Bible21Skutky28

Skutky

Na Maltě1 Když jsme se za­chráni­li, zjisti­li jsme, že se ten os­t­rov jmenuje Mal­ta. 2 Do­mo­rod­ci se k nám za­chova­li ne­o­byčejně las­kavě. Za­pá­li­li oheň a všech­ny nás k ně­mu po­zva­li, pro­tože prše­lo a bylo chladno. 3 Pavel na­sbíral hro­ma­du roští. Když přikládal na oheň, za­kous­la se mu do ruky zmi­je uni­kající před žárem. 4 Když do­mo­rod­ci uvi­dě­li, jak mu od ruky visí had, říka­li si: „­Ten člověk je urči­tě vrah! Za­chránil se z moře, ale Sprave­dlnost ho nene­cha­la naživu.“ 5 Pavel však hada setřá­sl do ohně a nic zlého se mu ne­stalo. 6 Do­mo­rod­ci očekáva­li, že oteče ane­bo náhle padne mr­tev. Když ale dlouho če­ka­li a vi­dě­li, že se mu nic zlého ne­děje, změni­li názor a za­ča­li ří­kat, že je to bůh. 7 V těch mís­tech měl po­zemky přední muž toho os­t­rova jménem Pu­b­lius. Ten nás při­jal a po tři dny nás přá­tel­s­ky hostil. 8 Pu­b­liův otec byl právě na lůžku sužován ho­rečkou a úplavicí. Pavel ho navštívil, po mod­lit­bě na něj vložil ruce a uz­dravil ho. 9 Po té udá­losti za­ča­li při­cházet i ostatní ne­mo­cní z toho os­t­rova a byli uz­dravováni. 10 Za­hrnu­li nás mno­ha po­cta­mi, a když jsme mě­li vy­plout, naloži­li nám, co jsme po­tře­bova­li. Konečně Řím11 Po třech měsících jsme od­tud vy­plu­li na ale­xan­drij­ské lodi se zna­kem Blížen­ců, která na tom os­t­rově zůsta­la přes zi­mu. 12 Na tři dny jsme za­stavi­li v Syra­ku­sách, 13 odkud jsme pokračova­li do Regia. Po jednom dni se zve­dl jižní vítr, a tak jsme dalšího dne přis­tá­li v Pu­teo­lech. 14 Tam jsme nalez­li bra­t­ry a na je­jich po­zvání jsme u nich tý­den zůstali. A tak jsme do­razi­li do Ří­ma. 15 Když o nás us­lyše­li tamější bratři, vy­š­li nám na­pro­ti až k Appi­ově tržiš­ti a další ke Třem krčmám. Jakmi­le je Pavel uvi­děl, vzdal díky Bohu a nabyl od­vahy. 16 V Římě Pavel do­stal po­vo­lení byd­let v sou­kro­mí s vo­jákem, který ho hlídal. 17 Po třech dnech Pavel svo­lal místní ži­dov­ské před­sta­vené. Když se seš­li, ře­kl jim: „Bratři, ačko­li jsem se ni­jak ne­pro­vi­nil pro­ti naše­mu lidu ani pro­ti ot­cov­ským zvykům, byl jsem v Je­ruzalémě za­tčen a vy­dán Ří­manům. 18 Ti mě po výs­le­chu chtě­li pro­pustit s tím, že jsem ne­spá­chal nic, za co bych za­s­loužil smrt. 19 Ži­dé však byli pro­ti, a tak jsem byl nu­cen od­vo­lat se k císaři – ovšem ne pro­to, abych žaloval na svůj národ. 20 Po­zval jsem vás te­dy, abychom se po­zna­li a pro­mlu­vi­li spo­lu, ne­boť jsem tím­to řetězem spoután kvů­li na­dě­ji Izraele.“ 21 Od­po­vědě­li mu: „Ne­do­sta­li jsme o to­bě žádný do­pis z Jud­s­ka a nikdo z bra­trů k nám ne­přišel se zprávou nebo žalo­bou na te­be. 22 Chce­me si však po­s­lech­nout tvé názo­ry; o té se­ktě to­tiž ví­me, že je vše­o­be­cně odmítána.“ 23 V den, který mu urči­li, se jich u něj doma sešlo ještě více. Vy­kládal jim a svědčil o Božím králov­ství a od rá­na až do veče­ra je z Mo­jžíšova záko­na a Pro­roků přesvědčoval o Ježíši. 24 Něk­teří se jeho slovy dali přesvědčit, ale jiní ne­věři­li. 25 Když se ne­moh­li shodnout a za­ča­li se roz­cházet, Pavel jim po­věděl ještě to­to: „­Duch svatý správně ře­kl našim ot­cům skrze pro­roka Iza­iáše: 26 ‚Jdi k to­muto lidu a řekni: Sluchem us­lyší­te, ale nepochopíte, zrakem uvi­dí­te, ale ne­pro­hlédnete. 27 Ne­boť srd­ce to­ho­to lidu ztvrdlo; ušima ztěžka slyše­li a oči pevně zavřeli, jen aby oči­ma ne­u­vi­dě­li, uši­ma neuslyšeli, srdcem ne­po­chopi­li a ne­ob­rá­ti­li se, abych je ne­mohl uzdravit.‘ 28 Pro­to věz­te, že Boží spása byla po­s­lá­na po­hanům. Oni uslyší!“ 30 Pavel pak zůstal ce­lé dva roky ve vlastním pronájmu a při­jí­mal všech­ny, kdo za ním při­cháze­li. 31 Kázal o Božím králov­ství a učil o Pánu Ježíši Kri­stu se vší smě­lostí a bez překážek.

Bible21Skutky28

Překlad „Bible21Klikněte pro další prěklady

Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s.
Použité s láskavým zvolením vydavateľa. Všetky práva vyhradené.

Bible21, King James Version, Ekumenický, Evanjelický, Roháček