Bible21 › Leviticus › 10

Leviticus

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27

Nepatřičný oheň1 Áro­novi synové Nádab a Abi­hu pak vza­li každý svou ka­di­delnici, dali do nich oheň, po­loži­li na něj ka­di­dlo a obětova­li před Hos­po­di­nem ne­pa­třičný oheň, jaký jim ne­přikázal. 2 Teh­dy vy­šle­hl od Hos­po­di­na oheň a po­hl­til je, a tak zemře­li před Hos­po­di­nem. 3 Mo­jžíš ře­kl Áro­novi: „To měl Hos­po­din na mys­li, když řekl: Na těch, kdo ke mně přistupují, projevím svou svatost; před tváří vše­ho li­du­pro­jevím svou slávu.“ A Áron mlčel. 4 Mo­jžíš tedy za­vo­lal Mišae­le a El­safa­na, syny Uzie­le, Áro­nova strýce, a ře­kl jim: „Přistup­te a vy­nes­te své bra­tran­ce od sva­tyně ven za tábor!“ 5 Přistou­pi­li tedy a odnes­li je v je­jich suknicích ven za tá­bor, jak jim Mo­jžíš ře­kl. 6 Mo­jžíš ře­kl Áro­novi a jeho zbylým synům Ele­aza­rovi a Ita­ma­rovi: „Ne­roz­pouštěj­te si vla­sy na zna­mení smutku a netrhej­te svá rou­cha, abys­te ne­zemře­li a aby se Bůh ne­rozhněval na ce­lou obec! Vaši bratři, ce­lý dům Iz­rae­le, bu­dou oplakávat ty, jež Hos­po­din seže­hl. 7 Vy však ne­od­cházej­te od vcho­du do Stanu setkávání, abys­te ne­zemře­li, ne­boť je na vás olej Hos­po­di­nova pomazání.“ Za­chova­li se tedy pod­le Mo­jžíšova slova. 8 Hos­po­din pro­mlu­vil k Áro­novi: 9 „Když bu­dete vcházet do Stanu setkávání, ne­bu­deš ty ani tví synové pít víno ani jiný kvašený nápoj, abys­te ne­zemře­li. To je věčné us­tano­vení pro všech­na vaše poko­lení: 10 Roz­lišuj­te mezi svatým a ne­svatým a mezi čis­tým a nečis­tým 11 a uč­te syny Iz­rae­le všem us­tano­vením, která jim Hos­po­din vy­dal skrze Mojžíše.“ 12 Mo­jžíš pak Áro­novi a jeho zbylým synům Ele­aza­rovi a Ita­ma­rovi ře­kl: „Vez­mě­te moučnou oběť, která zby­la z Hos­po­di­nových oh­nivých obětí, a jez­te ji ne­kvašenou po­blíž ol­táře, ne­boť je sva­tosvatá. 13 Sní­te ji na svatém místě, ne­boť je to stano­vený příděl z Hos­po­di­nových oh­nivých obětí pro tebe i pro tvé sy­ny. Tak mi to bylo přikázáno. 14 Také hrudí po­zvedání i ký­tu ode­vzdání bu­dete jíst na čis­tém místě – ty a s te­bou tvo­ji synové i tvé dce­ry – ne­boť jsou to­bě i tvým po­tomkům dá­ny jako stano­vený příděl z pokojných obětí synů Iz­rae­le. 15 Ký­tu ode­vzdání a hrudí po­zvedání při­ne­sou spo­lu s oh­nivý­mi oběť­mi tu­ku, aby to zvedáním nabíd­li Hos­po­di­nu. Věčným us­tano­vením to připadne to­bě a tvým synům, jak Hos­po­din přikázal.“ 16 Mo­jžíš pak zjišťoval, co se stalo s koz­lem obě­ti za hřích, a ukázalo se, že byl spálen. Rozhněval se tedy na Ele­aza­ra a Ita­ma­ra, Áro­novy zbývající sy­ny, a ře­kl: 17 „Pro­č jste oběť za hřích ne­s­něd­li na svatém místě? Vž­dyť je sva­tosvatá a byla vám dá­na, abys­te sňa­li vinu ob­ce, abys­te za ně před Hos­po­di­nem vy­ko­na­li obřad smíření! 18 Po­hleď­te, krev obě­ti ne­by­la vne­se­na dovni­tř sva­tyně. Pro­to jste ji mě­li sníst na svatém místě, jak jsem přikázal!“ 19 Áron však Mo­jžíšovi od­po­věděl: „Po­hleď, dnes obětova­li před Hos­po­di­nem svou oběť za hřích a svou zápalnou oběť, a mě po­stih­ly ta­kové věci! Kdybych dnes jedl oběť za hřích, copak by s tím Hos­po­din souhlasil?“ 20 A když to Mo­jžíš us­lyšel, sou­hla­sil.