Bible211. Samuel23

1. Samuel

V pouštních úkrytech1 Teh­dy bylo Davi­dovi ozná­meno: „Fi­lištíni ob­leh­li Ke­i­lu. Už plení obi­lí na humnech.“ 2 David se tedy ptal Hos­po­di­na: „Mám jít? Po­razím Filištíny?“ „Jdi,“ od­po­věděl mu Hos­po­din. „Fi­liští­ny po­razíš a Ke­i­lu osvobodíš.“ 3 Davi­dovi muži ale namíta­li: „Vž­dyť se bo­jí­me už tady v Jud­s­ku. To má­me ještě ke vše­mu jít do Ke­i­ly pro­ti fi­lištín­ským šikům?“ 4 David se tedy ptal Hos­po­di­na znovu a Hos­po­din mu od­po­věděl: „Vstaň a táhni na Ke­i­lu. Fi­liští­ny ti vy­dám do rukou.“ 5 A tak David se svý­mi muži přišel do Ke­i­ly, pustil se s Fi­liští­ny do boje a na hlavu je po­razil. Ode­h­nal je­jich stáda a osvo­bo­dil obyva­te­le Ke­i­ly. 6 Abi­a­tar, syn Achi­me­le­chův, ute­kl za Davi­dem do Ke­i­ly a vzal s se­bou efod. 7 Když bylo Saulovi ozná­meno, že David vstou­pil do Ke­i­ly, ře­kl si: „­Teď mi ho Bůh vy­dal do ru­kou! Sám se uvěznil, když vešel do měs­ta s vra­ty a závorami.“ 8 A tak Saul ne­chal vše­chen lid svo­lat k válečné­mu tažení do Ke­i­ly, aby ob­le­hl Davi­da i jeho muže. 9 David se ale do­zvěděl, ja­kou po­hro­mu na něj Saul chys­tá, a ře­kl knězi Abi­a­ta­rovi: „Při­nes efod.“ 10 Po­tom se David ptal: „Hos­po­di­ne, Bože Iz­rae­le, tvůj služebník se do­zvěděl, že se Saul chys­tá do­razit do Ke­i­ly, aby kvů­li mně to město zničil. 11 Při­táh­ne Saul, jak tvůj služebník slyšel? Hos­po­di­ne, Bože Iz­rae­le, oznam to pro­sím své­mu služebníkovi.“ „Ano, přitáhne,“ od­po­věděl Hos­po­din. 12 David se tedy ze­ptal: „A vy­da­li by Ke­i­lští mě a mé muže Saulovi do rukou?“ „Ano, vydali,“ od­po­věděl Hos­po­din. 13 A tak David se svý­mi asi šesti sty muži opustil Ke­i­lu a přesu­nova­li se z mís­ta na místo. Když Saulovi bylo ozná­meno, že David uni­kl z Ke­i­ly, ukončil tažení. 14 David pak po­býval v pouštních úkry­tech na horách pouště Zif. Saul ho sice pořád hledal, ale Bůh mu ho ne­vy­dal do ru­kou. 15 Když byl David v Cho­reši na pouš­ti Zif, zjistil, že Saul vy­táhl a usi­lu­je mu o život. 16 Saulův syn Jo­na­tan se teh­dy vy­dal za Davi­dem do Cho­reše a po­mohl mu najít sílu v Bo­hu. 17 „Ne­boj se,“ ře­kl mu, „ru­ka mého otce Sau­la tě nena­jde. Ty bu­deš kralovat Iz­rae­li a ve mně bu­deš mít po­bočníka. Však i můj otec Saul to dobře ví.“ 18 Ti dva teh­dy spo­lu před Hos­po­di­nem uzavře­li smlou­vu. David pak zůstal v Cho­reši a Jo­na­tan se vrá­til do­mů. 19 K Saulovi do Gi­be­je se ale vy­pravi­li Zifej­ci a řek­li: „David se pře­ce ukrývá u nás! Opevnil se v Cho­reši na kop­ci Cha­ki­la jižně od Ješi­mo­nu. 20 Ne­chť tedy král vy­táh­ne, kdyko­li se mu zlíbí, a my se po­stará­me, aby padl krá­li do rukou.“ 21 Saul na to ře­kl: „Hos­po­din vám žeh­nej, že jste se mnou cí­ti­li. 22 Ještě si to ale jdě­te přes­ně ověřit a ob­hlédně­te místo, kde se zdržuje. Kdo ho tam vi­děl? Bylo mi řečeno, že se chová vel­mi vy­chyt­rale. 23 A tak si ob­hlédně­te a pro­věř­te všech­ny úkry­ty, kde by se mohl skrývat. Až si bu­dete jis­tí, vrať­te se ke mně a vy­pravím se s vá­mi. Jest­liže je v kra­ji, já ho mezi vše­mi jud­ský­mi rody vypátrám!“ 24 Vy­da­li se tedy před Sau­lem zpátky do Zifu. David byl se svý­mi muži na pouš­ti Maon v údo­lí Arava jižně od Ješi­mo­nu. 25 Saul a jeho muži se pusti­li do hledání, ale Davi­dovi to bylo ozná­meno, a tak se přesu­nul do skal na pouš­ti Maon, kde zůstal. Když se to Saul do­zvěděl, za­čal Davi­da v maon­ské pouš­ti pronásledovat. 26 Saul po­stu­po­val po jednom ú­bočí hory a David se svý­mi muži po druhém. David se snažil před Sau­lem rych­le uniknout, ne­boť Saul se svý­mi muži už Davi­da a jeho muže obkličova­li, aby je za­ja­li. 27 Vtom k Saulovi do­razil po­sel: „Rych­le při­jď. Do země vtrh­li Filištíni.“ 28 Saul tedy přestal pronásledovat Davi­da a vy­táhl pro­ti Fi­lištínům. Pro­to se tomu mís­tu říká Sela-machle­kot, Ská­la roz­dělení.

Bible211. Samuel23

Překlad „Bible21Klikněte pro další prěklady

Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s.
Použité s láskavým zvolením vydavateľa. Všetky práva vyhradené.

Bible21, King James Version, Ekumenický, Evanjelický, Roháček