Bible21Ezechiel22

Ezechiel

Hříchy Jeruzaléma1 Do­stal jsem slovo Hos­po­di­novo: 2 „Obviň, synu člověčí, obviň to město vraždění! Ukaž mu všech­ny jeho ohavnosti 3 a řekni: Tak praví Panovník Hos­po­din – Ó město, jež pro­léváním krve přivo­lává svůj soudný den! Město, jež se pošpiňuje výro­bou hnu­sných mo­del! 4 Pro­vi­ni­lo ses krví, kte­rou jsi pro­li­lo, pošpi­ni­lo ses mod­la­mi, které jsi vy­ro­bi­lo. Přivo­lalo jsi svůj soudný den, ko­nec tvých let na­dešel. Pro­to tě vy­dám po­tupě mezi po­ha­ny a po­smě­chu mezi vše­mi země­mi. 5 Blízkým i vzdáleným bu­deš k smí­chu, slavné svou nečisto­tou a množstvím hrůz. 6 Po­hleď – každý vlád­ce Iz­rae­le ve tvých zdech pod­le svých možností pro­lévá krev! 7 Otci a mat­ce se v to­bě zlořečí, přis­těhoval­ci ve tvých zdech se děje příkoří a si­ro­tku a vdově se v to­bě ub­ližuje. 8 Po­hrdáš tím, co je mi svaté, a zne­svěcuješ mé so­bo­ty. 9 Ži­jí v to­bě krve­lační po­mlou­vači, ho­dují v to­bě na náhorních sva­tyních a pro­vádějí upro­střed tebe zvrh­losti. 10 Synové v to­bě ob­cují s manželkou svého otce a že­ny v době svého krvácení jsou v to­bě znási­lňová­ny. 11 Kdekdo v to­bě páchá ohavnost s manželkou svého bližního, tchán przní vlastní sna­chu a bra­tr znási­lňuje sest­ru, dce­ru vlastního ot­ce. 12 Be­rou v to­bě úpla­tek, aby se pro­li­la něčí krev. Be­reš li­chvářské úroky a cham­tivě ub­ližuješ svým bližním. Na mě však ne­mys­líš, praví Hos­po­din. 13 Po­hleď – tlesknu do dlaní nad tvým mrzkým zis­kem a nad krví pro­li­tou upro­střed te­be! 14 Zda­lipak zůstaneš tak smělé a silné ve dnech, kdy s te­bou zúč­tu­ji? To říkám já Hos­po­din; já to učiním. 15 Roz­ptýlím tě mezi náro­dy, roz­práším tě po zemích a s tvou nečisto­tou skon­cu­ji. 16 V očích národů bu­deš v opo­vržení a teh­dy po­znáš, že já jsem Hospodin.“ 17 Do­stal jsem slovo Hos­po­di­novo: 18 „Synu člověčí, z domu Iz­rae­le se mi sta­la stru­s­ka. Všich­ni jsou odpad mě­di, cínu, že­leza a olova – stru­s­ka od­dělená v peci od stříb­ra. 19 Nuže, tak praví Panovník Hos­po­din: Pro­tože se z vás všech sta­la stru­s­ka, na­hrnu vás teď do Je­ruzalé­ma. 20 Jako se stříbro s mědí, že­le­zem, olovem a cínem hrne do pe­ce, kde se taví roz­dmý­chaným pla­menem, tak vás ve svém zuřivém hněvu na­hrnu dovni­tř a tam vás ne­chám roz­tavit. 21 Na­hrnu vás na hro­ma­du, roz­dmýchám na vás pla­men svého hněvu a ne­chám vás roz­tavit v jeho stře­du. 22 Jako se taví stříbro uvni­tř pe­ce, tak se roz­taví­te v Je­ruzalémě. Teh­dy po­zná­te, že já Hos­po­din jsem na vás vy­lil svůj hněv.“ 23 Do­stal jsem slovo Hos­po­di­novo: 24 „Synu člověčí, řekni té ze­mi: Jsi nečis­tá, v den mé prch­livosti ne­bu­deš svlaže­na! 25 Tví vlád­ci se v to­bě chovají jako řvou­cí lvi, co tr­hají kořist na ku­sy. Požírají li­di, sápou se po majetku a bo­hatství a roz­množují v té zemi vdovy. 26 Kněží té země znási­lňují můj Zákon a zne­svěcují, co je mi svaté. Ne­roz­lišují mezi svatým a obyčejným, ne­u­kazují roz­díl mezi čis­tým a nečis­tým a ne­o­hlížejí se na mé so­bo­ty. Jsem mezi nimi v opo­vržení! 27 Je­jich vel­moži tr­hají kořist jako krve­lační vl­ci; ničí lid­ské živo­ty pro svůj mrzký zisk. 28 Pro­ro­ci se to pak snaží za­bí­lit omítkou falešných vi­dění a lživým věštěním. Ří­kají: ‚Tak praví Panovník Hos­po­din‘ – Hos­po­din ale ne­mlu­vil! 29 Pro­stý lid za­tím pod­vádí a loupí. Ub­ližují chudým a ubo­hým a na přis­těhoval­cích pá­chají křiv­du a bez­práví. 30 Hledal jsem mezi nimi něko­ho, kdo by opravil hrad­bu a po­stavil se pře­de mě do trh­li­ny za tu zem, abych ji ne­zničil – ale niko­ho jsem nenašel. 31 Vy­li­ji pro­to na ně své roz­hořčení, po­hl­tím je pla­menem svého zuření a je­jich ces­ty jim ob­rátím na hlavy, praví Panovník Hospodin.“

Bible21Ezechiel22

Překlad „Bible21Klikněte pro další prěklady

Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s.
Použité s láskavým zvolením vydavateľa. Všetky práva vyhradené.

Bible21, King James Version, Ekumenický, Evanjelický, Roháček