Bible21 › Přísloví › 20

Přísloví

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31

1 Víno je drzoun a pivo křikloun;kdo za ním vrávorá, ne­zmoudří.
2 Jako když lev řve, král hrů­zu nahání; svůj život ohrožuje, kdo jej po­pudí.
3 Upustit od spo­ru je člověku ke cti, rozčilovat se umí každý hňup.
4 Na podzim lenoch orat nechce, o žních bude že­brat zby­tečně.
5 Rada v srd­ci člověka je voda hluboká, kdo je ro­zumný, ji umí načerpat.
6 Svou vlastní od­daností se kdekdo holedbá, věrného muže však aby po­hledal.
7 Sprave­dlivý je, kdo ži­je v poctivosti; šťastní bu­dou jeho po­tom­ci!
8 Král sedí na trůnu, aby soudil, všechno zlo svým zra­kem roz­hání.
9 Kdo může říci: Mám čis­té srdce, od hří­chu jsem se oprostil?
10 Dvo­jí metr a dvo­jí závaží – Hos­po­di­nu se hnu­sí obo­jí.
11 I na dě­tech se pod­le chování pozná, jak čis­tá a upřímná je je­jich po­vaha.
12 Slyšící ucho, vi­dou­cí oko – o­bo­jí uči­nil Hos­po­din.
13 Ne­mi­luj spánek, ať nezchudneš; otevři oči, ať se na­sytíš.
14 „Špatné, moc špatné,“ říká, kdo kupuje, a jen co po­po­jde, už si po­chvaluje.
15 Někdo má zla­to a pe­rel hromady, nejdražším kleno­tem jsou moud­ré rty.
16 Vez­mi plášť to­mu, kdo ručí za cizího, když ručí za cizinku, vez­mi si zástavu.
17 Ten, komu pokrm ze lži lahodí, skončí s ús­ty plný­mi ka­mení.
18 Podpoř své úmys­ly dobrou radou, nech se poučit, než za­čneš boj.
19 Mluvka roz­náší tajem­ství, kudy chodí; s tlu­čhu­bou neměj co do činění.
20 Kdo zlořečí otci nebo matce, toho svíce zhas­ne v temno­tě.
21 Rych­lé zbo­hatnutí na začátku, žádné požeh­nání na kon­ci.
22 Nikdy neříkej: „­Tu křiv­du pomstím,“ čekej na Hos­po­di­na – ten ti po­může.
23 Dvo­jí závaží se Hos­po­di­nu hnusí; falešné váhy se mu ne­líbí.
24 Hos­po­din řídí lid­ské kroky;který člověk své cestě ro­zumí?
25 Je v pasti, kdo něco chvatně pro­hlásil za svaté a teprve po­tom přemýš­lel.
26 Moud­rý král se vy­pořádá s darebáky: nechá je drtit pod ko­ly.
27 Hos­po­di­novou svící je duch člověka – vše, co je skryté, pro­zkou­má.
28 Lás­ka a věrnost ať opatrují krále, jeho trůn ať podpírá las­kavost.
29 Chlou­bou mlá­den­ců je je­jich síla, ozdobou starců še­di­ny.
30 Modři­ny a bou­le vy­drh­nou špatnost, rány za­sáhnou hlu­boko do nit­ra.