Bible21 › Skutky › 9

Skutky

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28

Proč mě pronásleduješ?1 Saul stále ještě chr­lil smr­telné výhrůžky pro­ti Pánovým učedníkům. Šel za ve­leknězem 2 a vy­žádal si od něj lis­ty pro syna­go­gy v Da­mašku, aby tam mohl vy­hledat přívržen­ce té Ces­ty – jak muže, tak že­ny – a přivést je v pou­tech do Je­ruzalé­ma. 3 Když už se cestou blížil k Da­mašku, náhle ho obklopi­lo svět­lo z ne­be. 4 Padl na zem a us­lyšel hlas: „Sau­le, Sau­le, pro­č mě pronásleduješ?“ 5 Ze­ptal se: „Kdo jsi, Pane?“ Ten od­po­věděl: „Já jsem Ježíš, kterého ty pronásle­duješ. 6 Vstaň a jdi do měs­ta; tam se do­zvíš, co máš dělat.“ 7 Muži v Saulově do­pro­vo­du zůsta­li stát bez hlesu; slyše­li to­tiž hlas, ale niko­ho ne­vi­dě­li. 8 Když se Saul zve­dl ze země, otevřel oči, ale nic ne­vi­děl. Mu­se­li ho do Da­mašku od­vést za ru­ku. 9 Po tři dny ne­vi­děl, ne­je­dl ani ne­pil. 10 V Da­mašku žil je­den učedník jménem Ananiáš. Pán ho ve vi­dění os­lovil: „Ananiáši!“ Odpověděl: „Z­de jsem, Pane.“ 11 Pán mu ře­kl: „Vstaň a jdi do ulice zvané Přímá. V Ju­dově do­mě na­jdeš Sau­la z Tar­su – hle, právě se mod­lí 12 a ve vi­dění spatřil muže jménem Ananiáš, jak jde k ně­mu a vkládá na něj ru­ku, aby prohlédl.“ 13 Ananiáš namí­tl: „Pane, slyšel jsem od mno­ha li­dí, ko­lik zla ten muž na­pá­chal tvým svatým v Je­ruzalémě! 14 A teď má i zde od vrch­ních kněží po­věření, aby spoutal všech­ny, kdo vzývají tvé jméno!“ 15 Pán mu však ře­kl: „Jdi, ne­boť je to má vy­vo­lená nádo­ba – bude přinášet mé jméno národům, králům i synům Iz­rae­le 16 a já mu ukážu, ko­lik mu­sí vy­trpět pro mé jméno.“ 17 Ananiáš tedy šel do určeného do­mu. Vešel dovni­tř, vložil na něj ruce a ře­kl: „Bratře Sau­le, Pán Ježíš, který se ti ukázal na cestě, po níž jsi šel, mě po­slal, abys pro­hlé­dl a byl na­plněn Du­chem svatým.“ 18 Saul náhle pro­hlé­dl, jako by mu z očí spadly šu­pi­ny. Po­tom vstal a dal se pokřtít. Saul popouzí Židy19 Při­jal pokrm a po­silnil se. Saul pak strávil něko­lik dní s da­mašský­mi učedníky 20 a hned za­čal v syna­go­gách kázat, že Ježíš je Boží Syn. 21 Všich­ni, kdo ho slyše­li, žas­li a říka­li: „Vž­dyť to je ten, který v Je­ruzalémě hu­bil vy­znavače toho jmé­na! Copak sem ne­přišel, aby je v pou­tech od­ve­dl k vrch­ním kněžím?“ 22 Saul ale kázal stále mo­cně­ji a svý­mi důka­zy, že Ježíš je Mesiáš, po­pou­zel da­mašské Ži­dy. 23 Když už to trvalo dost dlouho, Ži­dé se do­hod­li, že ho za­bi­jí. 24 Saul se ale o je­jich úkla­dech do­zvěděl. Brá­ny byly hlídá­ny dnem i no­cí, pro­tože ho chtě­li za­bít, 25 a tak ho učedníci v noci vza­li a spusti­li ho v koši přes hrad­bu. 26 Saul se tedy vrá­til do Je­ruzalé­ma. Pokoušel se připo­jit k učedníkům, ale všich­ni se ho bá­li. Ne­věři­li to­tiž, že je učedník. 27 Barnabáš se ho však ujal. Přive­dl ho k apošto­lům a vy­právěl jim, jak Saul uvi­děl na cestě Pá­na a mlu­vil s ním a také jak v Da­mašku směle mlu­vil v Ježíšově jménu. 28 A tak s nimi zůstal v Je­ruzalémě. 29 Hovořil a přel se také s pořečtěný­mi Ži­dy a ti mu za­ča­li ukládat o život. 30 Když se to do­zvědě­li bratři, od­ve­dli ho do Cesa­re­je a po­sla­li do Tar­su. 31 Církve po ce­lém Jud­s­ku, Ga­li­le­ji i Sa­maří pak za­kouše­ly klid a sí­li­ly; ži­ly v Hos­po­di­nově bázni a po­vzbu­zová­ny Du­chem svatým se roz­růstaly. Petrova apoštolská cesta32 Petr ob­cházel všech­ny církve a cestou přišel také ke svatým v Lyd­dě. 33 Tam nale­zl člověka jménem Eneáš, který byl ochrnutý a už osm let byl upoután na lůžko. 34 Petr mu ře­kl: „Eneáši, Ježíš Kri­stus tě uz­dravuje. Vstaň a us­tel si!“ On hned vstal 35 a všich­ni obyva­te­lé Lyd­dy a Šáro­nu, kteří ho vi­dě­li, se ob­rá­ti­li k Pánu. 36 V Joppě pak ži­la jed­na učednice jménem Ta­bi­ta (což je v překla­du Dorkas), která oplýva­la dob­rý­mi skutky a al­mužna­mi. 37 V těch dnech však one­mo­cně­la a zemře­la. Omy­li ji a po­loži­li do horní místnosti. 38 Lyd­da je blízko Joppy, a když se učedníci do­slech­li, že Petr je v Lyd­dě, po­sla­li k ně­mu dva muže s prosbou, aby k nim bez meškání přišel. 39 Petr vstal a šel s ni­mi. Když přišel, za­ve­dli ho do horní místnosti, kde ho s pláčem ob­stou­pi­ly všech­ny vdovy a ukazovaly koši­le a pláště, které jim Dorkas děla­la, dokud byla s ni­mi. 40 Petr po­slal všech­ny ven, pokle­kl a mod­lil se. Po­tom se ob­rá­til k její­mu tělu a ře­kl: „Ta­bi­to, vstaň!“ Otevře­la oči, a když uvi­dě­la Pet­ra, po­sa­di­la se. 41 On jí podal ruku a po­mohl jí vstát. Po­tom za­vo­lal svaté i vdovy a ukázal jim ji živou. 42 Roz­nes­lo se to po ce­lé Joppě a mno­zí uvěři­li v Pá­na. 43 Petr pak v Joppě byd­lel de­lší čas u jis­tého Ši­mo­na kože­luha.