Bible21 › Ezechiel › 25

Ezechiel

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36
• 37
• 38
• 39
• 40
• 41
• 42
• 43
• 44
• 45
• 46
• 47
• 48

Proti Amonu1 Do­stal jsem slovo Hos­po­di­novo: 2 „Synu člověčí, ob­rať se pro­ti Amon­cům a pro­ro­kuj pro­ti nim. 3 Řekni: Slyš­te, Amon­ci, slovo Panovníka Hos­po­di­na! Tak praví Panovník Hos­po­din – Pro­tože jsi vo­lal ‚Hohó!‘ nad mou sva­tyní, když byla zne­svěce­na, a nad iz­rael­s­kou zemí, když byla zpustoše­na, a nad do­mem Ju­dy, když šli do vy­hnan­ství, 4 pro­to tě teď vy­dám do vlastnictví kmenům z výcho­du. Utá­boří se u tebe a po­staví si tam příbytky, tvou úro­du ti snědí a mléko vy­pi­jí. 5 Z Raby udělám vel­bloudí pas­t­viště a z kraje Amon­ců pas­t­vi­nu pro ov­ce. Teh­dy po­zná­te, že já jsem Hos­po­din. 6 Tak praví Panovník Hos­po­din: Pro­tože jsi tles­kal a du­pal a s ta­kovou chutí se zlo­my­s­lně ra­doval nad iz­rael­s­kou zemí, 7 pro­to teď na tebe vztáhnu ruku a dám tě za kořist národům. Vy­mýtím tě mezi náro­dy a vy­hladím tě mezi země­mi. Až tě vy­hu­bím, po­znáš, že já jsem Hospodin.“ Proti Moábu8 „Tak praví Panovník Hos­po­din: Pro­tože Moáb a Seír ří­kají: ‚Dům Judy je pře­ce stejný jako všech­ny národy,‘ 9 pro­to teď zpřístupním moáb­ské srá­zy počínaje chlou­bou země, hraniční­mi měs­ty Bet-ješi­mot, Baal-meon a Ki­ri­a­ta­jim. 10 Vy­dám je spo­lu s Amon­ci do vlastnictví kmenům z výcho­du, takže po Amon­cích ne­z­bu­de mezi náro­dy ani památky. 11 Až v Moábu vy­konám své roz­sudky, po­znají, že já jsem Hospodin.“ Proti Edomu12 „Tak praví Panovník Hos­po­din: Pro­tože se Edom to­lik mstil domu Judy a ve­lice se tou po­mstou pro­vi­nil, 13 pro­to tak praví Panovník Hos­po­din: Vztáhnu svou ruku na Edom, vy­hladím z něj lidi i do­by­tek a ob­rátím jej v su­ti­ny. Od Te­manu až k Dedanu bu­dou pa­dat mečem. 14 Po­mstím se na Edo­mu skrze Iz­rael, svůj lid, který dá Edo­mu po­cí­tit můj hněv a roz­hořčení. Teh­dy po­znají mou po­mstu, praví Panovník Hospodin.“ Proti Filištínům15 „Tak praví Panovník Hos­po­din: Pro­tože se Fi­lištíni to­lik msti­li, pro­tože se s chutí zlo­my­s­lně msti­li a s od­věkou nenávis­tí hu­bi­li, 16 pro­to tak praví Panovník Hos­po­din: Na­přahu­ji ruku pro­ti Fi­lištínům. Vy­hladím ty Kréťa­ny, vy­hu­bím zbytky obyva­tel po­břeží. 17 Straš­livě se na nich po­mstím, až je po­trestám ve svém roz­hořčení. Až jim dám po­cí­tit svo­ji po­mstu, po­znají, že já jsem Hospodin.“