Bible21 › Genesis › 40

Genesis

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36
• 37
• 38
• 39
• 40
• 41
• 42
• 43
• 44
• 45
• 46
• 47
• 48
• 49
• 50

Číšník a pekař1 Po nějaké době se číšník a pe­kař egyptského krále pro­hřeši­li pro­ti své­mu pánu, krá­li Egyp­ta. 2 Fa­rao se rozhněval na oba své dvořa­ny – na vrch­ního číšníka i na vrch­ního pe­kaře – 3 a dal je do vězení v do­mě ve­li­te­le stráže, na stejné místo v žaláři, kde byl vězněn Josef. 4 Ve­li­tel stráže je svěřil do Josefovy péče. Když už byli ve vězení dlouho, 5 oba dva – číšník i pe­kař egyptského krále, kteří byli uvězněni v žaláři – mě­li sen. Každý měl téže noci svůj sen, každý s vlastním význa­mem. 6 Když k nim Josef ráno přišel, po­hlé­dl na ně a hle, byli smutní. 7 Ze­ptal se tedy fa­rao­nových dvořanů uvězněných spo­lu s ním v do­mě jeho pá­na: „Pro­č se dnes tváří­te tak nešťastně?“ 8 Od­po­vědě­li mu: „Mě­li jsme sen a není tu, kdo by ho vyložil.“ Josef jim ře­kl: „Ne­pa­tří snad výkla­dy Bo­hu? Pro­sím, vy­právěj­te mi je.“ 9 Vrch­ní číšník tedy Josefovi vy­právěl svůj sen: „Hle, ve snu jsem před se­bou vi­děl vinný keř 10 a na něm tři výhonky. Na keři vy­razi­ly pu­pe­ny, po­tom kvě­ty a na­ko­nec zralé hroz­ny. 11 Měl jsem v ruce fa­raonův po­hár, a tak jsem ty hroz­ny tr­hal a vy­mačkával je do fa­rao­nova po­há­ru. Pak jsem ten po­hár podal faraonovi.“ 12 Josef mu ře­kl: „To­to je výklad toho snu: Ty tři výhonky jsou tři dny. 13 Už za tři dny tě fa­rao před­vo­lá a vrátí ti tvůj úřad. Bu­deš fa­rao­novi podávat po­hár, jako jsi to dělával, když jsi býval jeho číšníkem. 14 Až se ti však po­ve­de dobře, pa­ma­tuj na mě. Pro­kaž mi pro­sím las­kavost, aby ses o mně zmínil fa­rao­novi a do­stal mě od­sud ven. 15 Byl jsem sprostě une­sen ze země Hebrej­ů a ani zde jsem ne­u­dělal nic, za co bych měl být vsazen do jámy!“ 16 Když vrch­ní pe­kař vi­děl, jak dob­rý to byl výklad, ře­kl Josefovi: „I já jsem měl sen. Hle, měl jsem na hlavě tři proutěné košíky. 17 V tom, který byl navrchu, bylo nej­různější pečivo připra­vené pro fa­rao­na, ale ptáci mi je z košíku na hlavě klovali.“ 18 Josef od­po­věděl: „To­to je výklad toho snu: Ty tři koše jsou tři dny. 19 Už za tři dny tě fa­rao připraví o hlavu – po­věsí tě na kůl a ptáci z tebe bu­dou klovat maso!“ 20 Třetího dne pak měl fa­rao na­ro­zeni­ny a vy­stro­jil všem svým služebníkům hosti­nu. Teh­dy před oči­ma svých služebníků před­vo­lal vrch­ního číšníka i vrch­ního pe­kaře. 21 Vrch­ní­mu číšní­kovi vrá­til jeho úřad, takže znovu podával po­hár fa­rao­novi, 22 ale vrch­ního pe­kaře dal po­vě­sit na kůl, jak jim to Josef vy­ložil. 23 Vrch­ní číšník ale na Josefa ne­pa­ma­toval. Úplně na něj za­po­mněl.