Bible21 › Přísloví › 9

Přísloví

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31

Hostina moudrosti a tuposti1 Moud­rost si vy­stavě­la dům, sedm tesaných sloupů vztyči­la.
2 Do­bytče po­razi­la, víno nalila, už také pro­stře­la svůj stůl.
3 Děvečky vy­s­lalaa vo­lá na městských výšinách:
4 „Kdo je zma­tený, ať při­jde ke mně!“ Ty, kterým chybí ro­zum, vy­zývá:
5 „Po­jď­te a jez­te na mých hodech, popijte víno, jež jsem na­li­la.
6 Opu­sť­te hloupost a ko­nečně žijte, cestou ro­zum­nosti se vydejte!“
7 Kdo poučuje drzou­na, říká si o urážku, kdo kárá da­re­báka, při­jde k úra­zu.
8 Nekárej drzou­na – jen by tě nenáviděl; pokárej moud­rého – bude tě mi­lovat.
9 Poděl se s moud­rým a ještě zmoudří, pouč sprave­dlivého a bude zna­lejší.
10 Klíčem k moud­rosti je úcta k Hospodinu, v po­znání Svatého je ro­zum­nost.
11 Tak­to se tvé dny rozmnoží, léta živo­ta ti při­bu­dou.
12 Jsi-li moud­rý, moud­rost vy­platí se ti, jsi-li drzoun, sám na to do­platíš.
13 Paní Tupost dělá ve­liký povyk, je hloupost sa­ma, ne­ví vůbec nic.
14 U dveří svého domu vysedává, na křes­le na městských výšinách.
15 Pokři­kuje na ty, kdo po cestě jdou, kdo po svých stezkách přímě kráčejí:
16 „Kdo je zma­tený, ať při­jde ke mně!“ Všechny ne­ro­zumné vy­zývá:
17 „Kra­dená voda je tak sladká, zakázaný pokrm to­lik příjemný!“
18 Netuší hňup, že pod­světí jej čeká: v pe­kelné jámě jsou ti, jež po­zva­la!