Bible21 › Soudců › 1

Soudců

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21

Dobývání zbytku země1 Po Jo­zuově smrti se synové Iz­rae­le pta­li Hos­po­di­na: „Kdo z nás má vy­táhnout do boje pro­ti Kananej­cům jako první?“ 2 Hos­po­din od­po­věděl: „Ať vy­táh­ne Juda. Hle, dal jsem mu tu zem do rukou.“ 3 Kmen Juda pak ře­kl svým bra­trům ze Ši­me­o­na: „Po­jď­te s ná­mi do naše­ho podílu bo­jovat pro­ti Kananej­cům. My pak zase půjde­me s vá­mi do vaše­ho podílu.“ Kmen Ši­me­on s ním tedy šel. 4 Juda vy­táhl a Hos­po­din vy­dal Kananej­ce i Pe­ri­zej­ce do je­jich ru­kou. Po­bi­li jich v Be­z­e­ku 10 000. 5 Tam také na­razi­li na Ado­ni-be­z­e­ka a bo­jova­li s ním. Kananej­ce i Pe­ri­zej­ce po­bi­li, 6 ale Ado­ni-be­z­ek uprchl. Pronásledova­li ho, a když ho do­pad­li, use­ka­li mu pal­ce na ru­kou i na no­hou. 7 Ado­ni-be­z­ek teh­dy ře­kl: „Se­dm­desát králů s use­kaný­mi pal­ci na ru­kou i na no­hou sbíralo drob­ty pod mým sto­lem. Jak jsem jednal, tak mi Bůh odplatil.“ Od­ve­dli ho do Je­ruzalé­ma a tam zemřel. 8 Synové Judy za­útoči­li také na Je­ruzalém a do­by­li ho. Vy­bi­li město ostřím meče a vy­pá­li­li. 9 Po­tom se­stou­pi­li, aby bo­jova­li pro­ti Kananej­cům byd­lícím v horách, v Nege­vu a v pod­hůří. 10 Vy­táh­li také pro­ti Kananej­cům obývajícím Hebron (dříve na­zývaný Ki­ri­at-ar­ba), kde po­razi­li Šešaje, Achi­ma­na a Tal­maje. 11 Od­tam­tud kmen Juda vy­táhl pro­ti obyva­te­lům De­bi­ru (dříve na­zývané­mu Ki­ri­at-sefer). 12 Káleb teh­dy ře­kl: „Kdo udeří na Ki­ri­at-sefer a do­bu­de ho, tomu dám za ženu svou dce­ru Aksu.“ 13 Do­byl ho Otniel, syn Kále­bova mladšího bra­t­ra Kena­ze, a tak mu dal svou dce­ru Aksu za ženu. 14 Jednou za ním přiš­la a nabáda­la ho, ať jejího otce žádá o po­le. Když se­se­dla z osla, Káleb se jí ze­ptal: „Co bys ráda?“ 15 „­Dej mi, pro­sím, dárek,“ od­po­vědě­la. „Vž­dyť jsi mi dal zem v negev­ské pouš­ti. Kéž bys mi dal studánky s vodou.“ A tak jí dal studánky – Horní i Dolní Gulot. 16 S Ju­dový­mi syny vy­táh­li z Pal­mového měs­ta do jud­ské pouště na jih od Ara­du také po­tom­ci Mo­jžíšova tchá­na, Kenij­ce. Když tam do­razi­li, usíd­li­li se mezi místní­mi. 17 Juda ale táhl se svým bra­t­rem Ši­me­o­nem dál, vy­bi­li Kananej­ce byd­lící v Cefa­tu a vy­hu­bi­li je jako pro­klaté. To město pro­to do­stalo jméno Chor­ma, Klat­ba. 18 Juda dobýval také Ga­zu, Aške­lon, Ekron a je­jich oko­lí, 19 ale ne­dokázal obyva­te­le níži­ny vy­hnat, pro­tože mě­li že­lez­né vo­zy. Hos­po­din však byl s Ju­dou, a tak se mu podaři­lo za­brat po­hoří. 20 Hebron dali pod­le Mo­jžíšova slova Kále­bovi a ten od­sud vy­hnal tro­jici Ana­kových synů. 21 Synové Ben­jamínovi ale ne­vy­hna­li Je­bu­sej­ce byd­lící v Je­ruzalémě, a tak Je­bu­sej­ci ži­jí v Je­ruzalémě spo­lu s Ben­jamín­ci až dodnes. 22 Také Josefovi po­tom­ci vy­táh­li, a to na Bet-el, a Hos­po­din byl s ni­mi. 23 Když vy­s­la­li muže, aby pro­zkou­ma­li Bet-el (dříve na­zývaný Luz), 24 uvi­dě­li zvědové z měs­ta vy­cházet nějakého muže. „Ukaž nám, pro­sím, kudy do města,“ řek­li mu, „a za­chová­me se k to­bě milosrdně.“ 25 Ukázal jim te­dy, kudy do měs­ta, a oni to město vy­bi­li ostřím meče. Toho muže ale i s ce­lou ro­di­nou pro­pusti­li. 26 Ode­šel pak do země Cheti­tů, vy­stavěl město, na­zval je Luz a tak se jmenuje až dodnes. 27 Kmen Mana­ses ale ne­byl s to dobýt Bet-še­an ani Taana­ch s je­jich ves­nice­mi. Ne­vy­hna­li ani obyva­te­le Do­ru, Ji­ble­a­mu a Megi­da s je­jich ves­nice­mi. Kananej­ci to­tiž byli roz­hodnu­ti v té zemi zůstat. 28 Když Iz­rael pozdě­ji ze­sí­lil, podro­bil Kananej­ce nu­ceným pracím, ale úplně se jich ne­z­bavil. 29 Efraim ne­byl s to vy­hnat Kananej­ce byd­lící v Ge­ze­ru, a tak zůsta­li Kananej­ci byd­let mezi ni­mi. 30 Za­bulon ne­byl s to vy­hnat obyva­te­le Ki­t­ro­nu ani Na­halo­lu, a tak zůsta­li Kananej­ci byd­let mezi ni­mi; byli však podro­beni nu­ceným pracím. 31 Ašer ne­byl s to vy­hnat obyva­te­le Akka, Si­do­nu, Achlabu, Achzi­bu, Chel­by, Afe­ku ani Re­cho­bu. 32 Aše­rov­ci se tedy usíd­li­li upro­střed kananej­ských obyva­tel země, pro­tože je ne­dokáza­li vy­hnat. 33 Neftalí ne­vy­hnal obyva­te­le Bet-še­meše ani Bet-ana­tu, a tak se usíd­lil upro­střed kananej­ských obyva­tel země. Pozdě­ji však podro­bi­li obyva­te­le Bet-še­meše a Bet-ana­tu nu­ceným pracím. 34 Syny Danovy za­tlači­li Emo­rej­ci do hor; vůbec je nene­cha­li se­stou­pit do níži­ny. 35 Emo­rej­ci byli roz­hodnu­ti zůstat v Har-che­resu, v Ajalo­nu i v Šaal­bi­mu. Teprve když vzrost­la moc domu Josefova, byli podro­beni nu­ceným pracím. 36 Emo­rej­ská hranice ve­dla od průs­myku Akra­bim, od Sely výše.