Bible21 › Soudců › 20

Soudců

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21

Benjamínská válka1 Nato všich­ni Iz­rael­ci od Danu až po Beer-še­bu i ti z gi­leád­ského kraje vy­razi­li jako je­den muž před Hos­po­di­na do Micpy, kde se shro­máž­di­la ce­lá obec. 2 Do shro­máždění Božího lidu se do­stavi­li vůd­cové vše­ho lidu ze všech iz­rael­ských kmenů – 400 000 pěších bo­jovníků. 3 (To, že se Iz­rael­ci seš­li v Micpě, se ovšem do­slech­li také Ben­jamín­ci. ) Synové Iz­rae­le se pta­li: „Řekně­te, jak se ta hroz­ná věc stala.“ 4 Onen levi­ta, manžel té za­vražděné že­ny, od­po­věděl: „Přišel jsem se svou družkou přeno­covat do ben­jamín­ské Gi­be­je. 5 Gi­bejští měšťané mě ale tu noc na­pad­li. Obklíči­li mě v do­mě a chtě­li mě za­vraž­dit. Mou družku znásilni­li tak, že zemře­la. 6 Vzal jsem ji, rozřezal a ro­ze­s­lal do všech krajů iz­rael­ského dě­dictví, pro­tože spá­cha­li v Iz­rae­li zvrh­lost a hanebnost! 7 Hle, vy všich­ni jste synové Iz­rae­le. Po­raď­te se a na místě rozhodněte.“ 8 Nato vše­chen lid po­vstal jako je­den muž se slovy: „Nikdo z nás ne­půjde do­mů, nikdo se ne­vrátí do svého příbytku. 9 S Gi­bejí naloží­me tak­to: Bu­de­me losovat 10 a ve všech iz­rael­ských kmenech vy­be­re­me deset mužů ze sta, sto z tisíce a tisíc z deseti­tisíce, aby záso­bova­li voj­sko. To se vy­praví na ben­jamín­skou Gi­beu, aby po­msti­lo tu ne­výs­lovnou hanebnost, kte­rou spá­cha­li v Izraeli.“ 11 Všich­ni Iz­rael­ci se tedy svorně jako je­den muž shro­máž­di­li pro­ti tomu měs­tu. 12 Iz­rael­ské kme­ny pak do ce­lého kmene Ben­jamín vy­s­laly muže se slovy: „Co se to u vás stalo za hroz­nou věc? 13 Hned nám ty gi­bej­ské niče­my vy­dej­te, ať je za­bi­je­me a vy­mýtí­me zlo z Izraele.“ Benjamínci ale své iz­rael­ské bra­t­ry nemíni­li po­s­lech­nout. 14 Stáh­li se ze svých měst ke Gi­be­ji, aby pro­ti Iz­rael­cům vy­táh­li do bo­je. 15 Toho dne se z měst na­hlási­lo 26 000 ben­jamín­ských bo­jovníků kro­mě sed­mi set zna­meni­tých mužů, kteří se na­hlási­li z Gi­be­je. 16 V ce­lém tom voj­s­ku bylo sedm set zna­meni­tých mužů, leváků, z ni­chž každý stří­lel z pra­ku navlas přes­ně a ne­mi­nul. 17 Z Iz­rael­ců (bez Ben­jamí­na) se na­hlási­lo 400 000 bo­jovníků, samých udatných mužů. 18 Zve­dli se a táh­li do Bet-elu, aby se do­tazova­li Bo­ha: „Kdo z nás má vy­táhnout do boje pro­ti Ben­jamín­cům jako první?“ Hospodin jim ře­kl: „První bude Juda.“ 19 Iz­rael­ci tedy ráno vsta­li a po­loži­li se pro­ti Gi­be­ji. 20 Za­tím­co se ale před Gi­be­ou ši­kova­li k bitvě pro­ti Ben­jamínovi, 21 Ben­jamín­ci vy­razi­li z Gi­be­je a po­bi­li toho dne 22 000 Iz­rael­ců. 22 Když se pak iz­rael­ské voj­sko vzchopi­lo, seši­kova­li se znovu k bitvě na stejném místě jako prvního dne. 23 (Iz­rael­ci to­tiž před­tím šli a pla­ka­li před Hos­po­di­nem až do veče­ra. Pta­li se Hos­po­di­na: „Má­me jít znovu do boje pro­ti našim bra­trům Benjamíncům?“ a Hos­po­din od­po­věděl: „Jdě­te pro­ti nim.“) 24 A tak druhého dne Iz­rael­ci za­útoči­li na Ben­jamín­ce. 25 Ti jim ale i druhého dne vy­razi­li z Gi­be­je na­pro­ti a po­bi­li dalších 18 000 Iz­rael­ců oz­bro­jených mečem. 26 Všich­ni Iz­rael­ci pak s ce­lým voj­s­kem táh­li do Bet-elu. Když tam přiš­li, sedě­li toho dne s pláčem před Hos­po­di­nem, posti­li se až do veče­ra a přináše­li Hos­po­di­nu zápalné a pokojné obě­ti. 27 Iz­rael­ci se teh­dy do­tazova­li Hos­po­di­na, ne­boť tam v té době byla Truh­la Boží smlou­vy. 28 Pin­chas, syn Ele­aza­ra, syna Áro­nova, stál před ní a ptal se: „Má­me jít znovu do boje pro­ti našim bra­trům Ben­jamín­cům, ane­bo má­me přestat?“ „Jděte,“ od­po­věděl Hos­po­din. „Zít­ra je vy­dám do vašich rukou.“ 29 Iz­rael teh­dy ro­ze­stavil ko­lem Gi­be­je zálo­hy. 30 Třetího dne Iz­rael­ci vy­táh­li pro­ti Ben­jamín­cům a seši­kova­li se před Gi­bejí jako už dva­krát před­tím. 31 Ben­jamín­ci vy­razi­li pro­ti nim. Vzdá­li­li se od měs­ta a jako už dva­krát před­tím za­ča­li po­bíjet vo­jáky. Na bi­tevním poli a na silnicích do Bet-elu a do Gi­be­je padlo z Iz­rae­le asi třicet mužů. 32 „Poráží­me je jako před­tím! " říka­li si teh­dy Ben­jamín­ci. Iz­rael­ci si ale řek­li: „Utíkej­me, ať je od­láká­me od měs­ta až k silnicím.“ 33 Hlavní voj Iz­rael­ců tedy ustou­pil a znovu se seši­koval v Baal-ta­ma­ru. Iz­rael­ská zálo­ha za­tím vy­razi­la ze svého stanoviště západně od Gi­be­je. 34 Deset tisíc zna­meni­tých mužů z ce­lého Iz­rae­le podnik­lo přímý útok na Gi­beu. Str­hl se prudký boj. Ben­jamín­ci vůbec ne­vědě­li, jaká po­hro­ma se blíží. 35 Hos­po­din teh­dy Ben­jamí­na před Iz­rae­lem po­razil. Ono­ho dne synové Iz­rae­le po­bi­li 25 100 ben­jamín­ských mužů, samých bo­jovníků. 36 Ben­jamínovi synové vi­dě­li, že jsou poraženi. Izraelci ustou­pi­li před Ben­jamínem jen pro­to, že počíta­li se zálo­hou, kte­rou u Gi­be­je na­straži­li. 37 Muži ze zálo­hy rych­le vpad­li do Gi­be­je, roz­vi­nu­li se a po­bi­li ce­lé město ostřím meče. 38 Iz­rael­ci mě­li se zálo­hou do­mlu­veno: „Až za­čne z měs­ta stou­pat ob­lak dý­mu, 39 Iz­rael­ci se v bitvě otočí.“ Benjamínci právě za­ča­li Iz­rael­ce po­bíjet (padlo už asi třicet mužů), a tak si řek­li: „­Jis­tě, poráží­me je jako v před­chozí bitvě!“ 40 Z měs­ta ale za­čal stou­pat ob­lak dý­mu. Ben­jamín­ci se otoči­li a hle – z měs­ta stoupá k nebi dým jako ze zápalné obě­ti! 41 Vtom se hlavní voj Iz­rael­ců ob­rá­til. Když Ben­jamín­ci vi­dě­li, jaká po­hro­ma se blíží, zhro­zi­li se. 42 Dali se před Iz­rael­ci na útěk směrem k pouš­ti, ale bo­jovníci z měs­ta je do­stih­li, a tak je po­bíje­li z obou stran. 43 Obklíči­li Ben­jamín­ce a neúnavně je pronásledova­li až na východ od Gi­be­je, kde je roz­drti­li. 44 Osmnáct tisíc Ben­jamín­ců, samých udatných mužů, tam padlo. 45 Ostatní se dali na útěk do pouště k Ri­mon­ské skále, ale Iz­rael­ci jich na silnicích do­stih­li ještě pět tisíc. Hna­li je až ke Gi­do­mu, kde z nich dva tisíce po­bi­li. 46 A tak toho dne na­ko­nec padlo 25 000 ben­jamín­ských bo­jovníků, samých udatných mužů. 47 Šesti stům mužů se ale podaři­lo utéct do pouště k Ri­mon­ské skále, kde zůsta­li čtyři měsíce. 48 Iz­rael­ci se pak vrá­ti­li a vy­bíje­li všech­na ben­jamín­ská měs­ta ostřím meče, včetně do­bytka a vše­ho, nač na­razi­li. Všech­na měs­ta, na něž na­razi­li, vy­pá­li­li.