Bible21 › 2. Letopisů › 23

2. Letopisů

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36

1 Sedmého roku Jo­ja­da se­bral od­vahu a uzavřel smlou­vu se setníky Aza­ri­ášem, synem Jo­ra­movým, Iz­mae­lem, synem Jo­chananovým, Aza­ri­ášem, synem Obedovým, Maa­sejášem, synem Adajášovým, a Elišafa­tem, synem Zi­chri­ho. 2 Ti obeš­li Jud­sko, ze všech jud­ských měst shro­máž­di­li levi­ty a vůd­ce iz­rael­ských ot­cov­ských rodů a vrá­ti­li se do Je­ruzalé­ma. 3 Ce­lé to shro­máždění pak v Božím chrá­mu uzavře­lo smlou­vu s králem. Jo­ja­da jim ře­kl: „Hle, pod­le Hos­po­di­nova slova o synech Davi­dových bude kralovat králův syn. 4 Pro­ve­dete to takhle: Třeti­na z vás kněží a levi­tů, kteří v so­bo­tu na­stoupí­te službu, bude hlídat u dveří, 5 další třeti­na u králov­ského paláce a další u Brá­ny základů. Všich­ni ostatní za­tím bu­dou na nádvořích Hos­po­di­nova chrá­mu. 6 Ať do Hos­po­di­nova chrá­mu ne­vchází nikdo kro­mě kněží a sloužících levi­tů, kteří smí vstou­pit, pro­tože jsou svatí. Ať vše­chen lid do­držuje Hos­po­dinův řád. 7 Levi­té obklopí krále, každý se zbraní v ru­ce. Kdoko­li se při­blíží k chrá­mu, zemře. Mu­sí­te zůstat při krá­li, kamko­li se pohne.“ 8 Levi­té i všich­ni Judští to pro­ve­dli přes­ně, jak jim kněz Jo­ja­da určil. Každý vzal své muže, jak ty, kteří v so­bo­tu na­stu­po­va­li, tak ty, kteří právě od­cháze­li. Kněz Jo­ja­da to­tiž ne­ch­těl o žádný z je­jich od­dílů při­jít. 9 Roz­dal setníkům kopí, pavé­zy a ští­ty krále Davi­da, uložené v Hos­po­di­nově chrá­mu. 10 Po­tom všech­ny muže ro­ze­stavěl, aby všich­ni se zbraní v ruce obklopi­li krále od pravé stra­ny chrá­mu až k jeho levé straně, u ol­táře před chrá­mem. 11 Jo­ja­da a jeho synové pak přive­dli králova sy­na, vloži­li mu na hlavu ko­ru­nu, dali mu opis smlou­vy a pro­hlási­li ho za krále. Když ho po­maza­li, za­ča­li vo­lat: „Ať ži­je král!“ 12 Jak se všich­ni sbíha­li a oslavova­li krále, Ata­lia za­s­lech­la hluk. Přiš­la za nimi do Hos­po­di­nova chrá­mu, 13 a hle – u svého slou­pu ve­dle vcho­du sto­jí král s ve­li­te­li a tru­bači po boku! Vše­chen lid země se ra­doval, trou­bil na trubky a zpěváci a hu­debníci ve­dli chvály. Ata­lia roz­trh­la své rou­cho a vy­křik­la: „Spiknutí! Spiknutí!“ 14 Kněz Jo­ja­da za ní po­slal setníky ve­lící voj­s­ku. Přikázal jim: „Od­veď­te ji mezi od­díly. Kdo bude s ní, toho popravte.“ (Kněz to­tiž ne­ch­těl, aby byla za­bi­ta u Hos­po­di­nova chrá­mu.) 15 Chopi­li se jí, a když pro­š­la Koňs­kou bránou do králov­ského paláce, za­bi­li ji. 16 Jo­ja­da uzavřel se vším li­dem a s králem smlou­vu, že bu­dou Hos­po­dinův lid. 17 Všich­ni pak vy­razi­li k Baalovu chrá­mu a zboři­li ho. Roz­bi­li jeho ol­táře i so­chy a Baalova kněze Ma­ta­na za­bi­li před tě­mi ol­táři. 18 Jo­ja­da pak svěřil do­hled nad Hos­po­di­novým chrá­mem kněžím a levi­tům, aby se pod­le Davi­dových po­kynů s ve­se­lím a zpěvem sta­ra­li o Hos­po­dinův dům a přináše­li Hos­po­di­nu zápalné obě­ti, jak je psáno v Zákoně Mo­jžíšově. 19 K branám Hos­po­di­nova chrá­mu po­stavil stráže, aby ne­mohl vstou­pit nikdo jakko­li nečis­tý. 20 Vzal setníky, hodnostáře i vůd­ce lidu a spo­lu se vším li­dem země ve­dli krále z Hos­po­di­nova chrá­mu Horní bránou do králov­ského paláce. Tam krále usa­di­li na králov­ský trůn. 21 Vše­chen lid země se ra­doval a ve městě za­vlá­dl klid, pro­tože Ata­lia byla po­pra­ve­na.