Bible21Ezechiel14

Ezechiel

Modly v srdcích1 Přiš­li za mnou něk­teří ze stařešinů Iz­rae­le a po­sa­di­li se pře­de mnou. 2 Do­stal jsem slovo Hos­po­di­novo: 3 „Synu člověčí! Tito muži chovají v srd­ci hnu­sné mod­ly a stavějí si před oči to, co je vede k špatnosti. Mám snad od­po­vídat na je­jich mod­lit­by? 4 Pro­to k nim pro­mluv a řekni jim: Tak praví Panovník Hos­po­din – Kdoko­li z domu Iz­rae­le by v srd­ci choval hnu­sné mod­ly a stavěl si před oči to, co ho vede k špatnosti, a při­tom by se vy­pravil za pro­rokem, já Hos­po­din mu od­po­vím, jak za své hnu­sné mod­lářství za­s­louží. 5 Tak přistih­nu dům Iz­rae­le v je­jich smýšlení, v tom, jak se mi všich­ni od­cizi­li svý­mi hnu­sný­mi mod­la­mi. 6 Pro­to řekni domu Iz­rae­le: Toto praví Panovník Hos­po­din – Ob­rať­te se! Navrať­te se od svých hnu­sných mo­del a od­vrať­te tvář ode všech svých ohavností! 7 Ano, kdoko­li z domu Iz­rae­le nebo z přis­těhoval­ců v Iz­rae­li ži­jících by se ode mě od­dě­lil, takže by v srd­ci choval hnu­sné mod­ly a stavěl si před oči to, co ho vede k špatnosti, a při­tom by se vy­pravil za pro­rokem, aby se mě do­tazoval skrze něj, já Hos­po­din mu od­po­vím osobně. 8 Pro­ti ta­kové­mu člověku se po­stavím tváří, udělám z něj výstražné zna­mení a přís­loví a vy­vrh­nu jej ze svého li­du. Tak po­zná­te, že já jsem Hos­po­din. 9 Pokud by se pro­rok ze­směšnil tím, že by pro­mlu­vil, ze­směšnil jsem ho já Hos­po­din. Na ta­kového pro­roka vztáhnu ruku a vy­hladím ho ze svého li­du, Iz­rae­le. 10 Po­ne­sou svou vi­nu. Pro­rok bude vi­nen právě tak jako ten, kdo se ho přišel ptát. 11 Po­tom už dům Iz­rae­le ne­bu­de blou­dit ode mě pryč a ne­bu­dou se už po­sk­vrňovat vše­mi svý­mi hří­chy. Bu­dou mým li­dem a já budu je­jich Bo­hem, praví Panovník Hospodin.“ Noe, Daniel a Job12 Do­stal jsem slovo Hos­po­di­novo: 13 „Synu člověčí! Kdy­by nějaká země pro­ti mně zhřeši­la a byla by mi ne­věrná, vztáhl bych na ni ruku a odří­zl ji od chle­ba, po­slal bych na ni hlad a vy­hla­dil z ní lidi i do­by­tek, 14 pak i kdy­by v ní byli tito tři muži: Noe, Daniel a Job, za­chráni­li by svou sprave­dlností pou­ze sami se­be, praví Panovník Hos­po­din. 15 Kdybych na tu zemi přive­dl dravou zvěř, aby ji hu­bi­la, až by z ní byla jen pusti­na, kte­rou by kvů­li zvěři nikdo ne­cho­dil, 16 pak – ja­kože jsem živ, praví Panovník Hos­po­din – i kdy­by v ní byli tito tři muži, ne­moh­li by za­chránit ani vlastní syny nebo dce­ry. Za­chráni­li by pou­ze sami se­be, ale z té země by byla pusti­na. 17 Kdybych na tu zemi přive­dl meč a ne­chal ho tou zemí pro­cházet, takže bych z ní vy­hla­dil lidi i do­by­tek, 18 pak – ja­kože jsem živ, praví Panovník Hos­po­din – i kdy­by v ní byli tito tři muži, ne­moh­li by za­chránit ani vlastní syny a dce­ry. Za­chráni­li by pou­ze sami se­be. 19 Kdybych na tu zemi po­slal mor a vy­lil na ni svůj hněv až do krve, takže bych z ní vy­hla­dil lidi i do­by­tek, 20 pak – ja­kože jsem živ, praví Panovník Hos­po­din – i kdy­by v ní byli Noe, Daniel a Job, ne­moh­li by za­chránit ani vlastního syna nebo dce­ru. Za­chráni­li by svou sprave­dlností pou­ze sami se­be. 21 Nuže, tak praví Panovník Hos­po­din: Co teprve, až na Je­ruzalém pošlu své čtyři kruté sou­dy – meč, hlad, dravou zvěř a mor – abych z něj vy­hla­dil lidi i do­by­tek! 22 Přesto v něm ale zůstane hrstka přeživších, kteří od­tud vy­vedou své syny a dce­ry. Hle – už k vám při­cházejí! Až uvi­dí­te je­jich způso­by a je­jich skutky, do­jdete útě­chy po tom neštěstí, které jsem uve­dl na Je­ruzalém – po všem tom neštěstí, které jsem na něj uve­dl. 23 Až uvi­dí­te je­jich způso­by a je­jich skutky, do­jdete díky nim úlevy, ne­boť po­zná­te, že nic z to­ho, co jsem v tom městě uči­nil, ne­bylo bez příči­ny, praví Panovník Hospodin.“

Bible21Ezechiel14

Překlad „Bible21Klikněte pro další prěklady

Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s.
Použité s láskavým zvolením vydavateľa. Všetky práva vyhradené.

Bible21, King James Version, Ekumenický, Evanjelický, Roháček