Bible21 › Ezechiel › 9

Ezechiel

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36
• 37
• 38
• 39
• 40
• 41
• 42
• 43
• 44
• 45
• 46
• 47
• 48

Projděte městem a bijte1 Po­tom hla­si­tě zvo­lal: „Přistup­te vy, kdo ztrestá­te město! Každý při­nes­te svou zhoubnou zbraň!“ 2 A hle – od Horní brá­ny, ob­rácené na se­ver, přišlo šest mužů, každý s ničivou zbraní v ru­ce, a s nimi je­den v plátěném rou­chu a s písařským náčiním po boku. Přiš­li a stanu­li u bronzového ol­táře. 3 Sláva Boha Iz­rae­le se za­tím zve­dla ze svého mís­ta nad che­ru­by a přenes­la se k prahu chrá­mu. Teh­dy za­vo­lal ono­ho muže oděného plátnem a s písařským náčiním po boku. 4 „Pro­jdi to město, pro­jdi Jeruzalém,“ ře­kl mu Hos­po­din, „a označ zna­mením na če­le ty, kteří sténají a naří­kají nad vše­mi ohavnost­mi, které se ve městě páchají.“ 5 Po­tom jsem ho slyšel říci těm ostatním: „Pro­jdě­te měs­tem za ním a bij­te! Neměj­te sli­tování, nešetřete je. 6 Staré i mladé, dívky, že­ny i dě­ti – všech­ny po­bij­te! K žádné­mu z těch, kdo ne­sou ono zna­mení, se ale ne­při­bližuj­te. Za­čně­te od mé svatyně.“ Za­ča­li tedy od stařešinů před chrá­mem. 7 „Po­sk­vrň­te chrám!“ ře­kl jim. „Na­plň­te nádvoří mrt­vo­la­mi. Jděte!“ A tak vy­š­li do měs­ta a po­bíje­li. 8 Za­tím­co po­bíje­li, zůstal jsem sám. Padl jsem na tvář a úpěl: „Ach ne, Hos­po­di­ne, Pane můj! To chceš vy­hu­bit ce­lý po­zůsta­tek Iz­rae­le, že vy­léváš na Je­ruzalém svůj hněv?“ 9 Teh­dy mi ře­kl: „Vi­na domu Iz­rae­le a Judy je ve­liká, pří­liš ve­liká. Země je plná krve a ve městě samá zvrácenost. Ří­kají si to­tiž: ‚Hos­po­din zemi opustil. Hos­po­din to nevidí.‘ 10 Pro­to se nes­li­tu­ji a ne­bu­du je šetřit. Ob­rátím jim je­jich ces­ty na hlavy.“ 11 A hle – ten muž oděný plátnem a s psacím náčiním po boku se vrá­til se zprávou: „Pro­ve­dl jsem, cos mi přikázal.“