Bible21 › 2. Letopisů › 35

2. Letopisů

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36

Hod beránka1 Jošiáš pak v Je­ruzalémě slavil Hod beránka Hos­po­di­nu. Ve­liko­nočního beránka za­bíje­li čtrnáctého dne prvního měsíce. 2 Kněžím svěřil je­jich úko­ly a po­vzbu­dil je ke službě v Hos­po­di­nově chrá­mu. 3 Levi­tům za­svěceným Hos­po­di­nu, aby uči­li ce­lý Iz­rael, ře­kl: „S­lož­te Tru­hlu sva­tosti v chrámě, který vy­stavěl iz­rael­ský král Šalo­moun, syn Davi­dův. Teď už ji nenosí­te na svých ra­menou, a tak se věnuj­te službě Hos­po­di­nu, své­mu Bo­hu, a jeho lidu Iz­rae­li. 4 Roz­děl­te se do od­dílů po ot­cov­ských ro­dech, jak to pře­depsal iz­rael­ský král David a jeho syn Šalo­moun. 5 Po­stav­te se ve sva­ty­ni tak, aby každé­mu ot­cov­ské­mu rodu vašich bratří z lidu od­po­vídal rodový od­díl levi­tů. 6 Po­svěť­te se, porážej­te ve­liko­noční beránky a připravuj­te je pro své bra­t­ry pod­le slova, jež Hos­po­din pro­mlu­vil skrze Mojžíše.“ 7 Král Jošiáš přítomným z lidu věnoval 30 000 beránků a kůzlat pro ve­liko­noční hod a také 3 000 býčků – to vše z vlastního majetku. 8 Také jeho hodnostáři štědře ob­da­rova­li lid, kněží i levi­ty: Chilkiáš, Za­cha­ri­áš a Je­chiel, správ­cové Božího chrá­mu, věnova­li kněžím 2 600 ve­liko­nočních beránků a 300 býčků. 9 Levi­tští předáci – Ko­naniáš se svý­mi bra­t­ry Še­majášem a Na­tanae­lem a také Chaša­biáš, Jehiel a Jo­zabad – věnova­li levi­tům 5 000 ve­liko­nočních beránků a 500 býčků. 10 Když bylo vše připra­veno k bo­ho­s­lužbě, kněží pod­le králova roz­ka­zu za­uja­li svá mís­ta, stejně jako levi­té po svých od­dílech. 11 Levi­té pak za­bíje­li beránky a podáva­li krev kněžím, kteří s ní kropi­li ol­tář, za­tím­co levi­té stahova­li zvířa­ta. 12 Od­dělova­li, co bylo určeno k zápalné obě­ti, a roz­dáva­li to lidu roz­dělené­mu pod­le ot­cov­ských rodů, aby obětova­li Hos­po­di­nu, jak je pře­depsáno v Knize Mo­jžíšově. Tak­to naloži­li i s býčky. 13 Beránky pek­li na ohni, jak je pře­depsáno, ale za­svěcené části vaři­li v hrn­cích, kotlích a pánvích a ihned roz­náše­li mezi vše­chen lid. 14 Teprve po­tom připravi­li hod i sobě a kněžím. Kněží, synové Áro­novi, to­tiž obětova­li zápaly a tuk až do no­ci. Pro­to levi­té připravova­li beránka nejen pro se­be, ale i pro kněží ze synů Áro­nových. 15 Zpěváci, synové Asafovi, stá­li na svých mís­tech pod­le příka­zu Davi­da, Asafa, He­ma­na a králova vi­dou­cího Je­dutu­na. Také strážní u každé jednot­livé brá­ny ne­smě­li opouštět službu, a tak je­jich bratři levi­té připravova­li beránka i pro ně. 16 Tak byla ono­ho dne na příkaz krále Jošiáše vy­koná­na veškerá služ­ba Hos­po­di­nu, a to sla­vením Hodu beránka a obětováním zápalů na Hos­po­di­nově ol­táři. 17 Přítomní synové Iz­rae­le tenkrát slavi­li Hod beránka i sed­mi­denní Slavnost ne­kvašených chle­bů. 18 Ta­kovýto Hod beránka se ne­ko­nal od dob pro­roka Sa­mue­la. Žádný z iz­rael­ských králů ne­slavil ta­kový Hod beránka, jako slavil Jošiáš s kněží­mi, levi­ty, obyva­te­li Je­ruzalé­ma a se vše­mi přítomný­mi z Judy i z Iz­rae­le. 19 Ten­to Hod beránka se slavil v osmnáctém roce Jošiášova kralování. Jošiášova smrt20 Po tom, když Jošiáš dokončil obnovu chrá­mu, vy­táhl egyptský vlád­ce Nekó do bitvy u Karke­miše na Eufra­tu. Jošiáš vy­táhl pro­ti ně­mu, 21 ale on za ním vy­s­lal po­s­ly se vzkazem: „Já s te­bou nic nemám, jud­ský krá­li. Netáhnu dnes pro­ti to­bě, ale pro­ti náro­du, se kterým válčím. A Bůh mi ře­kl, ať si po­spíším. Bůh je se mnou, pro­to se mu ne­stav do ces­ty, aby tě nezničil!“ 22 Jošiáš mu ale ne­u­stou­pil. Pře­vlé­kl se a šel s ním bo­jovat. Ne­po­s­le­chl Boží slovo v Nekóových ús­tech a vy­razil do bitvy na pláň Megi­do. 23 Tam krále Jošiáše za­sáh­li lučištníci. „Od­vez­te mě!“ ře­kl Jošiáš svým mužům. „Jsem těžce raněn!“ 24 Jeho muži ho tedy odnes­li z vo­zu, naloži­li ho na jiný vůz a od­vez­li do Je­ruzalé­ma. Jošiáš pak zemřel a byl po­chován na po­hře­biš­ti svých ot­ců a všich­ni v Jud­s­ku a v Je­ruzalémě ho oplakáva­li. 25 Je­re­miáš o něm složil žalo­z­pěvy, ji­miž až dodnes všich­ni zpěváci a pěv­kyně truchlí nad Jošiášem, jak se v Iz­rae­li stalo zvykem. Jsou za­hrnu­ty v Knize žalo­z­pěvů. 26 Ostatní Jošiášovy skutky, jeho od­danost to­mu, co je psáno v Hos­po­di­nově Zákoně, 27 a veškeré jeho počínání je od počátku až do kon­ce po­psáno v Knize iz­rael­ských a jud­ských králů.