Bible21 › Skutky › 3

Skutky

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28

Co mám, to ti dám1 Petr a Jan se jednou ve tři ho­di­ny šli účastnit odpo­ledních mod­li­teb v chrá­mu. 2 Právě tam byl při­ne­sen je­den muž, chro­mý od na­ro­zení. Každý den ho pokláda­li u chrá­mových vrat zvaných Krásná brá­na, aby si od těch, kdo vcháze­li do chrá­mu, něco vy­že­bral. 3 Když uvi­děl Pet­ra a Ja­na, jak se chys­tají vejít do chrá­mu, pro­sil je o al­mužnu. 4 Petr mu spo­lu s Janem po­hlé­dl do očí a ře­kl: „­Podívej se na nás.“ 5 Když vzhlé­dl, v očekávání, že od nich něco do­stane, 6 Petr mu ře­kl: „Stříbro a zla­to nemám, ale co mám, to ti dám. Ve jménu Ježíše Krista Na­za­retského vstaň a choď!“ 7 Vzal ho za pravou ru­ku, zve­dl ho a do jeho no­hou a klou­bů se ihned vli­la sí­la. 8 Vy­skočil na nohy a za­čal cho­dit. Pak s nimi vešel do chrá­mu, kde se pro­cházel, po­ska­koval a chvá­lil Bo­ha. 9 Všich­ni ho tam vi­dě­li, jak chodí a chválí Bo­ha, 10 a po­zna­li, že je to ten, který sedával a že­bral u Krásné brá­ny. Ohro­meni tím, co se mu stalo, byli úža­sem bez se­be. Čiňte pokání11 Za­tím­co se ten uz­dra­vený mrzák držel Pet­ra a Ja­na, všich­ni se v ohro­mení se­běh­li k nim do Šalo­mou­nova slou­poví. 12 Když to Petr uvi­děl, pro­mlu­vil k li­du: „Iz­rae­li­té, pro­č se tomu diví­te? Pro­č na nás hledí­te, jako bychom svou vlastní mo­cí nebo zbožností způso­bi­li, že ten­to muž chodí? 13 Bůh Abraha­ma, Izáka a Jáko­ba, Bůh našich ot­ců, oslavil svého služebníka Ježíše, je­hož jste sami vy­da­li a za­vrh­li před Pi­lá­tem, který ho chtěl pro­pustit. 14 Svatého a sprave­dlivého jste za­vrh­li a místo něj jste si vy­žáda­li vraha. 15 Dárce živo­ta jste za­bi­li, ale Bůh ho vzkřísil z mrt­vých a my jsme toho svědky. 16 Bylo to jeho jméno, co na základě ví­ry v něj dalo sílu to­muto muži, kterého vi­dí­te a zná­te. Ano, ví­ra, která se opírá o něj, ho před vaši­ma oči­ma úplně uz­dravi­la. 17 Bratři, vím, že jste to uděla­li z ne­vědo­mosti stejně jako vaši vůd­cové. 18 Bůh to do­pustil, aby se na­plni­lo, co před­po­věděl ús­ty všech svých pro­roků: že Mesiáš bude trpět. 19 Pro­to čiň­te pokání a ob­rať­te se, aby vaše hří­chy byly smazá­ny a od Hos­po­di­na přišel čas odpoči­nutí, 20 až k vám pošle ohlášeného Mesiáše – Ježíše, 21 který za­tím mu­sí zůstat v nebi až do ča­su nápravy všech věcí, jak o tom Bůh od věků mlu­vil ús­ty všech svých svatých pro­roků. 22 Už Mo­jžíš ře­kl našim ot­cům: ‚Hos­po­din, váš Bůh, vám vzbudí z vašich bra­trů Pro­roka, jako jsem já – toho po­s­lou­chej­te. 23 Každý, kdo by toho Pro­roka ne­po­s­le­chl, bude vy­ob­cován z lidu.‘ 24 Také Sa­muel a všich­ni pro­ro­ci po něm před­po­vída­li tyto dny. 25 Vy jste synové pro­roků a smlou­vy, kte­rou Bůh uzavřel s naši­mi ot­ci, když ře­kl Abraha­movi: ‚Ve tvém se­meni do­jdou požeh­nání všech­na poko­lení země.‘ 26 Když Bůh vzkřísil svého Služebníka, po­slal ho v první řadě k vám, aby při­ne­sl požeh­nání každé­mu, kdo se od­vrátí od svých špatností.“