Bible21 › Ezechiel › 47

Ezechiel

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36
• 37
• 38
• 39
• 40
• 41
• 42
• 43
• 44
• 45
• 46
• 47
• 48

Řeka života1 Po­té mě přive­dl zpět ke vcho­du do chrá­mu. A hle – zpod chrá­mového prahu směrem na východ prou­di­la voda (chrám byl to­tiž ob­rácen k výcho­du). Voda stéka­la zpod pravé stra­ny chrá­mu na jih od ol­táře. 2 Po­té mě od­ve­dl se­verní branou ven a vedl mě oko­lo až k východní bráně vnějšího nádvoří. A hle – z její pravé stra­ny se ři­nu­la voda. 3 Onen muž se za­tím s měřicí šňůrou v ruce vy­dal na východ. Odměřil tisíc lok­tů a pro­ve­dl mě vodou – saha­la po kotníky. 4 Odměřil dalších tisíc a pro­ve­dl mě vodou – saha­la po ko­le­na. Odměřil dalších tisíc a pro­ve­dl mě vodou – saha­la po pás. 5 Odměřil dalších tisíc – a byla to ře­ka, kte­rou jsem ne­mohl pře­bro­dit, pro­tože byla tak hlu­boká, že se v ní mu­se­lo plavat a neš­la pře­bro­dit. 6 „Vi­díš to, synu člověčí?“ ře­kl mi. Poté mě vzal zpět na břeh ře­ky. 7 Když jsem se do­stal zpátky, hle – na obou březích ře­ky bylo ve­liké množství stro­mů. 8 „Ta­to voda teče do východního kraje,“ ře­kl mi. „Stéká do údo­lí Arava, vlévá se do Mrt­vého moře, a jakmi­le se vli­je do moře, jeho voda se uz­draví. 9 Kamko­li ta ře­ka při­teče, za­hemží se to živoči­chy a moře oži­je ve­likou spoustou ryb. Kamko­li ta ře­ka při­teče, všech­no se tam v její vodě uz­draví a oži­je. 10 Na březích se ob­jeví rybáři a roz­pro­střou sítě od En-gedi až po En-egla­jim. Bu­dou mít to­lik druhů ryb a ta­kové množství jako ve Středo­zemním moři. 11 Jeho baži­ny a mokři­ny ale ne­bu­dou uz­dra­ve­ny; zůstanou kvů­li so­li. 12 Na obou březích po­rostou nad ře­kou nej­různější ovo­cné stro­my. Je­jich lis­tí nikdy ne­zvadne a ne­přestanou nést ovo­ce. Každý měsíc při­ne­sou čer­stvé plo­dy, pro­tože k nim proudí voda ze sva­tyně. Je­jich ovo­ce bude pokr­mem a je­jich lis­tí lékem.“ Hranice země13 Tak praví Panovník Hos­po­din: „To­to jsou hranice země, kte­rou si roz­dělí­te jako dě­dictví mezi dvanáct iz­rael­ských kmenů. Josef do­stane dva díly, 14 ale ji­nak ji roz­dělí­te stejným dílem pro všech­ny. O této zemi jsem přísahal, že ji dám vašim ot­cům, a pro­to vám připadne za dě­dictví. 15 Toto jsou hranice země: Na se­ve­ru po­ve­de hranice od Středo­zemního moře přes Chet­lon a Lebo-chamát k Ceda­du 16 a dále přes Be­ro­tu a Sib­raim na po­mezí Da­mašku a Chamá­tu až po Chacer-tikon na po­mezí Chavranu. 17 Hranice tedy půjde od moře až k Chacar-enanu, takže bude na se­ve­ru za­hrnovat území Da­mašku, na se­ver od něhož se roz­kládá Chamát. To je se­verní stra­na. 18 Na východě po­ve­de hranice mezi Chavranem a Da­maškem a dále podél Jordánu mezi Gi­leá­dem a zemí Iz­rae­le k Mrt­vé­mu moři až po Tá­mar. To je východní stra­na. 19 Na jihu po­ve­de hranice od Tá­mar k vodám Me­ri­by v Ká­deši a dál podél Egyptského po­toka až ke Středo­zemní­mu moři. To je jižní stra­na. 20 Na západě bude hranici tvořit Středo­zemní moře až k mís­tu na­pro­ti Lebo-chamá­tu. To je západní stra­na. 21 Tuto zem si roz­dělí­te mezi iz­rael­ské kme­ny. 22 Roz­dělí­te si ji na dě­dičné podíly pro sebe i pro přis­těhoval­ce ži­jící mezi vá­mi, kteří u vás zplo­di­li dě­ti. Ti pro vás bu­dou jako ro­di­lí Iz­rael­ci. Spo­lu s vá­mi připadne dě­dictví mezi kme­ny Iz­rae­le i jim. 23 Na území kmene, kde přis­těhovalec ži­je, tam mu při­dělí­te dě­dictví, praví Panovník Hospodin.“