Bible21 › 1. Samuel › 6

1. Samuel

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31

Truhla se vrací1 Hos­po­di­nova truh­la zůsta­la ve fi­lištín­ském kra­ji sedm měsíců. 2 Fi­lištíni svo­la­li své kněze a věšt­ce: „Co má­me dělat s Hos­po­di­novou truhlou?“ pta­li se. „Oznam­te nám, jak ji má­me po­slat, kam patří.“ 3 Ti od­po­vědě­li: „Až bu­dete ode­sílat tru­hlu iz­rael­ského bo­ha, ne­o­de­sí­lej­te ji s prázdnou. Roz­hodně ji mu­sí­te po­slat zpátky s odškodněním. Tak se uz­draví­te a po­zná­te, pro­č se jeho ruka od vás neodvracela.“ 4 „A jaké odškodnění s ní má­me po­slat zpět?“ otáza­li se. „Pět zlatých nádorů a pět zlatých krys pod­le poč­tu fi­lištín­ských vládců,“ zně­la od­po­věď, „ne­boť tatáž po­hro­ma po­stih­la všech­ny včetně vašich vlád­ců. 5 Zho­tov­te podo­biz­ny svých nádorů a podo­biz­ny krys, které ničí vaši zem, a vzdej­te čest bohu Iz­rae­le. Snad na­dlehčí svou ruku nad vá­mi, vaši­mi bohy i vaší zemí. 6 Pro­č bys­te mě­li zatvrzovat své srd­ce, jako to uděla­li Egypťané a fa­rao? Když se s nimi ten­to bůh vy­pořádal, na­ko­nec je stejně pro­pusti­li a oni š­li. 7 Pro­to teď připrav­te je­den nový vůz a dvě ote­lené krávy, na něž ne­bylo nikdy vloženo jho. Obě krávy za­přáhně­te do vozu a je­jich te­la­ta od nich od­veď­te do­mů. 8 Vez­mě­te Hos­po­di­novu tru­hlu, nalož­te ji na vůz, ty zlaté předmě­ty, které s ní vrací­te jako odškodnění, při­dej­te do moš­ny po straně a pošlete ji pryč. 9 Pak uvi­dí­te: Za­míří-li do svého kraje směrem k Bet-še­meši, pak nám toto hroz­né neštěstí způso­bil on. Pokud ne, bu­dete vědět, že nás ne­za­sáh­la jeho ru­ka, ale stalo se nám to náhodou.“ 10 A tak to uděla­li. Vza­li dvě ote­lené krávy, za­přáh­li je do vozu a je­jich te­la­ta za­vře­li do­ma. 11 Hos­po­di­novu tru­hlu naloži­li na vůz spo­lu s mošnou, v níž byly ty zlaté kry­sy a podo­biz­ny nádorů. 12 Krávy za­míři­ly rovnou k Bet-še­meši. Šly stále stejným směrem po téže silnici. Buče­ly, ale ne­uhnuly na­pravo ani nale­vo. Fi­lištínští vlád­ci kráče­li za nimi až k hranici u Bet-še­meše. 13 Obyva­te­lé Bet-še­meše právě v údo­lí sklíze­li pšenici. Když po­zve­dli zrak a spatři­li Tru­hlu, ten po­hled je roz­ra­dostnil. 14 Vůz do­jel až k poli Jošuy Betše­mešského a za­stavil tam u ve­likého ka­mene. Místní pak ten vůz rozštípa­li na dříví a krávy při­nes­li jako zápalnou oběť Hos­po­di­nu. 15 Levi­té hned složi­li Tru­hlu Hos­po­di­novu a s ní i mošnu, ve které byly ony zlaté předmě­ty, a po­loži­li je u toho ve­likého ka­mene. Obyva­te­lé Bet-še­meše toho dne přináše­li zápalné obě­ti a připravi­li obětní hody Hos­po­di­nu. 16 Když to pě­tice fi­lištín­ských vlád­ců vi­dě­la, vrá­ti­li se toho dne zpátky do Ekro­nu. 17 Toto jsou zlaté nádo­ry, které Fi­lištíni vrá­ti­li jako odškodné Hos­po­di­nu: je­den za Ašdod, je­den za Ga­zu, je­den za Aške­lon, je­den za Gat a je­den za Ekron. 18 I zlatých krys bylo do poč­tu pod­le všech fi­lištín­ských měst náležejících oněm pě­ti vla­dařům od opevněného měs­ta až po ven­kov­s­kou obec. Onen ve­liký ká­men, na který složi­li Hos­po­di­novu tru­hlu, je toho svědkem až dodnes na poli Jošuy Betše­mešského. 19 Hos­po­din ale srazil ty obyva­te­le Bet-še­meše, kteří na­hlíže­li do Truh­ly Hos­po­di­novy. Ranil se­dm­desát mužů (vž­dy pět mužů z tisíce). Lid pak držel smu­tek, pro­tože Hos­po­din ranil lid tou hroz­nou ranou. 20 Pro­to si obyva­te­lé Bet-še­meše říka­li: „Kdo může ob­stát před Hos­po­di­nem, tak svatým Bo­hem? A ke komu má za­mířit od nás?“ 21 Vy­s­la­li tedy po­s­ly k obyva­te­lům Ki­ri­at-jea­ri­mu: „Fi­lištíni vrá­ti­li Tru­hlu Hos­po­di­novu! Po­jď­te si ji odnést k sobě.“