Bible21 › Skutky › 18

Skutky

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28

Korint1 Po­tom se Pavel vy­dal z Athén do Ko­rin­tu. 2 Tam se setkal s jedním Ži­dem jménem Akvi­la, půvo­dem z Pon­tu, který se s manželkou Pri­s­cillou ne­dávno přis­těhoval z Itá­lie (císař Klau­dius to­tiž naří­dil, že všich­ni Ži­dé mu­sí opustit Řím). Pavel se k nim při­dal, 3 pro­tože jeho ře­mes­lem, stejně jako je­jich, bylo ši­tí stanů. Byd­lel tedy a pracoval u nich 4 a každou so­bo­tu hovořil v syna­go­ze a přesvědčoval Ži­dy i Ře­ky. 5 Když pak z Ma­kedo­nie do­razi­li Si­las a Ti­mo­te­us, Pavel se zce­la od­dal kázání Slova a dokazoval Ži­dům, že Ježíš je Mesiáš. 6 Když mu však odpo­rova­li a rouha­li se, setřá­sl si prach z pláště se slovy: „Vaše krev na vaši hlavu, já jsem od ní čis­tý! Od této chvíle půjdu k pohanům.“ 7 Ode­šel od­tud a vstou­pil do domu jis­tého bo­ha­bojného muže jménem Ti­tus Justus, je­hož dům sou­se­dil se syna­go­gou. 8 Kri­spus, před­sta­vený syna­go­gy, pak s ce­lou svou do­mácností uvěřil Pánu. Stejně tak mno­zí Ko­rinťané, kteří na­s­lou­cha­li Pav­lovi, uvěři­li a dali se pokřtít. 9 Jedné noci Pán ře­kl Pav­lovi ve vi­dění: „Ne­boj se, mluv a ne­mlč! 10 Já jsem s te­bou a nikdo se tě ani ne­do­tkne, aby ti ublížil. Mno­zí v tom­to městě to­tiž patří mně.“ 11 A tak tu Pavel zůstal půl­druhého roku a vy­učoval mezi nimi Boží slovo. 12 Když se však ře­ckým pro­konzu­lem stal Gal­lio, Ži­dé se svorně po­stavi­li pro­ti Pav­lovi a přive­dli ho před soud 13 s žalo­bou: „­Ten­to muž navádí li­di, aby cti­li Boha v roz­po­ru se Zákonem!“ 14 Pavel se chys­tal něco říci, ale Gal­lio se ob­rá­til k Ži­dům: „Ach, vy Ži­dé! Kdy­by šlo o nějaké bez­práví nebo vážný zločin, měl bych důvod vás vy­s­lech­nout. 15 Když se ale přete o slovech a jménech a o vašem Zákoně, vy­řeš­te si to sa­mi. Já ta­kové věci sou­dit nehodlám!“ 16 A s tím je vy­hnal ze soudní síně. 17 Všich­ni se pak vrh­li na před­sta­veného syna­go­gy Sos­te­na a bili ho pří­mo před sou­dem, ale Gal­lio na to vůbec ne­dbal. Návrat do Antiochie a třetí cesta18 Když tam Pavel po­byl ještě něja­kou do­bu, roz­loučil se s bra­t­ry a vy­razil s Pri­s­cillou a Akvi­lou na zpá­teční ces­tu do Sýrie. V Ken­chrej­ích si kvů­li sli­bu, který složil, dal ostříhat vla­sy. 19 Když do­razil do Efesu, ne­chal je oba tam; sám šel do syna­go­gy a hovořil se Ži­dy. 20 Pře­mlou­va­li ho, aby ještě nějaký čas zůstal, ale on ne­svo­lil. 21 Při loučení jim ře­kl: „Bu­de-li Bůh chtít, znovu se k vám vrátím.“ Vy­plul z Efesu 22 a po­té, co přis­tál v Cesa­re­ji, se vy­dal do Je­ruzalé­ma. Tam pozdravil církev a ode­šel do An­ti­o­chie. 23 Když tam strávil nějaký čas, vy­pravil se znovu na ces­tu. Po­stupně pro­cházel Galacii a Frygii a po­si­loval všech­ny učedníky. 24 Do Efesu za­tím přišel je­den Žid jménem Apollo, výmluvný muž a znalec Písma, půvo­dem z Ale­xan­drie. 25 Byl obe­z­ná­men s Pánovou cestou, a tak vrou­cně mlu­vil a přes­ně učil o Ježíši. Znal však jenom Janův křest. 26 Když za­čal směle mlu­vit v syna­go­ze, us­lyše­li ho Pri­s­cil­la s Akvi­lou, vza­li ho k sobě a vy­svět­li­li mu Boží ces­tu ještě přes­ně­ji. 27 Apollo se po­tom chtěl vy­dat do Ře­cka, a tak ho bratři po­vzbu­di­li a na­psa­li učedníkům, aby ho při­ja­li. Když tam do­razil, vel­mi pro­spěl těm, kdo z Boží mi­losti uvěři­li. 28 Mo­cně to­tiž pře­konával Ži­dy, když veřejně dokazoval z Písma, že Ježíš je Mesiáš.