Bible21 › Leviticus › 1

Leviticus

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27

Zápalné oběti1 Hos­po­din za­vo­lal Mo­jžíše a pro­mlu­vil k ně­mu ze Stanu setkávání: 2 „Pro­mluv k synům Iz­rae­le tak­to: Když někdo z vás bude Hos­po­di­nu přinášet obětní dar, ať je to dar z do­bytka – ze sko­tu nebo z bravu. 3 Přináší-li da­rem zápalnou oběť ze sko­tu, ať přive­de sam­ce bez va­dy. Přive­de jej ke vcho­du do Stanu setkávání, aby došel za­líbení před Hos­po­di­nem. 4 Vloží ruku na hlavu zápalné obě­ti a ta bude při­ja­ta jako jeho smírčí výkupné. 5 Po­tom to do­bytče za­bi­je před Hos­po­di­nem. Kněží, synové Áro­novi, při­ne­sou jeho krev jako oběť a tou krví pokropí ze všech stran ol­tář, který je u vcho­du do Stanu setkávání. 6 Po­tom ať zápalnou oběť stáh­ne z kůže a roz­seká ji na díly. 7 Kněží, synové Áro­novi, za­pálí na ol­táři oheň a na­rovnají na něj dříví. 8 Na ně pak roz­loží ty díly i s hlavou a tu­kem. 9 Vni­třnosti a nohy se však mu­sí omýt vodou. Kněz to vše ne­chá dý­mat na ol­táři jako zápalnou oběť, jako oh­nivou oběť příjemně vonící Hos­po­di­nu. 10 Přináší-li da­rem zápalnou oběť z bravu – z ov­cí nebo koz – ať přive­de sam­ce bez vady 11 a za­bi­je ho před Hos­po­di­nem u se­verní stra­ny ol­táře. Kněží, synové Áro­novi, pak tou krví pokropí ol­tář ze všech stran. 12 Po­tom ať roz­seká oběť na díly i s hlavou a tu­kem. Kněz je na­rovná na dříví, které je na ohni na ol­táři. 13 Vni­třnosti a nohy se však mu­sí omýt vodou. Kněz to všech­no při­ne­se jako oběť a ne­chá to dý­mat na ol­táři. To je zápalná oběť, oh­nivá oběť příjemně vonící Hos­po­di­nu. 14 Přináší-li Hos­po­di­nu da­rem zápalnou oběť z ptactva, ať při­ne­se svůj dar z hrd­liček nebo z ho­lou­bat. 15 Kněz při­ne­se ptáče k ol­táři, neh­tem mu po­odštípne hlavu a ne­chá je dý­mat na ol­táři; jeho krev bude vy­máčknu­ta na stěnu ol­táře. 16 Ode­jme mu také vole i s ob­sahem a od­hodí je po­blíž ol­táře východním směrem na místo pro po­pel. 17 Na­trh­ne ptáka u kří­del, ale ne­roz­trh­ne jej. Po­tom jej kněz ne­chá dý­mat na ol­táři, na dříví, které je na ohni. To je zápalná oběť, oh­nivá oběť příjemně vonící Hospodinu.“