovo­ce ci­tru­sových stro­mů, pal­mové ra­to­lesti, větve myr­tových keřů a po­točních vrb a po sedm dní se bu­dete ra­dovat před Hos­po­di­nem, svým Bo­hem. 41 Tuto Hos­po­di­novu slavnost bu­dete slavit sedm dní v roce – to je věčné us­tano­vení pro všech­na vaše poko­lení. Bu­dete ji slavit v sedmém měsíci. 42 Po sedm dní bu­dete byd­let ve stán­cích. Všich­ni na­ro­zení v Iz­rae­li bu­dou byd­let ve stán­cích, 43 aby vaši po­tom­ci vědě­li, že když jsem syny Iz­rae­le vy­váděl z Egyp­ta, ne­chal jsem je byd­let ve stanech. Já jsem Hos­po­din, váš Bůh.“ 44 A Mo­jžíš ozná­mil Hos­po­di­novy slavnosti synům Iz­rae­le.