Bible21 › Ezechiel › 43

Ezechiel

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36
• 37
• 38
• 39
• 40
• 41
• 42
• 43
• 44
• 45
• 46
• 47
• 48

Sláva se vrací1 Po­té mě přive­dl k východní bráně 2 a hle – od výcho­du při­cháze­la sláva Boha Iz­rae­le! Jeho hlas zněl jako zvuk mo­hutných vod a jeho slávou se rozzáři­la země. 3 Vi­dění, které jsem spatřil, bylo podobné to­mu, které jsem měl, když přišel zničit město, a to­mu, které jsem měl u průplavu Ke­bar. Padl jsem na tvář. 4 Hos­po­di­nova sláva vstou­pi­la východní branou do chrá­mu. 5 Vtom se mě zmo­cnil Duch, přene­sl mě na vni­třní nádvoří a hle – Hos­po­di­nova sláva na­plni­la chrám! 6 Za­tím­co ten muž stál pořád ve­dle mě, us­lyšel jsem, jak ke mně kdo­si pro­mlou­vá z chrá­mu. 7 „Synu člověčí,“ ře­kl mi, „z­de je místo pro můj trůn, místo pro podnož mých no­hou. Zde budu upro­střed synů Iz­rae­le pře­bývat navěky. Dům Iz­rae­le ani jeho králové už ne­bu­dou zne­svěcovat mé svaté jméno svým smil­stvem a náhrobky svých zemře­lých králů. 8 Klad­li svůj práh ve­dle mého prahu a své veře­je ve­dle mých veřejí, takže mezi mnou a jimi zbýva­la jen zeď. Tě­mi­to ohavnost­mi, které pá­cha­li, po­sk­vrni­li mé svaté jméno, a tak jsem je ve svém hněvu zničil. 9 Teď ale své smil­stvo i náhrobky svých králů ode mě od­straní, a tak budu upro­střed nich pře­bývat navěky. 10 Synu člověčí, po­piš domu Iz­rae­le ten­to chrám, aby se za­stydě­li za své hří­chy. Ať si uvědo­mí doko­na­lost jeho roz­měrů 11 a za­stydí se za vše, co pá­cha­li. Ukaž jim uspořádání chrá­mu a jeho za­řízení, jeho vcho­dy a výcho­dy – ce­lé jeho uspořádání a všech­ny jeho předpi­sy, ce­lé jeho uspořádání a všech­ny jeho záko­ny. Za­piš to vše před je­jich oči­ma, aby do­drže­li veškeré jeho uspořádání a plni­li všech­ny jeho předpi­sy. 12 Toto je zákon chrá­mu. Vr­chol té hory a ce­lé jeho oko­lí je sva­tosvaté. Hle – toto je zákon chrámu.“ Oltář13 Toto jsou roz­mě­ry ol­táře v loktech (počí­taje lok­ty o dlaň de­lší): oko­lo něj je žlab na lo­ket hlu­boký a na lo­ket ši­roký, le­movaný na dlaň vy­sokou ob­ru­bou. A toto je výška ol­táře: 14 od žlabu v zemi k okra­ji spodního stupně jsou to 2 lok­ty. Ten­to stu­peň je na lo­ket ši­roký. Od to­ho­to nižšího stupně k okra­ji vy­ššího jsou to 4 lok­ty. Také ten­to stu­peň je na lo­ket ši­roký. 15 Na něm sto­jí 4 lok­ty vy­soké ohniště, z něhož se zvedají čtyři ro­hy. 16 Čtyři stra­ny ohniště tvoří čtve­rec 12 lok­tů dlouhý a 12 lok­tů ši­roký. 17 Také horní stu­peň je čtvercový, 14 lok­tů dlouhý a 14 lok­tů ši­roký. Oko­lo ol­táře je na lo­ket ši­roký žlab le­movaný půl lok­te ši­rokou ob­ru­bou. Od výcho­du k ně­mu stou­pají scho­dy. 18 „Synu člověčí,“ ře­kl mi teh­dy, „tak praví Panovník Hos­po­din: Toto jsou předpi­sy ohledně ol­táře. V den, kdy bude po­sta­ven, aby se na něm přináše­ly zápalné obě­ti a aby byl skrápěn krví, 19 dáš levi­tským kněžím z rodu Sádo­kova, kteří ke mně přistu­pují, aby mi slouži­li, praví Panovník Hos­po­din, mladého býčka k obě­ti za hřích. 20 Vez­meš tro­chu jeho krve a po­třeš jí čtyři rohy ol­táře, čtyři hra­ny horního stupně i ob­ru­bu ko­lem doko­la. Tak jej očis­tíš od hří­chu a vy­konáš za něj smírčí obřa­dy. 21 Pak vez­meš býka obě­ti za hřích a ne­cháš ho spá­lit na určeném místě chrá­mového okrs­ku mimo sva­ty­ni. 22 Druhého dne při­ne­seš k obě­ti za hřích koz­la bez va­dy, aby jím očisti­li ol­tář tak, jako jej před­tím očisti­li býčkem. 23 Až dokončíš očišťování, přive­deš mladého býčka bez vady a be­ra­na bez va­dy. 24 Po­ložíš je před Hos­po­di­nem, kněží je po­sypou so­lí a obě­tují je jako zápalnou oběť Hos­po­di­nu. 25 Po sedm dní bu­deš denně obětovat koz­la za hřích; také ať se obě­tuje býk a be­ran, oba bez va­dy. 26 Po sedm dní se tak­to bu­dou ko­nat smírčí obřa­dy za ol­tář, aby byl očištěn a za­svěcen. 27 Až ty dny uplynou, počínaje os­mým dnem bu­dou kněží na ol­táři obětovat vaše zápalné i pokojné obě­ti a já ve vás na­jdu za­líbení, praví Panovník Hospodin.“