Bible21 › Leviticus › 20

Leviticus

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27

1 Hos­po­din pro­mlu­vil k Mo­jžíšovi: 2 „Řekni synům Iz­rae­le: Kdoko­li, ať už Iz­rae­li­ta nebo přis­těhovalec ži­jící v Iz­rae­li, by da­roval své dítě Mo­lo­chovi, mu­sí zemřít. Pro­stý lid jej uka­menuje. 3 Já sám se po­stavím pro­ti ta­kové­mu člověku a vy­vrh­nu jej z jeho li­du. Když da­roval své dítě Mo­lo­chovi, po­sk­vrnil mou sva­ty­ni a zne­svě­til mé svaté jméno! 4 Za­vře-li pro­stý lid oči nad člověkem, který da­roval své dítě Mo­lo­chovi, a ne­u­smr­tí ho, 5 já sám se po­stavím pro­ti ta­kové­mu člověku i pro­ti jeho ro­dině. Jeho i všech­ny, kdo jej v tom smil­stvu následova­li a smilni­li s Mo­lo­chem, vy­vrh­nu z je­jich li­du. 6 Kdo by se ob­rá­til k vy­vo­lávačům du­chů a věšt­kyním, aby je následoval v je­jich smil­stvu, po­stavím se pro­ti ně­mu a vy­vrh­nu jej z jeho li­du. 7 Pro­to se po­svěť­te a buď­te svatí – vž­dyť já jsem Hos­po­din, váš Bůh! 8 Za­chovávej­te má pravi­dla a plň­te je. Já jsem Hos­po­din, váš Po­svě­ti­tel. 9 Kdoko­li by zlořečil své­mu otci nebo mat­ce, mu­sí zemřít. Zlořečil své­mu otci a mat­ce – jeho krev ať padne na něj! 10 Kdoko­li by cizo­ložil s manželkou svého bližního, mu­sí zemřít – jak cizo­ložník, tak cizo­ložnice. 11 Kdoko­li by spal s manželkou svého ot­ce, zostu­dil svého ot­ce. Oba mu­sejí zemřít – je­jich krev ať padne na ně! 12 Kdoko­li by spal se svou sna­chou, oba mu­sí zemřít. Spá­cha­li zvrácenost – je­jich krev ať padne na ně! 13 Kdoko­li by ob­coval s mužem jako se ženou, oba spá­cha­li ohavnost. Mu­sejí zemřít – je­jich krev ať padne na ně! 14 Kdoko­li by si vzal ženu i její matku, je to zvrh­lost. Ať ho spo­lu s nimi upálí – zvrh­lost ve svém stře­du netrp­te! 15 Kdoko­li by ob­coval se zvířetem, mu­sí zemřít. Rovněž to zvíře za­bij­te. 16 Kdy­by že­na přistou­pi­la ke zvířeti, aby se s ní páři­lo, pak tu ženu i zvíře za­bij. Mu­sejí zemřít – je­jich krev ať padne na ně! 17 Kdoko­li by vzal svou sest­ru, ať už dce­ru svého otce nebo své matky, a ob­coval s ní a ona s ním, je to hanebnost. Mu­sí být za­vrženi před oči­ma synů svého li­du. Ob­coval se svou sestrou – po­ne­se za to vi­nu. 18 Kdoko­li by spal se ženou při jejím krvácení a ob­coval by s ní, ta­kový obnažil její krvácení a ona to dovo­li­la. Oba ať jsou vy­vrženi ze svého li­du. 19 Ne­ob­cuj se sestrou své matky nebo ot­ce. Ta­kový zostu­dil svou pokrevní příbuz­nou – oba po­ne­sou svou vi­nu. 20 Kdoko­li by spal se svou tetou, zostu­dil svého strýce. Oba po­ne­sou svůj hřích – zemřou bez­dětní. 21 Kdoko­li by si vzal manželku svého bra­t­ra, je to ne­přístojnost. Zostu­dil svého bra­t­ra – bu­dou bez­dětní. 22 Za­chovávej­te všech­na má pravi­dla a záko­ny. Plň­te je, aby vás ne­vy­vrh­la země, do níž vás uvádím, abys­te v ní byd­le­li. 23 Neřiď­te se pravi­dly národa, který před vá­mi vy­háním, ne­boť pá­cha­li všech­ny tyto věci, až se mi zhnu­si­li. 24 Vám jsem však ře­kl: Je­jich zem pře­vez­mete vy, já sám vám ji dám, abys­te ji ob­sa­di­li – zem oplývající mlékem a me­dem. Já jsem Hos­po­din, váš Bůh, který vás od­dě­lil od národů. 25 Pro­to roz­lišuj­te mezi čis­tý­mi a nečis­tý­mi zvířa­ty a mezi čis­tým a nečis­tým ptactvem. Ne­po­sk­vrňuj­te se zvířa­ty, ptáky nebo jakýmko­li zem­ským plazem, které jsem od­dě­lil, aby pro vás byli nečis­tí. 26 Buď­te mi svatí, ne­boť já Hos­po­din jsem svatý a od­dě­lil jsem vás od národů, abys­te byli mo­ji. 27 Kdy­by nějaký muž nebo že­na byl vy­vo­lávačem du­chů nebo věšt­kyní, mu­sí zemřít. Bu­dou uka­menováni – je­jich krev ať padne na ně!“