Bible21 › Ezechiel › 5

Ezechiel

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36
• 37
• 38
• 39
• 40
• 41
• 42
• 43
• 44
• 45
• 46
• 47
• 48

Boží břitva1 „Synu člověčí, vez­mi si os­t­rý meč a jako ho­ličs­kou břitvou si jím ohol vla­sy i vou­sy. Po­tom si vez­mi váhu a roz­děl je na díly. 2 Až uplynou dny tvého ob­léhání, spálíš jich třeti­nu na ohni upro­střed měs­ta, třeti­nu roz­sekáš mečem ko­lem něj a třeti­nu roz­ptýlíš do vět­ru, ne­boť je poženu s ta­seným mečem. 3 Hrstku z nich ale vez­mi a schovej do cípu svého pláště. 4 I z nich pak ještě ode­ber, hoď je do ohně a nech je tam shořet. Pla­men z nich za­chvátí ce­lý dům Iz­rae­le! 5 Tak praví Panovník Hos­po­din: To je Je­ruzalém. Po­stavil jsem ho do­prostřed národů a obklopil ho země­mi. 6 On se však vzpíral mým zákonům a pravi­dlům ještě hůř než náro­dy a země v jeho oko­lí. Za­vrh­li to­tiž mé záko­ny a neří­di­li se mý­mi pravi­dly. 7 A pro­to tak praví Panovník Hos­po­din: Bouří­te se ještě víc než okolní náro­dy. Neřídí­te se mý­mi pravi­dly, ne­plní­te mé záko­ny – neřídí­te se dokon­ce ani pravi­dly národů ve svém oko­lí! 8 A pro­to tak praví Panovník Hos­po­din: Já, ano já jsem pro­ti to­bě, Je­ruzalé­me! Před oči­ma národů na to­bě vy­konám své sou­dy. 9 Kvů­li všem tvým ohavnos­tem v to­bě pro­ve­du, co jsem ne­pro­ve­dl nikdy dřív a ne­pro­ve­du už nikdy víc. 10 Ro­diče v to­bě bu­dou jíst dě­ti a dě­ti jíst své ro­diče! Vy­konám nad te­bou své roz­sudky a všech­ny tvé přeživší roz­ptýlím na všech­ny stra­ny. 11 Ja­kože jsem živ, praví Panovník Hos­po­din, pro­tože jsi po­sk­vrnil mou sva­ty­ni vše­li­jaký­mi svý­mi ne­chutnost­mi a ohavnost­mi, já sám tě jako břitvou oho­lím. Nes­li­tu­ji se, ne­ušetřím tě! 12 Třeti­na v to­bě po­mře mo­rem a za­jde hla­dem, třeti­na ko­lem tebe padne mečem a třeti­nu roz­ptýlím na všech­ny stra­ny; s ta­seným mečem je poženu. 13 Teprve teh­dy se můj hněv vy­bouří, mé roz­hořčení pro­ti nim se utiší a do­jdu úlevy. Až můj hněv pro­ti nim opadne, po­znají, že jsem ve svém hor­lení pro­mlu­vil já Hos­po­din. 14 Ob­rátím tě v tros­ky a bu­deš na po­směch okolním národům před oči­ma všech ko­lemjdou­cích. 15 Až nad te­bou ve svém hněvu, roz­hořčení a tre­s­tající zlobě vy­konám své roz­sudky, staneš se na­dávkou a po­směškem, va­rováním a od­strašujícím příkla­dem pro náro­dy oko­lo. To říkám já Hos­po­din. 16 Vy­stře­lím na vás kruté šípy smr­telného hla­du, vy­stře­lím je k vaší záhu­bě. Naložím vám hla­du víc a víc a odříz­nu vás od chle­ba. 17 Pošlu na vás hla­do­mor a dravou zvěř, která tě připraví o dě­ti. Přejde přes tebe mor a krev a přive­du na tebe meč. To říkám já Hospodin.“