Bible21 › Ezechiel › 32

Ezechiel

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36
• 37
• 38
• 39
• 40
• 41
• 42
• 43
• 44
• 45
• 46
• 47
• 48

Žalozpěv nad Faraonem1 Prvního dne dvanáctého měsíce dvanáctého roku jsem do­stal slovo Hos­po­di­novo: 2 „Synu člověčí, zpívej žalo­z­pěv nad fa­rao­nem, králem Egyp­ta, a řekni mu: Považuješ se za lva národů? Připomínáš spíš mořs­kou obludu! Brouzdáš se svý­mi řekami, nohama plácáš do vo­dya čeříš bahno v po­to­cích. 3 Tak praví Panovník Hospodin: Roztáhnu na tebe svo­ji síťa sejdou se mno­hé národy, aby tě mou sítí vy­táh­ly. 4 Po­hodím tě pak na soušia bu­deš ležet jen tak na zemi. Přivedu na tebe veškeré ptákya všech­nu zvěř te­bou na­sytím. 5 Roz­házím tvé maso po kop­cí­cha tvou zdech­li­nou za­plním údo­lí. 6 Na­po­jím zemi tvo­jí kaluží, tvá krev do­sáh­ne až k pohořím, budou tě plné všech­ny rokli­ny! 7 Až zdech­neš, nebe za­kry­jia hvěz­dy na něm zatemním; slunce ukry­ji za mra­kya měsíc ne­vy­dá svůj svit. 8 Všech­na svět­la, jež září na nebi, kvůli to­bě za­temní­ma tvo­ji zem po­nořím do tmy, praví Panovník Hos­po­din. 9 Mno­hé náro­dy zne­poko­jím v srdci, až tvé kusy roz­ne­su mezi pohany, do zemí, o ni­chž netušíš. 10 Mno­hé náro­dy te­bou vyděsím; jejich králům vstanou hrůzou vlasy, až jim za­mávám mečem před tváří. Strachy o život se bude třást bez ustáníje­den každý z ni­chv den tvé záhu­by. 11 Tak to­tiž praví Panovník Hospodin: Meč babylon­ského králese chys­tá na te­be! 12 Ne­chám tu tvo­ji hor­du padnoutmečem hr­dinů – nej­ukrutnějších ze všech pohanů, kteří roz­dr­tí pý­chu Egyptaa ce­lá jeho horda bude zniče­na. 13 Vy­hu­bím i vše­chen jeho do­by­tek­na březích velkých řek. Už je ne­rozčeří noha člověka, nezkalí je ani zvíře­cí kopy­ta. 14 Teh­dy ty je­jich vody ustálí­ma ne­chám je plynout podobné oleji, praví Panovník Hos­po­din. 15 Až Egypt zce­la zpustoší­ma zbavím tu zemi vše­ho v ní, až po­bi­ji všech­ny, kdo v ní bydleli, tehdy po­znají, že já jsem Hos­po­din. 16 Toto je žalo­z­pěv určený k truch­lení. Ať jej zpívají dce­ry národů! Ať jej zpívají nad Egyp­tem a vše­mi jeho horda­mi, praví Panovník Hospodin.“ Farao v podsvětí17 Patnáctého dne téhož měsíce dvanáctého roku jsem do­stal slovo Hos­po­di­novo: 18 „Synu člověčí, truch­li spo­lu s dce­ra­mi vznešených národů nad egyptský­mi horda­mi. Poš­li je do pod­světí k těm, kdo kles­li do jámy: 19 ‚Jsi snad lepší než ostatní? Dolů! K ne­obřezaným ulehni!‘ 20 Padnou upro­střed mečem po­bi­tých. Meč je ta­sen; Egypt už od­vádějí i se vše­mi jeho horda­mi. 21 Mo­cní hr­di­nové o něm a jeho spo­jen­cích pro­mluví zpro­střed záhrobí: ‚Už jsou dole! Ulehli k ne­obřezan­cům po­bi­tým mečem!‘ 22 Bude tam Asýrie a ce­lá její ar­máda – je­jich hro­by všu­de doko­la! Ti všich­ni pad­li a mečem po­bi­ti 23 po­hřbeni byli do jámy nej­hlu­bší. Ko­lem jejího hro­bu všu­de doko­la leží její ar­máda. Ti, kdo šíři­li hrů­zu v zemi živých, pad­li, mečem po­bi­ti. 24 Bude tam Elam a ce­lá jeho horda – ko­lem jeho hro­bu všu­de doko­la! Ti všich­ni pad­li a mečem po­bi­ti se­stou­pi­li ne­obřezaní do pod­světí. Ti, kdo šíři­li hrů­zu v zemi živých, teď snášejí hanbu s tě­mi, kdo kles­li do jámy. 25 Ustla­li mu lůžko mezi padlý­mi – ce­lá jeho horda má hro­by všu­de doko­la! Všich­ni ti ne­obřezan­ci byli mečem po­bi­ti, pro­tože šíři­li hrů­zu v zemi živých, a tak teď snášejí hanbu s tě­mi, kdo kles­li do jámy. Jsou uloženi mezi padlý­mi. 26 Bude tam i Mešek, Tu­bal a ce­lá jeho horda – je­jich hro­by všu­de doko­la! Všich­ni ti ne­obřezan­ci byli mečem po­bi­ti, pro­tože šíři­li hrů­zu v zemi živých. 27 Ne­leží ale mezi dávný­mi hr­di­ny, kteří se­stou­pi­li do pod­světí ve válečné zbro­ji, s hlavou po­loženou na meči a se ští­tem, jenž přikrýval je­jich kosti tenkrát, když se země živých děsi­la před tě­mi hr­di­ny. 28 Ty však bu­deš ležet zmrzačen mezi ne­obřezan­ci po­bi­tý­mi mečem. 29 Bude tam i Edom se svý­mi krá­li a kníža­ty. I přes svou udatnost byli uloženi k mečem po­bi­tým. I oni leží s ne­obřezan­ci, s tě­mi, kdo kles­li do jámy. 30 Bu­dou tam všich­ni se­verní vla­daři spo­lu se vše­mi Si­don­ci. Přes hrů­zu, již bu­di­li svou udatností, se­stou­pi­li i oni s han­bou k po­bi­tým. Teď leží ne­obřezaní mezi mečem padlý­mi a snášejí hanbu s tě­mi, kdo kles­li do jámy. 31 Až je fa­rao s ce­lým svým voj­s­kem uvi­dí, do­jde útě­chy nad vše­mi svý­mi horda­mi po­bi­tý­mi mečem, praví Panovník Hos­po­din. 32 Pustím to­tiž svou hrů­zu do země živých a fa­rao se vše­mi svý­mi horda­mi bude po­ložen mezi ne­obřezan­ce padlé mečem, praví Panovník Hospodin.“