Bible21 › 2. Letopisů › 25

2. Letopisů

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36

Amaciáš, král judský1 Amaciáš se stal králem v pět­a­dvaceti letech a kraloval v Je­ruzalémě dvacet devět let. Jeho matka se jmenova­la Jo­a­dan a byla z Je­ruzalé­ma. 2 Dělal, co je v Hos­po­di­nových očích správné, ale ne z ce­lého srd­ce. 3 Jakmi­le měl králov­ství pevně v mo­ci, ne­chal po­pravit ty své dvořa­ny, kteří za­bi­li jeho králov­ského ot­ce. 4 Je­jich syny ale ne­po­pravil, ne­boť v Knize Mo­jžíšově, to­tiž v Zákoně, je psáno, že Hos­po­din přikázal: „Ro­diče ne­mo­hou pla­tit živo­tem za své dě­ti ani dě­ti za své ro­diče. Každý za­platí živo­tem za svůj vlastní hřích.“ 5 Amaciáš shro­máž­dil Ju­du, seřa­dil je pod­le ot­cov­ských rodů a ce­lého Judu i Ben­jamí­na při­dě­lil ve­li­te­lům tisíců a setnin. Sečetl všech­ny od dvaceti let výše a zjistil, že má 300 000 bo­je­s­chopných mužů, vládnou­cích kopím a ští­tem. 6 Za sto talen­tů stříb­ra pak najal ještě 100 000 bo­jovníků z Iz­rae­le. 7 Přišel však za ním Boží muž a ře­kl: „Krá­li, ne­ber s se­bou iz­rael­ské voj­sko. Bůh není s Iz­rae­lem, není s nikým z Efrai­ma. 8 Pokud vy­táh­neš, můžeš si v boji vést jakko­li sta­tečně, Bůh tě ale před ne­pří­te­lem srazí. Bůh pře­ce dokáže po­mo­ci, ale i srazit!“ 9 „A co těch sto talen­tů, které jsem za­pla­til za iz­rael­ské oddíly?“ namí­tl Amaciáš Boží­mu muži. „Hospodin ti může dát mno­hem víc,“ od­po­věděl mu. 10 Amaciáš tedy žoldnéře z Efrai­ma od­dě­lil a po­slal je do­mů. Ti se teh­dy na Jud­ské vel­mi rozhněva­li a vrace­li se do­mů plní vzte­ku. 11 Amaciáš se­bral od­vahu a od­ve­dl vlastní voj­sko do Solného údo­lí, kde po­bil 10 000 obyva­tel Seí­ru. 12 Dalších 10 000 za­ja­li judští vo­jáci živých a od­ve­dli je na vr­chol skály, odkud je svrh­li do­lů a všech­ny roz­tříš­ti­li. 13 Žoldnéři, které Amaciáš ne­pustil se svým voj­s­kem do války, me­zi­tím na­pa­da­li jud­ská měs­ta od Sa­maří až po Bet-cho­ron. Po­bi­li v nich na 3 000 obyva­tel a po­bra­li spoustu kořisti. 14 Když se Amaciáš vrá­til z vítěz­ství nad Edom­ci, při­ne­sl si s se­bou seír­ské bůžky. Při­jal je za své bo­hy, klaněl se jim a pá­lil jim ka­di­dlo. 15 Hos­po­din teh­dy pro­ti Amaciášovi vzplanul hněvem. Po­slal k ně­mu pro­roka, který mu ře­kl: „Pro­č uctíváš bo­hy, kteří ne­dokáza­li svůj národ vy­svo­bo­dit z tvých rukou?“ 16 Král mu na to od­po­věděl: „Že bychom tě jmenova­li králov­ským rád­cem? Jest­li je ti život mi­lý, přestaň!“ Prorok tedy přestal mlu­vit, jen ještě do­dal: „Vím, že Bůh už si s te­bou po­ra­dil a za­hladí tě, pro­tože si ve­deš svou a na moji radu nedbáš.“ 17 Jud­ský král Amaciáš se pak po­ra­dil a vzkázal iz­rael­ské­mu krá­li Je­ho­ašovi, synu Jo­a­chaze, syna Je­huova: „Po­jď­me se utkat!“ 18 Iz­rael­ský král Je­ho­aš mu ale vzkázal: „Jeden bod­lák v Li­bano­nu vzkázal ced­ru v Libanonu: Dej svou dce­ru mé­mu synu za ženu! Jedno zvíře v Li­bano­nu šlo oko­loa ten bod­lák pošlapalo. 19 Říkáš si: Vi­da, po­razil jsem Edo­ma! Srd­ce se ti dme chlou­bou. Radě­ji ale zůstaň do­ma! Pro­č si říkáš o neštěstí? Chceš padnout a strh­nout s se­bou i Judu?“ 20 Amaciáš ale ne­po­s­le­chl, ne­boť Bůh se roz­ho­dl, že Judu vy­dá do je­jich ru­kou, pro­tože uctíva­li edom­ské bo­hy. 21 Iz­rael­ský král Je­ho­aš tedy vy­táhl a utkal se s jud­ským králem Amaciášem u jud­ského Bet-še­meše. 22 Juda byl Iz­rae­lem po­ražen a ce­lé jeho voj­sko se rozu­teklo do­mů. 23 Iz­rael­ský král Je­ho­aš za­jal jud­ského krále Amaciáše, syna Jo­ašova, syna Achaziášova, u Bet-še­meše, odkud ho přive­dl do Je­ruzalé­ma. Od Efraim­ské brá­ny až k Nárožní bráně pro­boural v je­ruzalém­ských hrad­bách trh­li­nu na 400 lok­tů ši­rokou. 24 Po­bral všech­no zla­to a stříbro i všech­ny nádo­by, které se našly v Hos­po­di­nově chrá­mu u Obed-edo­ma i v pokladnicích králov­ského paláce. Po­tom se s ru­kojmí­mi vrá­til do Sa­maří. 25 Jud­ský král Amaciáš, syn Jo­ašův, přežil iz­rael­ského krále Je­ho­aše, syna Jo­a­chazova, o patnáct let. 26 Ostatní Amaciášovy skutky jsou od počátku až do kon­ce sepsá­ny v Knize jud­ských a iz­rael­ských králů. 27 Od dob, kdy Amaciáš přestal následovat Hos­po­di­na, se pro­ti ně­mu v Je­ruzalémě chys­talo spiknutí. Ute­kl sice do Lachiše, ale i tam za ním po­sla­li vrahy, kteří ho za­bi­li. 28 Pře­vez­li ho na koni a po­chova­li ho ve Městě Davi­dově k jeho předkům.