Bible21 › 2. Letopisů › 16

2. Letopisů

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36

Smlouva s Aramejci1 V šestatřicátém roce Asova kralování ale pro­ti Jud­s­ku vy­táhl iz­rael­ský král Baaša. Vy­stavěl Rá­mu, takže od krále Asy ne­mohl nikdo ode­jít ani tam při­jít. 2 Asa pro­to vy­ne­sl stříbro a zla­to z pokladnic Hos­po­di­nova chrá­mu i králov­ského paláce a po­slal je k ara­mej­ské­mu krá­li Ben-ha­da­dovi, sídlící­mu v Da­mašku. Vzkázal mu: 3 „Po­jď­me spo­lu uzavřít smlou­vu tak jako naši ot­cové. Hle, po­sílám ti stříbro a zla­to. Zruš svou smlou­vu s iz­rael­ským králem Baašou, ať ode mě odtáhne.“ 4 Ben-ha­dad krá­li Asovi vy­hověl a vy­s­lal do iz­rael­ských měst své vo­jevůd­ce. Do­by­li Ijon, Dan, Abel-ma­jim a všech­ny záso­bovací skla­dy měst v kra­ji Neftalí. 5 Jakmi­le se to Baaša do­sle­chl, přestal stavět Rá­mu a práce tam ukončil. 6 Král Asa pak svo­lal ce­lého Ju­du, aby odnáše­li ka­mení a dře­vo z Rámy, kte­rou chtěl Baaša vy­stavět. Král Asa z toho vy­stavěl Gebu a Micpu. 7 V té době k jud­ské­mu krá­li Asovi přišel vi­dou­cí Chanani a ře­kl mu: „Pro­tože ses spo­le­hl na ara­mej­ského krále, a ne na Hos­po­di­na, svého Bo­ha, voj­sko ara­mej­ského krále ti unik­lo z ru­kou. 8 Nemě­li snad Habešané a Li­byj­ci ohrom­né voj­sko s ob­rov­ským množstvím vozů a jezd­ců? Tenkrát ses ale spo­le­hl na Hos­po­di­na, a tak ti je vy­dal do ru­kou. 9 Hos­po­di­novy oči pro­cházejí ce­lou ze­mi, aby po­si­loval ty, kdo jsou mu od­dáni ce­lým srd­cem. Ty ses teď ale za­choval jako hlupák, a tak bu­deš od nynějška če­lit válkám.“ 10 Asa se na vi­dou­cího rozhněval. Rozzuřil se tak, že ho dal ve vězení vsa­dit do klá­dy. Teh­dy se také k něk­terým z lidu do­pustil ve­likých krutostí. 11 Asovy skutky jsou od počátku až do kon­ce za­psá­ny v Knize jud­ských a iz­rael­ských králů. 12 V devětatřicátém roce své vlá­dy Asa one­mo­cněl na no­hy. Byl vážně ne­mo­cný, ve své ne­mo­ci však ne­hledal Hos­po­di­na, ale lékaře. 13 V jednačtyřicátém roce svého kralování pak Asa zemřel a ule­hl ke svým ot­cům. 14 Po­chova­li ho v jeho hrob­ce, kte­rou si ne­chal vy­tesat ve Městě Davi­dově. Uloži­li ho na márách pokrytých vonný­mi balzámy a směsí roz­mani­tých mastí a k jeho po­ctě za­žeh­li ne­smírně ve­liký po­hřební oheň.