Bible21 › Leviticus › 17

Leviticus

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27

Posvátnost krve1 Hos­po­din pro­mlu­vil k Mo­jžíšovi: 2 „Mluv k Áro­novi, k jeho synům a ke všem Iz­rae­li­tům: Toto přikázal Hos­po­din: 3 Kdoko­li z domu Iz­rae­le by za­bil kus hovězího do­bytka, ovci nebo kozu v tá­boře nebo venku za tá­bo­rem, 4 aniž to zvíře přive­dl před Hos­po­dinův příby­tek ke vcho­du do Stanu setkávání, aby z něj Hos­po­di­nu při­ne­sl oběť, ta­kové­mu člověku se bude počítat vina za pro­li­tou krev: Pro­lil krev, pro­to bude vy­ob­cován ze svého li­du. 5 To pro­to, aby synové Iz­rae­le přináše­li své obě­ti, jež do­sud za­bíje­li na po­li, aby je nyní přináše­li Hos­po­di­nu ke vcho­du do Stanu setkávání, ke knězi. Ať je obě­tují Hos­po­di­nu jako pokojné obě­ti. 6 Kněz pokropí krví obě­ti Hos­po­dinův ol­tář u vcho­du do Stanu setkávání a tuk ne­chá dý­mat na ol­táři jako příjemnou vůni Hos­po­di­nu. 7 Ne­bu­dou již tedy za­bíjet své obě­ti běsům, za ni­miž cho­di­li smilnit. Toto bude věčné us­tano­vení pro všech­na vaše poko­lení. 8 Dále jim řekneš: Kdoko­li z domu Iz­rae­le nebo z přis­těhoval­ců, kteří ži­jí u vás, by obětoval zápal nebo ji­nou oběť, 9 aniž to zvíře přive­dl ke vcho­du do Stanu setkávání, aby je obětoval Hos­po­di­nu, ta­kový člověk bude vy­ob­cován ze svého li­du. 10 Kdoko­li z domu Iz­rae­le nebo z přis­těhoval­ců, kteří ži­jí u vás, by jedl ja­kou­ko­li krev, pro­ti ta­kové­mu člověku se po­stavím. To­ho, kdo jí krev, vy­vrh­nu z jeho li­du. 11 Vž­dyť život tě­la je v krvi! Pro­to jsem vám ji určil na ol­tář, k vy­kou­pení vašich živo­tů. Vž­dyť krev, ta vy­ku­puje život! 12 Pro­to jsem synům Iz­rae­le ře­kl: Nikdo z vás ne­bu­de jíst krev. Ani přis­těhovalec, který ži­je u vás, ne­bu­de jíst krev. 13 Kdoko­li ze synů Iz­rae­le nebo z přis­těhoval­ců, kteří ži­jí u vás, by ulovil zvíře nebo ptáka, který se smí jíst, mu­sí vy­ce­dit jeho krev a přikrýt ji pra­chem. 14 Vž­dyť živo­tem každého tvo­ra je krev, právě ta je jeho živo­tem! Pro­to jsem synům Iz­rae­le ře­kl: Ne­smí­te jíst krev žádného tvo­ra, ne­boť živo­tem každého tvo­ra je jeho krev. Každý, kdo by ji jedl, bude vy­ob­cován. 15 Kdoko­li, ať už do­mácí nebo host, by jedl něco zdechlého nebo roz­sápaného, vy­pere si oděv, omyje se vodou a bude nečis­tý až do veče­ra. Teprve pak bude čis­tý. 16 Pokud si však oděv ne­vy­pere a tělo ne­o­myje, po­ne­se vinu.“