Bible21 › Soudců › 7

Soudců

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21

Za Hospodina a Gedeona1 Ráno se pak Je­rub-baal (to­tiž Ge­de­on) s ce­lým svým voj­s­kem utá­bořil u pra­mene Cha­rod. Tá­bor Mi­dián­ců ležel se­verně od nich, v údo­lí pod vr­chem Mo­re. 2 Hos­po­din ře­kl Ge­de­o­novi: „Máš pří­liš velké voj­sko. Ne­mo­hu jim vy­dat Mi­dián­ce do ru­kou, aby se Iz­rael ne­chlu­bil na můj účet a neříkal: ‚Zvítězi­li jsme díky své síle.‘ 3 Pro­to teď k voj­s­ku pro­vo­lej: ‚Kdo má obavy nebo strach, ať se vrátí do­mů a ode­jde z po­hoří Gilboa!‘ “ 22 000 mužů se teh­dy vrá­ti­lo a 10 000 zůstalo. 4 Hos­po­din ře­kl Ge­de­o­novi: „Voj­sko je stále pří­liš velké. Za­veď je do­lů k vodě a tam ti je pro­tříbím. O kom řeknu: ‚Půjde s tebou,‘ ten s te­bou půjde. O kom řeknu: ‚Ne­půjde s tebou,‘ ten nepůjde.“ 5 Od­ve­dl tedy voj­sko do­lů k vodě. Tam Hos­po­din Ge­de­o­novi ře­kl: „Všech­ny, kdo chlem­tají vodu jako pes, od­děl od těch, kdo si k pi­tí kleknou.“ 6 Tři sta mužů chlem­talo vodu z ruky a všich­ni ostatní si k pi­tí klek­li. 7 Hos­po­din ře­kl Ge­de­o­novi: „S tě­mi tře­mi sty muži, kteří chlem­ta­li, vás za­chráním a vy­dám ti Mi­dián­ce do ru­kou. Zby­tek voj­s­ka může jít domů.“ 8 Ge­de­on tedy po­slal zby­tek Iz­rael­ců do­mů a po­ne­chal si jen těch tři sta mužů. Ti převza­li od zbytku voj­s­ka je­jich záso­by a be­raní ro­hy. Mi­dián­ský tá­bor ležel dole v údo­lí. 9 Té noci Hos­po­din ře­kl Ge­de­o­novi: „Vstaň a sejdi do tá­bo­ra, ne­boť jsem ti ho vy­dal do ru­kou. 10 Bo­jíš-li se tam jít sám, vez­mi si s se­bou zbrojnoše Pu­ru. 11 Až us­lyšíš, co si v tá­boře ří­kají, os­mělíš se k útoku.“ Sešel tedy se svým zbrojnošem Pu­rou až k oz­bro­jeným hlídkám na kra­ji tá­bo­ra. 12 Mi­dián­ců, Amale­kov­ců a všech východních národů leže­lo v údo­lí jako ko­bylek! I je­jich vel­bloudů bylo bez­poč­tu, jako je pís­ku na bře­hu moře. 13 Jakmi­le Ge­de­on přišel, za­s­le­chl, jak je­den vo­ják vy­práví druhé­mu svůj sen: „Víš, zdál se mi ta­kový sen: Vi­děl jsem, jak se na mi­dián­ský tá­bor va­lil pe­cen ječného chle­ba. Do­stal se až ke stanu a vrazil do něj tak, že ho převrá­til vzhů­ru no­ha­ma a zbořil.“ 14 Na to mu ten druhý od­po­věděl: „To může být jen meč Iz­rael­ce Ge­de­o­na, syna Jo­ašova. Bůh mu dal do ru­kou Mi­dián­ce a ce­lý tábor!“ 15 Když Ge­de­on us­lyšel ten sen i jeho výklad, poklo­nil se Bo­hu. Vrá­til se do iz­rael­ského tá­bo­ra a zvo­lal: „Vzhů­ru! Hos­po­din vy­dal mi­dián­ský tá­bor do vašich rukou!“ 16 Těch tři sta mužů roz­dě­lil do tří od­dílů, každé­mu dal do ru­kou be­raní roh a prázdný džbán a do toho džbánu po­cho­deň. 17 Pak jim naří­dil: „Sle­duj­te mě a dě­lej­te, co já. Až do­jdu k okra­ji tá­bo­ra, udě­lej­te přes­ně to, co já. 18 Jakmi­le se svý­mi muži za­trou­bím na roh, i vy ko­lem ce­lého tá­bo­ra za­čně­te trou­bit na rohy a křičet: Za Hos­po­di­na a Gedeona!“ 19 Na za­čátku půlnoční hlídky, právě když se ro­ze­stavěly stráže, došel Ge­de­on se stovkou mužů k okra­ji tá­bo­ra. Vtom za­trou­bi­li na rohy a roz­bi­li džbá­ny, které si nes­li. 20 Všech­ny tři od­díly za­trou­bi­ly na rohy a roz­bi­ly džbá­ny. V levé ruce drže­li po­chodně, v pravé be­raní rohy a křiče­li: „­Mečem za Hos­po­di­na a Gedeona!“ 21 A jak tam stá­li seřazeni oko­lo tá­bo­ra, ce­lý tá­bor za­čal zděšeně po­bíhat a s křikem pr­chat. 22 Jakmi­le za­trou­bi­lo těch tři sta be­raních ro­hů, Hos­po­din po ce­lém tá­boře ob­rá­til meč jedno­ho muže pro­ti druhé­mu. Ce­lé to voj­sko se dalo na útěk směrem k Bet-ši­tě, směrem na Ce­re­ru, až ke bře­hu u Abel-me­cho­ly na­pro­ti Taba­tu. 23 Iz­rae­lští muži z Neftalí­ma, Aše­ra a z ce­lého Mana­se­se byli po­vo­láni, aby Mi­dián­ce pronásledova­li. 24 Ge­de­on také ro­ze­s­lal po­s­ly po ce­lém po­hoří Efraim s roz­kazem: „Se­stup­te z hor odříz­nout Mi­dián­ce! Ob­saď­te jim jordán­ské bro­dy až k Bet-baře.“ Všich­ni Efrai­mští muži se tedy shro­máž­di­li a za­bra­li jordán­ské bro­dy až k Bet-baře. 25 Pronásledova­li Mi­dián­ce a za­ja­li dva je­jich ve­li­te­le, Ore­ba (to­tiž Havra­na) a Ze­e­ba (to­tiž Vlka). Ore­ba po­pravi­li u Havraní skály a Ze­e­ba u Vlčího lisu. Ore­bovu a Ze­e­bovu hlavu pak při­nes­li Ge­de­o­novi na druhou stranu Jordánu.