Bible21Ezechiel8

Ezechiel

Vidíš, co páchají?1 Pátého dne šestého měsíce šestého roku, když jsem seděl doma a judští stařeši­nové sedě­li pře­de mnou, náhle tam na mě do­leh­la ruka Panovníka Hos­po­di­na. 2 Podíval jsem se a hle – ja­ko­by lid­ská po­stava! Od pasu do­lů bylo vi­dět ja­ko­by oheň a od pasu vzhů­ru ja­ko­by třpyt žhnou­cího vzácného kovu. 3 Vztáhl cosi jako ruku a vzal mě za vla­sy. Duch mě vy­zve­dl mezi nebe a zemi a v Božím vi­dění mě přene­sl do Je­ruzalé­ma, ke vcho­du se­verní brá­ny vni­třního nádvoří, kde trůni­la uráž­livá so­cha budící žár­livý hněv. 4 A hle – byla tam sláva Boha Iz­rae­le jako teh­dy, když jsem měl vi­dění na pláni! 5 „Synu člověčí,“ ře­kl mi, „­podívej se k severu.“ Podíval jsem se tím směrem, a hle – se­verně od brá­ny vedou­cí k ol­táři stá­la pří­mo v cestě ta uráž­livá so­cha. 6 „Synu člověčí,“ ře­kl mi, „vi­díš, co pá­chají? Ty hroz­né ohavnosti, které zde dům Iz­rae­le pro­vádí, takže mě vy­hání z mé sva­tyně? Uvi­díš ale ještě horší ohavnosti.“ 7 Přive­dl mě ke vcho­du do nádvoří. A hle – spatřil jsem dí­ru ve zdi. 8 „Synu člověčí,“ ře­kl mi, „pro­kopej tu zeď.“ Za­čal jsem tedy pro­kopávat zeď a hle – ob­jevil se průchod. 9 „Vejdi,“ ře­kl mi, „a podívej se, jaké strašné ohavnosti tu páchají.“ 10 Vešel jsem tedy a roz­hlé­dl se: Ko­lem doko­la byly po stěnách vy­ry­ty ob­ra­zy vše­li­jaké ohavné havě­ti a zvěře a vše­li­jaké hnu­sné mod­ly domu Iz­rae­le. 11 Před nimi stálo se­dm­desát stařešinů domu Iz­rae­le a upro­střed nich Jaazaniáš, syn Šafanův. Každý měl v ruce ka­di­telnici a vzhů­ru stou­pal ob­lak vonného dý­mu. 12 „Vi­díš to, synu člověčí?“ ře­kl mi. „To­to pá­chají stařeši­nové domu Iz­rae­le v přítmí, každý ve výklenku své mod­ly. Ří­kají si to­tiž: ‚Hos­po­din nás ne­vi­dí; Hos­po­din zemi opustil.‘ 13 Uvi­díš ale ještě horší ohavnosti, které páchají.“ 14 Přive­dl mě ke vcho­du se­verní brá­ny Hos­po­di­nova do­mu, a hle – seděly tam že­ny oplakávající boha Tamúze. 15 „Vi­díš to, synu člověčí?“ ře­kl mi. „U­vi­díš ale ještě horší ohavnosti než tyto.“ 16 Přive­dl mě do vni­třního nádvoří Hos­po­di­nova do­mu, a hle – u vcho­du do Hos­po­di­nova chrá­mu, mezi před­síní a ol­tářem, bylo asi pět­a­dvacet mužů. Zá­dy k Hos­po­di­novu chrá­mu a če­lem k výcho­du se klaně­li vy­cházející­mu slun­ci! 17 „Vi­díš to, synu člověčí?“ ře­kl mi. „To snad domu Judy ne­stačí ohavnosti, které tu pá­chají, že mu­sejí na­plnit nási­lím ce­lou zem a stále víc mě po­pou­zet? Jen se podívej, jak mi strkají klacek do chřípí! 18 Pro­to i já pro­jevím svůj hněv! Nes­li­tu­ji se, ne­ušetřím je. I když mi bu­dou hla­si­tě křičet do uší, já je nevyslyším.“

Bible21Ezechiel8

Překlad „Bible21Klikněte pro další prěklady

Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s.
Použité s láskavým zvolením vydavateľa. Všetky práva vyhradené.

Bible21, King James Version, Ekumenický, Evanjelický, Roháček